Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,4 procenta, dosud předpovídala 1,1 procenta. Na příští rok očekává zrychlení růstu na dvě procenta, což představuje rovněž zlepšení o 0,3 procentního bodu proti předchozímu listopadovému výhledu.
Odhad letošního růstu pro celou OECD, což je skupina zemí reprezentujících zhruba 70 procent světové ekonomiky, organizace zvýšila o 0,1 procentního bodu na rovná čtyři procenta. V příštím roce by měl růst dosáhnout 4,3 procenta. Sledovaná skupina zahrnuje kromě eurozóny i Spojené státy, Japonsko, Británii, Kanadu, Čínu, Indii a Brazílii.
Expanzi předních světových ekonomik podporují nízké ceny ropy a uvolněná měnová politika. Tempo hospodářského růstu však podle OECD zůstává příliš slabé k „obnově a aktivaci“ trhů práce. Organizace rovněž upozornila, že mimořádně slabá inflace a nízké úrokové sazby vytvářejí rostoucí hrozbu finanční nestability.
„Nižší ceny ropy a rozsáhlé uvolňování měnové politiky přivedly světovou ekonomiku k obratu,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Catherine Mannová. „Nevznikl tu však prostor k nečinnosti, protože nadměrná závislost na samotné měnové politice posiluje finanční rizika,“ dodala.
Mannová vyzvala vlády k vyváženější hospodářské politice, která by k zajištění udržitelného hospodářského růstu a ke zlepšení stavu veřejných financí kromě měnové politiky plně využívala i rozpočtové a strukturální reformy.
