V současném tržním prostředí nevidím prostor pro výrazné posílení koruny. Naopak. Zprávy o problémech americké ekonomiky a jejich možné přelití do té globální by se musely ukázat jako liché. Zároveň by velké světové centrální banky musely přistoupit ke svižnějšímu poklesu úrokových sazeb, což by ulevilo tlakům na slabší korunu. Takový scénář se nyní nejeví jako pravděpodobný. Spíše očekáváme zpomalení americké ekonomiky a zprostředkovaně té české. S tím přijde protiinflační tlak, což umožní ČNB dále snížit sazby a podpořit tuzemskou ekonomiku. V důsledku toho koruna opět oslabí. Slovní intervence za silnou korunu z dílny ČNB v současné situaci nečekáme. Koruna se tak zřejmě bude držet na slabších hodnotách, existuje i prostor pro další oslabení.
Současná úroveň úrokových sazeb se může na první pohled zdát vysoká vzhledem k tom, že se inflace už delší dobu nachází v tolerančním pásmu +- jeden procentní bod od 2% inflačního cíle. Z pohledu očekáváného vývoje sazeb se nejedná o překvapení. Bankovní rada pod vedením guvernéra Michla ani v době dvouciferné inflace nesáhla ke zvýšení sazeb z hodnoty 7 %, kam se dostaly ještě pod guvernérem Rusnokem. Nové složení bankovní rady se rozhodlo navzdory doporučení analytického aparátu ČNB, vyznění prognózy a dalších materiálů pro stabilitu sazeb. S tím, že sazby zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu, aby došlo k definitnímu útlumu inflačních tlaků. Postupné naplňování dříve komunikované strategie tak vidíme nyní. Stabilita a transparentnost rozhodování bankovní rady je pro zdravý vývoj ekonomiky klíčový, takže z tohoto pohledu nelze bankovní radě nic vyčíst.
Bankovní rada drží úrokové sazby stále vysoko nad neutrální úrovní, tedy zjednodušeně úrovní úrokové sazby ČNB, která ekonomiku a ceny v ní nebrzdí ani nezrychluje. S poklesem sazeb rada nespěchá, protože stále vidí řadu proinflačních rizik v podobě zvýšené dynamiky cen v sektoru služeb či v opětovném růstu cen volatilních položek spotřebního koše, jako jsou potraviny a pohonné hmoty.
Dalším důvodem, který nemusí být na první pohled zřejmý, je obava bankovní rady o vývoj kurzu koruny. Ta ruku v ruce se snižováním úrokových sazeb oslabila. Nižší úrokové sazby ceteris paribus snižují výnosnost tuzemských aktiv, což vede k oslabení zájmu o českou korunu. Zároveň dochází ke snížení či prohloubení úrokového diferenciálu (rozdílu úrokových sazeb v jednotlivých zemích), což dále podporuje odliv zájmu o českou korunu do zemí s vyššími sazbami a vyšším výnosem tamních aktiv.
Čím více se dostaneme pod úroveň sazeb např. v USA, kde se sazby nachází v pásmu 5,25 až 5,50 %, tím výraznější oslabení domácí měny bude. Po posledním snížení sazeb ze strany ČNB jsme se dostali na stejnou úroveň sazeb, jako jsou v eurozóně. Tedy 4,25 %. Pokles pod úroveň sazeb v eurozóně by vedl k dalšímu tlaku na slabší korunu. Slabší koruna by vedla k zdražení dovozu včetně například cen energií a spousty dalších položek spotřebního koše, což by se mohlo projevit jako významný proinflační tlak. Rizika tak v celkovém součtu vyznívají spíše proinflačně. Nic však v současné době nenasvědčuje tomu, že by se inflace měla dlouhodobě vzdálit od tolerančního pásma inflačního cíle.
Vyšší úrokové sazby dle ekonomické teorie i desítek let praxe tlumí růst ekonomiky. To není špatně. Je to jeden z kanálů, kterým centrální banky všude po světě tlumí inflační tlaky v době zvýšených cen. Otázka, zda současná úroveň úrokových sazeb už příliš netlumí tuzemskou ekonomiku, je namístě stejně jako, zda strategie tlumení inflace současné bankovní rady byla tou nejlepší možnou. Nezvyšování úrokových sazeb nad 7 % i v době dvouciferné inflace sice v tu dobu pomohlo ekonomickému růstu, ale zároveň vznikla potřeba vyšších úrokových sazeb po delší období, které ekonomiku tlumí nyní.
Z pohledu útlumu tuzemské ekonomiky bude nyní klíčový vývoj světové ekonomiky. Významným rizikem růstu české ekonomiky je ochlazení zahraniční poptávky v Evropě. Jako problematický se jeví současný vývoj v americké ekonomice, kdy její zpomalení by velmi rychle probublalo do zpomalení ekonomiky celého světa. Z pohledu malé exportní ekonomiky je toto zásadní problém. Související zpomalení ekonomiky by bylo významným protiinflačním faktorem, což by umožnilo ČNB snižovat sazby a povzbudit tak ekonomiku v době horších časů.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se aktuálně v online směnárně RoklenFx obchoduje vůči euru za středový kurz 1,0921 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 103,17 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0872 do 1,0957 EURUSD.
Koruna se aktuálně v online směnárně RoklenFx obchoduje vůči euru za středový kurz 25,29 EURCZK, vůči dolaru pak za středový kurz 23,15 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,21 až 25,37 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 23,01 do 23,28 USDCZK.
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, by měl dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností spadat do zmíněného intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje nejen předchozí hodnotu kurzu, ale i jeho minulou volatilitu. Pro přesnější určení budoucí volatility je do modelu zakomponován také faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. žádnou zodpovědnost.
Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, Financial Times, Fed, ECB, ČNB, TradingView, Apollo
