Minimální mzda by se mohla od ledna zvednout o 700 korun na 9900 korun, tedy o 7,6 procenta. Návrh ministerstva práce bude ve čtvrtek projednávat vláda. Rozhodovat by měla i o tom, o kolik se zvedne minimální výdělek pro postižené. Ten činí nyní 8000 korun. Od ledna by mohl být buď o 1000 korun, nebo o 1300 korun vyšší. Výhrady k návrhu ministerstva práce mají ale resort financí, vicepremiér pro vědu, svaz měst a obcí, ombudsmanka i odbory.
O minimální mzdě jednala i tripartita, na částce se nedohodla. Odboráři požadovali přidání o tisícikorunu, zaměstnavatelé navrhovali 500 korun.
Ministerstvo financí se zvýšením minimální mzdy o 700 korun bude podle podkladů pro vládu souhlasit jen tehdy, pokud resort práce nepřijde s požadavkem na růst životního minima. Úřad vicepremiéra pro vědu žádá stažení návrhu a předložení nového s částkou, na níž se odbory a zaměstnavatelé dohodnou.
Svaz měst a obcí uvedl, že kvůli přidání bude mít vyšší náklady na mzdy. Chce, aby mu stát výdaje dorovnal. Podle kanceláře ombudsmanky je diskriminační, že postižení dostávají nižší minimální mzdu než ostatní pracovníci. Žádá srovnání. A odbory trvají na přidání o tisícovku. Ministerstvo práce s žádnou z výhrad nesouhlasí.
Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25.306 korun, dvě pětiny odpovídají 10.122 Kč. Ministerstvo práce navrhuje zvýšit hodinovou sazbu minimální mzdy z 55 na 58,70 korun.
Přidání o 700 korun by mělo podle autorů návrhu firmy v příštím roce stát 1,6 miliardy navíc. Ve veřejném sektoru by to mělo být asi 439 milionů. Do sociálního pojištění by díky přidání mohlo přitéct dalších 470 milionů, do zdravotního zhruba 200 milionů.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů uvedla, že se návrhu na zvýšení o 700 korun „podvoluje“. S politickým rozhodováním o minimální mzdě ale nesouhlasí. Chce, aby se přidávalo podle toho, jak poroste medián mezd. Podle hospodářské komory by se tak mělo postupovat už od roku 2017. Také podle svazu průmyslu a dopravy je nutné zvyšování minimální mzdy odpolitizovat. Díky jasným pravidlům by firmy mohly přidávání předvídat a připravit se na ně.
Zvednout by se měla minimální mzda i pracovníkům, kteří pobírají invalidní důchod. Jejich nejnižší výdělek je 8000 korun, tedy 48,10 Kč na hodinu. Podle vládního plánu prosazování rovných příležitostí pro lidi s handicapem by se minimální mzda zdravých a postižených měla úplně srovnat. Původně to mělo být od příštího roku, kabinet termín ale odsunul na leden 2017.
Zaměstnavatelé s dorovnáváním minimální mzdy pro handicapované souhlasí. Žádají ale vyšší příspěvky na jejich zaměstnávaní. Stát by tak na kompenzace vydal navíc u přidání o 1300 korun kolem půl miliardy, u nižšího 350 milionů.
Minimální mzdu pobírají 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva práce je tak o 1713 korun nižší než hranice příjmové chudoby a až o 2845 korun nižší než suma životního minima a stanovených částek pro dávky na bydlení.
