Německo obrací. Zelené energii sráží dotace i budování zdrojů

AKTUALIZOVÁNO: Německo bude výrazně pomaleji budovat nové obnovitelné zdroje energie a zásadně pro ně omezí finanční podporu. To je výsledkem složitého jednání mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a premiéry německých spolkových zemí, které proběhlo do noci a dopadne nejvýrazněji na nové větrné elektrárny na pevnině. Vládní plán dle zprávy listu Handelsblatt omezí růst nákladů, které v ceně elektřiny nesou spotřebitelé, a měl by zmírnit přetěžování přenosové soustavy. Rekordní byly loni také celosvětové investice do obnovitelných zdrojů.

Omezené větru i slunce

Na pevnině Německa bude možné od roku 2017 ročně instalovat větrné elektrárny o výkonu do výše 2,8 gigawattu. To odpovídá zhruba tisícovce dnes instalovaných větrných turbín. Zvláštní omezení ale bude platit pro sever Německa, kde rostou větrné elektrárny nejrychleji. Kvůli nedostatečné páteřní přenosové soustavě mezi severem a průmyslovým středem a jihem země vznikají problémy při přenosu elektřiny z těchto zdrojů právě do míst s největší spotřebou na jihu Německa. To se projevuje na přetěžování přenosových soustav i okolních zemí, včetně České republiky.

Instalace nových solárních zdrojů má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Merkelová se s premiéry zemí nedokázala shodnout na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy. Narazila především odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři.

Místo dotací aukce

Dohoda také od příštího roku změní systém financování obnovitelných zdrojů. Pro nové elektrárny už nebudou vypisovány garantované výkupní ceny elektřiny na 20 let, ale přejde se na systém tržních aukcí. Kdo bude po státu požadovat nejmenší podporu na provoz svého zařízení, ten dostane povolení k jeho uvedení do provozu.

Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.

Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. To ale v největší evropské ekonomice prudce zvýšilo náklady na energii, protože nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu. Tím vzrostl i rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé.

8.100 korun ročně na domácnost

Ti nyní platí v rámci koncové ceny elektřiny 6,35 eurocentu (cca 1,70 Kč) za kilowatthodinu na podporu obnovitelných zdrojů, v roce 2010 to ještě bylo 2,05 eurocentu (cca 55 haléřů) za kilowatthodinu. Pro průměrnou domácnost znamená podpora obnovitelných zdrojů dodatečné náklady 300 eur, v přepočtu zhruba 8100 korun, ročně.

Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro reformu podpory obnovitelných zdrojů. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech, aby nová pravidla platila už příští rok.

Rekord celosvětových investic do OZE

Nejen německé, ale celosvětové investice do obnovitelných zdrojů energie v loňském roce vystoupily na rekord, konkrétně 285,9 miliardy dolarů z předloňských 273 miliard USD. Uvedla to výzkumná organizace REN21. Kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se zvýšily o rekordních 147 gigawattů na 1849 gigawattů.

K růstu kapacit přispěl pokles nákladů na produkci sluneční a větrné energie, díky čemuž mohou obnovitelné zdroje lépe konkurovat fosilním palivům. Jasné dopady měla vládní opatření na podporu čisté energie, podpora a dotace.

REN21 ve své zprávě rovněž upozornila, že investice do obnovitelných zdrojů energie byly v loňském roce poprvé v historii vyšší v rozvíjejících se ekonomikách než ve vyspělých průmyslových zemích.

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Newsletter