Zatímco před pár stoletími lidé spíše řešili, zda mají co jíst (v některých regionech je tento problém bohužel stále aktuální), mnoho z nich teď přemýšlí, jak se naopak donutit nejíst. Obezita se za posledních pár desetiletí stala civilizační chorobou vyspělého světa, která se stále rychleji rozpíná. A to neplatí jen o zemi hamburgerů a hranolek, ale v i řadě států Evropy, mezi kterými dominuje Velká Británie.
A když nutriční specialisté a další odborníci vyvíjejí stále nové zaručené diety a cvičební programy, zdá se, že všechny rady a triky jsou v boji s hlavním spojencem obezity – vlažnou vůlí a sebedisciplínou – příliš slabými soupeři. Eastern Kentucky University se snažila lidi alespoň nějak motivovat, a to infografikou (čerpá z amerických dat), která ukazuje, kolik vás obezita může stát na trhu práce.
Ekonomie obezity: Kdo má na svědomí, že svět tloustne?
Jak vyplývá z dat, lidé s vyšší váhou jsou na trhu práce často diskriminováni. Ti, kteří trpí nadváhou (hodnota BMI (body mass index) mezi 25 až 29) reportují 12krát častěji diskriminaci v souvislosti s prací či jejím hledáním. U obézních lidí (BMI nad 30) je to pak 37krát více, u extrémně obézních (BMI nad 40) je to dokonce 100krát častěji. Celkem 60 % lidí, kteří přiznali, že se setkali s diskriminací v souvislosti s váhou, uvedlo, že alespoň jednou to bylo právě na trhu práce (například kvůli váze nedostali místo).
Obézní žena vydělává v USA v průměru o 9 tisíc dolarů ročně méně než její kolegyně s normální váhou, u velmi obézních žen je to pak o 19 tisíc dolarů ročně. Hodinová mzda obézního muže je v průměru o 2 dolary nižší než u jeho normálních kolegů, u obézních žen je to pak dokonce o 4 dolary méně.
Jak však naznačují data, nemusí jít přímo i diskriminaci. Obézní pracovníci mají totiž často vyšší nároky na zdravotní péči a častěji chybějí v práci, avšak navzdory tomu vykazují nižší produktivitu, a tedy i výkon pro firmu. Tyto dodatečné náklady na obézního pracovníka jsou v prostředí USA 1 až 6 tisíc dolarů ročně, přičemž celkově tak obezita samotná vytváří náklady ve výši 73 miliard dolarů ročně.
Může behaviorální ekonomie pomoci v boji s obezitou?
Celých 10 % z korporátních výdajů na zdravotní péči vzniká kvůli obezitě. Obézní člověk má vyšší náklady na zdravotní péči o téměř 5 tisíc dolarů ročně než pracovník s normální váhou. Obezita je pak zodpovědná za více 9 % celosvětových nákladů spojených s absencí v práci.
Kolik stojí být obézní? Ženy si pěkně připlatí
Možná si tak raději ten bůček k večeři ještě rozmyslete….
