Doby, kdy trhy sázely na tureckou liru prostřednictvím strategie carry trade, jsou dávno pryč. Turecký prezident Erdogan vede svou politikou zemi do recese. Poslední opatření zaměřené na retail mu možná koupí nějaký čas. Kredibilitu ale Turecku určitě nevrátí.
Oslabení turecké liry v roce 2020 vypadá jako nic ve srovnání s tím, co zažívá letos. Za loňským oslabením o více než 20 % stála intenzivní fiskální expanze tlačící v pandemickém prostředí „zamrzlého“ exportu na prohlubující se deficit běžného účtu. Letos jde čistě o politické dílo.
Vše začalo odstraněním guvernéra centrální banky Naciho Agbala (psali jsme zde), který byl zastáncem ortodoxní měnové politiky bojující s inflací prostřednictvím zvyšování úroků. Jeho nástupce a současný guvernér Kavcioglu se proti politice vyšších sazeb vyslovil už dříve. Tím si evidentně získal přízeň prezidenta Erdogana, který je znám svým názorem, že to nejsou vysoké úroky bojující proti inflaci, ale naopak nízké. Výsledkem je snížení tureckých sazeb o 500 bazických bodů od září a masivní oslabování liry v řádech desítek procent.
Dosavadní boj proti oslabující liře se ukázal jako marný. Potvrzené intervence měly minimální dopad, Erdogan proto nasadil větší kalibr. Ten obsahuje sérii opatření, včetně příslibu, že vláda bude kompenzovat ztráty vkladatelů s lirovými depozity, pokud oslabení kurzu překročí úrokové sazby nabízené bankami. Kurz liry v návaznosti na to sice zpevnil o více než 20 %, což byl dle agentury Bloomberg největší pohyb od začátku 80. let minulého století. Z dlouhodobějšího hlediska ale rozhodně nejde o řešení aktuální inflační krize, ke které přispívá a dále přispívat bude i samotný vývoj kurzu.
Současná situace není jen bojem o zahraniční investory, ale v podstatě i o Turky samotné. Turecké ekonomice se podařilo z loňského roku dostat relativně dobře, ať se zaměříme na snížení deficitu běžného účtu či na obnovu devizových rezerv. Aktuální vedení měnové politiky je ale výraznou hrozbou bující inflace, která nejvíce zatěžuje nízkopříjmové domácnosti. A právě to by se mohlo Erdoganovi vymstít, jelikož jde o podstatnou část jeho elektorátu, kterou bude potřebovat ve volbách v roce 2023.
Z ranního obchodování je patrné, že turecká lira získala pevnější půdu pod nohama. Úhel pohledu trhu to však nikterak výrazně nemění, ba naopak. Například pětiletý swap úvěrového selhání se včera ještě více posunul nad hranici 620 bodů. Turecká vláda svou intervencí může situaci kurzu na čas uklidnit, nejde však o dlouhodobé řešení, což riziko recese obdobné té z roce 2018 ještě zvyšuje.
Zdroj info: RoklenFx, Bloomberg, Reuters