Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí nerostla. Stagnaci dle rychlého odhadu dnes potvrdil první přesnější údaj.
V první čtvrtině roku hrubý domácí produkt měnového bloku vzrostl o 0,2 % mezikvartálně a o 1 % meziročně (zde došlo k revizi z 0,9 %). V dalších měsících se však zapůsobily projevy geopolitického napětí s nemalým dosahem na německou ekonomiku. Motor růstu eurozóny se zadrhl a největší evropská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,2 %.
Hospodářský růst v celé EU dosáhl 0,2 % v porovnání s prvním kvartálem a 1,2 % meziročně. Dnešní zpřesnění tak potvrdilo zpomalení z 0,3 % respektive 1,4 % v období od ledna do března.
Dnešní zpráva Eurostatu nabízí pohled na vývoj jednotlivých složek v ekonomice. Lépe oproti prvnímu kvartálu vyznívá spotřeba domácností, jejíž mezikvartální růst zrychlil z 0,2 % na 0,3 %, v souladu s odhady. Zrychlení doznal růst exportu a to z 0,1 % na 0,5 %, zatímco tempo růstu dovozu se snížilo o 0,5 % na 0,3 %.
Naopak příspěvek vládních výdajů k růstu HDP oslabil – po růstu o 0,7 % v prvním kvartále veřejné výdaje rostly o 0,2 %, jak analytici očekávali. Snížily se kapitálové investice a to o 0,3 %, po 0,2% růstu v prvním kvartálu.
Z jednotlivých států se ve druhém čtvrtletí nejvíce dařilo Maltě (+1,3 %), Lotyšsku (+1 %), Litvě, Maďarsku a Velké Británii (shodně s růstem 0,8 %). Na chvostu je Rumunsko (-1 %), Dánsko a Kypr (-0,3 %), následovány Německem a Itálií (shodně -0,2 %).
