Tlaky na slabší dolar přetrvávají. Euro profitovalo z rostoucích výnosů, které podpořila zpráva o dodatečné dodávce vakcíny Pfizer, vliv měly i výhledy bank Goldman Sachs a City sázející na vyšší evropské tržní sazby. České výnosy v závěru minulého týdne klesly, včera část poklesu smazaly. Koruna se drží nad hranicí 25,90 za euro.

Po čem všem sahá pařát čínského rudého draka?

V posledních měsících jsme nejen doma, ale i v zahraničí svědky toho, jak se „drápy“ čínského rudého draka zabořují do společností napříč celou západní ekonomikou. Tempo, kterým čínské podniky expandují na trhu fúzí a akvizic, je z hlediska historického vývoje naprosto bezprecedentní a jisté je, že se rozhodně jen tak nezastaví.

V rámci zahraničí patřil mezi největší obchody prodej výroby elektrospotřebičů amerického konglomerátu General Electric společnosti Quingdao Haier. Čínský podnik tak za 5,4 miliardy dolarů ještě více posílil své postavení na trhu, kde dosud zaujímá prvenství v oblasti tzv. „bílého“ zboží. Tento deal byl navíc podpořen další strategickou spoluprací obou podniků, přičemž by mělo jít o oblasti, jako je internet, zdravotnictví či pokročilejší zpracovatelský průmysl. Jako další je možné zmínit čínskou firmu Zoomlion, která koupila amerického výrobce těžké průmyslové techniky Terex Corporation za více jak 3 miliardy dolarů. Stejně akční byla i čínská investiční společnost Dalian Wanda, která získala většinu americké produkční firmy Legendary Entertainment za přibližně 3,5 miliardy dolarů.

Jako poslední se objevila zpráva o tom, že akciovou burzu v Chicago kupuje konsorcium vedené Chonqging Casin Enterprise Group. Nejzvučnější akvizicí je však snaha ChemChina o získání švýcarského výrobce hnojiv Syngenta, za kterého nabídla více jak 43 miliardy dolarů. Obchod těchto rozměrů se tak stal dosud největším v čínské historii „M&A“.

V rámci České republiky je Čína taktéž aktivní. Nejvíce se v tomto směru mluví o společnosti CEFC, která si Čechy vybrala jako svou základnu pro další expanzi do starého kontinentu. Asijský gigant, do jehož podnikatelského portfolia patří průmysl, energetika i finance, se prozatím zaměřil například na nákupy realit, kam spadá bývalá budova Živnobanky, Martinský palác na Hradčanském náměstí či pětihvězdičkový hotel Le Palais Art Hotel v centru Prahy. Firma v expanzi pokračovala navýšením svého podílu v československé skupině J&T Finance Group až na 9,9 % a rovněž získala 60% podíl ve fotbalovém klubu Slavia.

Nedotčen nezůstal ani segment médií, kde se do středu čínského zájmu dostala firma Médea Group a vydavatelství Empresa Media, dále pak i pivovarnictví reprezentované firmou Pivovary Lobkowicz Group, kde drží Číňané bezmála 80% podíl, či aerolinky Travel Service.

Dle datové společnost Dealogic se jen letos objevilo už 82 čínských fúzí a akvizic (viz graf č.1), které dohromady dosáhly hodnoty více jak 73 miliard dolarů (viz graf č.2). Pro srovnání, loni v tu samou dobu bylo o 55 akvizic méně, a to v celkové hodnotě 6,2 miliardy dolarů. Samotný rok 2015 bylo pro čínské M&A rekordní. Celkově proběhlo 607 fúzí a akvizic o hodnotě 112,5 miliardy dolarů. Vzhledem k aktuálním číslům a době má asijský drak zcela jistě nakročeno k dalšímu rekordu.

Co se vlastně děje?

Vysvětlení čínské expanze je v podstatě jednoduché. Druhá největší ekonomika světa se v posledním roce potýkala nejen s nestabilitou akciových trhů, ale rovněž se na ni podepsalo citelné zpomalení hospodářského výkonu. Na základě toho se velké čínské společnosti snaží „uchytit“ jinde, kde by participovaly nejen na příznivějším růstu, ale kde by rovněž získaly větší podíl na světovém trhu.

„Společně se zpomalením čínské ekonomiky hledají její společnosti další příležitosti k nastartování růstu,“ řekl pro server Business Insider Vikas Seth, šéf oddělení rozvojových trhů v bance Credit Suisse. Klíčový je celosvětový rozsah a přístup do zahraničních trhů. „Hlavní motivací přeshraniční expanze je přístup do nových trhů a k novým značkám, zároveň ale i získání nových technologií, produktů či zásobovacích zdrojů. Cokoliv, co je možné získat v zahraničí a poté to distribuovat v Číně, je v tomto směru velice vzácné,“ doplnil Seth.

Co se týče čínských společností, které v zahraničí hromadně nakupují, jde především o státní firmy a fondy, privátní korporace ale i private equity. Samotný trend expanze by měl v nadcházejících měsících a letech pokračovat. Podporuje ho nejen zpomalení asijské ekonomiky na nejnižší tempo za posledních 25 let, ale taktéž i snaha o její transformaci od čistě průmyslové směrem k většímu podílu spotřebitelského sektoru a služeb.

A největší profit získává…

Jmenovat beneficienty čínské expanze není nikterak obtížné. Ať už jde o ekonomiky samotné, které tak získávají nový zdroj zahraničního kapitálu, o kupované společnosti nebo krachující fotbalové kluby, velký profit z fúzí a akvizic mají již tradičně investiční banky.

Datová společnost Dealogic odhaduje, že jen za minulý rok si banky přišly v případě čínských M&A na zhruba 558 milionů dolarů. Za letošek už toto číslo dosáhlo přibližně 121 milionů dolarů.

Kdo hází klacky pod nohy?

Faktem ale je, že vstup čínských společností bedlivě sledují především regulátoři. V rámci Spojených států má tento dohled na starosti Komise pro zahraniční investice. Ta se nedávno činila, když zabránila více jak třímiliardovému dealu konsorcia asijských obchodníků a divize společnosti Philips.

Stejná opatrnost ale panuje i na asijské straně. Pokud chce čínská společnosti nakupovat západní firmy, musí nejprve obdržet povolení od čínské vlády. Potřeba je především prověřit, zda daný podnik disponuje dostatečnými zahraničními rezervami, aby byl schopen akvizici ufinancovat.

Jakmile jsou všechny oficiální požadavky splněny, vedení se ještě musí „poprat“ se skloubením asijského byznys modelu s tím západním. To je však pro většinu čínských manažerů poměrně jednoduchá záležitost, jelikož si sami prošli západním vzděláním či přímo působili v některé ze západních firem.

 

Newsletter