(Aktualizováno 20:47) V plném proudu jsou nejvíce nejisté volby od druhé světové války. Rozhodují přitom o zásadních otázkách pro Spojené království. Britové dnes volí do parlamentu. Většina v něm takřka s jistotou není na dohled, hraje se setrvání země v Evropské unii, daně, privatizaci a strategii růstu britské ekonomiky i budoucnost Londýna jako finanční velmoci světa.
Poslední průzkumy před otevřením volebních místností od dnešních sedmi ráno do večerních deseti ukazovaly, že ani konzervativní premiér David Cameron ani jeho labouristický oponent Ed Miliband nedosáhnou sami na většinu v britském parlamentu. Právě na přesvědčení malých stran ke spolupráci se vedle voličů soustředilo úsilí obou lídrů v posledních předvolebních dnech.
„Až volby skončí, nejspíše se ukáže, že ten poražený je od dosažení moci pouhých několik tisíc a možná dokonce stovek hlasů,“ uvedl pro Bloomberg britský volební expert a bývalý poslanec za konzervativce Rob Hayward. Zatímco dvojice vedoucích stran si v předvolebních průzkumech příliš nepolepšila, malé strany dokázaly probudit voliče, kteří po dlouhou dobu stáli stranou volební účasti. Historicky poprvé tak na křesla v parlamentu může dosáhnout proti EU namířená Independence Party.
Cameron si jako terč předvolební rétoriky vybral hrozbu vlády soupeře Milibalda s podporou skotských nacionalistů v čele s Nicolou Sturgeonovou, byť toto spojení bylo druhou stranou zpochybňováno. Mezi jeho plány patří zvyšování vládních výdajů a rozpad Spojeného království. Toryové také varují, že labouristé zastaví snižování schodku britského rozpočtu s výhledem přebytku rozpočtu v letech 2018 až 2019. Po boku omezení výdajů Toryové prosazují snížení zdanění příjmů nebo lepší dosažitelnost bydlení.
Labouristé jsou hrozbou pro Británii jako finanční centrum a bohaté. Chtějí uvalit zvláštní daň na bankovní bonusy a zvýšit horní sazbu daně pro bohaté na 50 ze 45 procent. Zdanit chtějí také luxusní bydlení a naopak zmrazit ceny energií. Není proto překvapením, že jim opoziční uskupení Toryů podporují zejména finanční média včetně Financial Times. Labouristé navíc zvažují zásahy do bankovního trhu a tržních podílů jednotlivých bank u retailového bankovnictví a půjček menších firmám. Do této situace vstupují úvahy čelních bank HSBC nebo Standard Chartered o tom, zda v zemi ponechají nebo jinam převedou svá sídla. Slova jsou odpovědí právě na úvahy o růstu zdanění bank i bohatých.
Na finančních trzích se nejistota projevuje růstem volatility na britské libře i dluhopisech. Zdrženlivé ve svých postojích vůči britské politice byli lídři klíčových bank, obávají se ale, že by Velká Británie mohla po delší dobu zůstat bez fungující vlády. Nervozita, volatilita a růst rizikové prémie může v takovém případě prodražit financování bank i firem.
Ceny britských akcií se dnes propadly na měsíční minimum. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 odepsal 0,67 procenta a uzavřel na hodnotě 6886,95 bodu. Nejistota ohledně volebních výsledků ale měla vliv i na kurz britské libry, která sestoupila na tříměsíční minimum vůči euru. Akciový index FTSE 100 nicméně navzdory dnešnímu poklesu vykazuje od začátku letošního roku asi pětiprocentní nárůst. V dubnu se vyšplhal až na rekordní maximum 7122,74 bodu. Kurz eura se dnes vůči britské libře vyšplhal až na 74,82 pence za euro, což byla nejvyšší úroveň od začátku února. Libra oslabila i vůči americkému dolaru.
Velkou Británii i Evropu čeká po dnešních volbách velká nejistota. Přijde-li déle trvající pat, zvýší přirážku za politické riziko. Zvítězí-li konzervativci, na stole bude referendum o setrvání země v Evropské unii. Padne-li vítězství do rukou labouristů, pohromadě díky jejich pravděpodobným spojencům nemusí zůstat země sama díky snahám o vyšší či plnou nezávislost Skotů.
První odhady výsledky se z ostrovů dozvíme patrně bezprostředně po uzavření volebních místností. První skutečné výsledky se začnou scházet zhruba hodinu po skončení voleb. První odhad rozdělení křesel v parlamentu může přijít o zhruba dvě hodiny později. Jasno by mělo být v pátek ráno.
