Měny regionu postupně umazávají ztráty ze začátku týdne. Koruna zpevnila zpět pod hranici 27,00 za euro. Libra vůči euru dopoledne oslabovala. Komentář šéfa Bank of England o tom, že záporné sazby nejsou zatím v plánu, jí pomohl dnešní ztráty smazat.

Může si ČNB další intervence dovolit?

V sekci bankovních obchodů České národní banky zjevně moc klidný advent neměli. Centrální banka totiž v prosinci opět poměrně výrazně zvýšila svoji aktivitu na devizových trzích. V rámci snahy zabránit české měně zhodnocení pod hranici 27 korun za euro pořizovala devizy v celkovém objemu 1,54 miliardy eur, což odpovídá necelým 42 miliardám korun. Prosinec se tak loni zařadil za srpen a září v pomyslném žebříčku měsíců podle výše objemu aktivní intervence. Intervenční aktivita nabírající na obrátkách (a to podle všeho i letos v lednu) vede k otázce, zda na to ČNB „má“. Zda si může další aktivní intervenci dovolit jak finančně, tak reputačně.

Peníze nejsou problém. ČNB si je sama vytváří. Potíží by bylo, pokud jich stvoří příliš mnoho. Lépe řečeno, pokud za nově vytvořené koruny pořídí přespříliš deviz v poměru k velikosti ekonomiky. Ale od toho je zatím notně daleko. Při předpokládaném růstu ekonomiky v roce 2015 čítajícím 4,5 procenta odpovídala výše devizových rezerv ČNB ke konci loňského roku zhruba 36 procentům tuzemského hrubého domácího produktu. To je poměrně „komfortní“ úroveň. Pro srovnání, devizové rezervy švýcarské centrální banky se nacházejí nedaleko úrovně sta procent tamního HDP. Panuje přitom poměrně široký konsensus, že švýcarští centrální bankéři mohou své rezervy nechat ještě stoupat dále, až někam na úroveň kolem 120 procent HDP, aniž by tím jakkoli ohrozili svoji reputaci.

 

ČNB neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017. Jako pravděpodobné centrální bankéři vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017.

Zveřejnil(a) Roklen24 dne 4. únor 2016

 

Otázka reputace je zásadní i pro ČNB. Svižnější nárůst objemu držených deviz bývá z mnoha důvodů citlivou operací. Pokud se však nevymkne kontrole, v daném kontextu kredibilitu centrální banky spíše posílí. Když švýcarská centrální banka v září 2011 oznámila záměr bránit posílení franku pod úroveň 1,20 za euro, věřily trhy zhruba ze 75 procent, že svůj intervenční závazek dodrží. Na jaře 2012, v době kdy byla na devizových trzích prudce aktivní a akumulovala masivní rezervy, jí trhy už věřily až z 95 procent.

Ve své studii, publikované tento týden americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum, dospívá k daným číslům Urban Jermann z Whartonu. Jermannův výzkum tedy dokládá, že zintenzivnění aktivity na devizových trzích vnímají trhy jako těžko zpochybnitelný projev autentického odhodlání stanovený závazek bránit. Proto v takových chvílích reputace centrální banky sílí; i mnozí z těch, kteří dosud mohli zůstávat na pochybách, náhle vidí, že to centrální bankéři myslí opravdu vážně.

Kovanda: ČNB loni intervenovala za 244 miliard

Nárůst objemu rezerv k HDP z 22 procent při zahájení intervence v listopadu 2013 na zmíněných 36 procent tedy trhy zjevně z velké části (objem deviz nenarůstal výlučně z důvodu intervence) považují za důkaz, že ČNB „drží slovo.“ To reputaci upevňuje.

Celkový objem intervence ČNB letos dost možná citelně překoná loňských zhruba 244 miliard korun. Banka má ale dost munice – finanční i reputační –, aby si to mohla dovolit.

Vyšlo v E15.

Newsletter