Euro navyšuje zisky proti dolaru a překonalo hranici 1,1800 EURUSD. Posilují i procyklické měny. Měny regionu drží ztráty, jediná koruna je smazala na úroveň otevírací ceny kolem 25,65 za euro.

Krize a prokletí mrakodrapů

Máte rádi výšky? Pokud ano, jméno Burdž Chalífa Vám určitě není cizí. Jde o nejvyšší mrakodrap světa, který byl v roce 2009 dokončen v Dubaji. Náklady na jeho výstavbu vyšly na 1,5 miliardy dolarů, což z něj zároveň dělá jednu z nejdražších budov v lidské historii. Pravdou je, že načasování dostavby mrakodrapu bylo v tomto případě velice těsné. Existují totiž případy, kdy projekty tohoto typu nebyly dokončeny, a to z důvodu vypuknutí krize. Experti v tomto směru hovoří o tzv. prokletí mrakodrapů.

K tomu, aby byly stavby typu Burdž Chalífa dostavěny, je potřeba nejen plán a zápal, ale především finance. Doba výstavby totiž obvykle dosáhne několika let, během kterých se mohou finanční podmínky razantně měnit. V případě dubajského mrakodrapu byl základní kámen položen v roce 2004, což bylo vzhledem k nadcházejícím událostem výborné načasování. Na krizový rok 2009 tak „zbyla“ poslední fáze dokončování, která probíhala v pozadí masivního propadu trhů a zavádění programů typu QE a TARP.

Jiné projekty tolik štěstí neměly. Vyjma trhů totiž padaly i plány budov, které měly dubajského giganta strčit hravě do kapsy. Příkladem může být Dubai One Tower, jejíž stavba byla pozastavena v březnu 2009, jakmile se ukázalo, že se podmínky na finančních trzích v dohledné době pravděpodobně nezlepší.

Mohou tedy mrakodrapy signalizovat blížící se problémy na trhu? Podle společnosti EVN Interactive je odpověď kladná.

Courtesy of: Visual Capitalist

„Extrémní optimismus končí na trzích obvykle bublinou,“ přepisuje slova studie EVN Interactive server Business Insider. „Příkladem extrémního optimismu na trzích je například výstavba megalomanských budov. Jakmile jsou trhy na vrcholu, roste i počet rozestavěných mrakodrapů s tím, jak se společností šíří představa o nekonečné prosperitě. Opak je však pravdou, což je hlavní důvod, proč je rekordní množství budov, jejichž stavba začne během fáze nafukování tržní bubliny, dostavěno až po jejím splasknutí.“

Pravdou je, že tato teorie má i své výjimky. Příkladem může být situace po první světové válce, rok 1937 a období začátku 80. let minulého století, během kterých nebyly registrovány žádné mrakodrapové projekty. Posun v této teorii pak přinesla empirická studie z roku 2015, která přímou souvislost výstavby mrakodrapů a hospodářského cyklu nepotvrdila.

 

Newsletter