Morgan Stanley: Z „křehké pětky“ k „utrápené desítce“

V roce 2013 zveřejnila banka Morgan Stanley seznam pěti světových měn, které byly vzhledem k ekonomické situaci své země nejzranitelnějšími, především vůči americkému dolaru. Výčet banka nazvala „křehkou pětkou“, která zahrnovala brazilský real, indonéskou rupii, jihoafrický rand, indickou rupii a tureckou liru (viz graf č.1).

Za hlavní ekonomické proměnné, které zmiňované měny poškozovaly, byla označena „vysoká inflace, slabý růst, schodek běžného účtu, ale i expozice vůči tehdejšímu poklesu čínské ekonomiky a vysoká závislost na přílivu zahraničního kapitálu.“ Všechny tyto prvky označila Morgan Stanley za hlavní viníky toho, proč jsou vybrané měny tak „křehké“.

Vzhledem k současnému dění v rámci světové ekonomiky se Morgan Stanley rozhodla nejen pětici obnovit, ale ještě více rozšířit, aby tak světlo světa spatřila tzv. „utrápená desítka“. Hlavním parametrem vytvoření nového seznamu byly opět události v Číně, především pak náhlé oslabení čínského jüanu. Mezi nováčky tak patří tchajwanský a singapurský dolar, ruský rubl, thajský baht, jihokorejský won, peruánský sol a chilské a kolumbijské peso. Z původní „křehké pětky“ se uchoval pouze brazilský real a jihoafrický rand. Všechny tyto země mají svou expozici natolik navázanou na vývoj druhé největší ekonomiky světa, že by se její případné zpomalení negativně projevilo na jejich výkonnosti.

„Jde především o zranitelnost měn,“ řekl pro agenturu Bloomberg Hans Redeker, vedoucí měnového oddělení Morgan Stanley. „Mezi hlavní oběti změny [čínské] kurzové politiky se dostaly měny těch zemí, jejichž export je silně zaměřen na Čínu,“ vysvětlil FX expert. Všechny vybrané měny si v letošním roce prošly oslabením vůči americkému dolaru, a to v rozhraní od více jak 2 % až po bezmála 24 % (viz graf č.2).

Minimální růst

Dle Redekera je dnes největší výzvou minimální růst světové ekonomiky. Zatímco centrální banky, jako je japonská, evropská a americká, za sebou mají programy masivního měnového stimulu, světové ekonomika se vyvíjí nejpomalejším tempem od roku 2009.

Tento fakt znamená problém pro tak silně exportně zaměřenou zemi, jakou je Čína. Pomalý růst jde ruku v ruce s nízkou světovou poptávkou, která tak s sebou stahuje i čínský vývoz jakožto hlavní zdroj ekonomické expanze země rudého draka, míní Redeker. Jakmile pak zpomalí čínský export, projeví se to i v čínské poptávce po zahraničním importu. To by pro některé země mohlo být celkem fatální. Jen v případě Jižní Afriky totiž dosahuje vývoz do Číny podílu 37 % z jeho celkové velikosti, v případě Jižní Koreji je to 30 %.

Globální dopad

Náhlá změna čínské kurzové politiky vyvolala u jüanu více jak 3% oslabení vůči americkému dolaru. To je pak nejvyšší číslo od roku 1994, kdy byl tento krok naposledy praktikován. Ihned poté došlo na oslabení asijských měn, které s Čínou soupeří v oblasti exportu, stejně tak negativně reagovaly i významné světové akciové trhy. Index agentury Bloomberg sledující měny hlavních rozvojových zemí tehdy, ještě pod vahou slabého růstu a padajících cen komodit, klesl o 0,9 %, čímž si vytvořil nové rekordní minimum.

„Tento krok vyvolal obavy ohledně valuací měn rozvojových trhů,“ řekl Chris Chapman, obchodník ze společnosti Manulife Asset Management. „V návaznosti na to jsme ihned omezili svou expozici na tzv. emerging  markets a hodláme celou situaci dále monitorovat,“ dodal.

Ale hrozbou není pouze dění v Číně. Ve hře je stále i americký Federální rezervní systém a jeho tolik očekávané navýšení úrokových sazeb. Očekává se, že tento krok by mohl přijít ještě letos. Pokud by se tak stalo, pravděpodobně by to vyvolalo další oslabení měn rozvojových trhů, které by tak nebyly schopny splácet své v dolarech denominované závazky.

Newsletter