Loni v listopadu jsme byli svědky nevídaného obratu. V rámci boje o stabilizaci kurzu turecké liry a devizových rezerv byl na post guvernéra turecké centrální banky dosazen člověk, kterému mu se podařilo opětovně probudit důvěru zahraničních investorů. Jenže to bylo loni, letos už je situace jinak. O změnu se nepostaral nikdo jiný než turecký prezident Erdogan.
Turecká lira patřila po většinu loňského roku k nejvíce oslabujícím měnám. Klíčovým faktorem trendu byla kombinace dopadů koronavirové pandemie, kterou Turecko řešilo masivní fiskální expanzí. Výsledkem byl prohlubující se deficit běžného účtu působící jako hlavní faktor oslabujícího kurzu. V listopadu však přišla změna. Na post guvernéra turecké centrální banky byl dosazen Naci Agbal, který se ukázal jako zastánce ortodoxní měnové politiky. Po nějakou dobu měl i podporu samotného Erdogana, který tehdy oznámil, že Turecko je připraveno učinit i hořká rozhodnutí, budou-li nutná ke zlepšení ekonomické situace (psali jsme zde).
A ono zlepšení se nakonec dostavilo. Turecká lira se rázem stala nejintenzivněji posilující měnou, což bylo dílem několika kol navýšení tureckých úrokových sazeb. Na to poslední došlo minulý týden. V rámci boje s inflací a inflačním výhledem stále na dvouciferných číslech Agbal oznámil jednorázové zvýšení úroků o 200 bazických bodů na 19 %. Vzhledem k turecké inflační situaci a snaze obnovit oslabené devizové rezervy šlo o adekvátní krok. Nikoli však z pohledu prezidenta Erdogana.
Víkend tak odstartovala zpráva o sesazení Nacigo Agbala z postu guvernéra turecké centrální banky. Erdogan místo něj dosadil Sahapa Kavcioglua, nepříliš známého profesora bankovnictví z Marmara University s politickou historií v rámci Strany spravedlnosti a rozvoje. Kavcioglu se již dříve vyslovil proti politice zvyšování úrokových sazeb. Ve svém sloupku pro noviny Yeni Safak si posteskl, že je smutné vidět další sloupkaře, bankéře i byznysové organizace hledající ekonomickou stabilitu prostřednictvím vyšších úroků. Podle něj by centrální banka neměla trvat na vysokých úrokových sazbách. V době, kdy jsou úroky ve zbytku světa na nule, to naopak turecké ekonomické problémy ještě zhoršuje. A nadto – v souladu s představou prezidenta Erdogana – uvedl, že rostoucí sazby otevřou prostor nikoli pro nižší inflaci, ale naopak vyšší.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že se v Turecku budou úrokové sazby opět snižovat. Sama za sebe hovoří reakce trhů, která na začátku asijského obchodování ukázala skokové oslabení liry proti dolaru o 17 %, což byl za posledních 20 let druhý největší posun po roce 2018. Týdenní implikovaná volatilita proti dolaru pak vzrostla nad 50 %. Společně s tím jsme pozorovali nárůst pětiletých swapů úvěrového selhání o více než 100 bodů nad hranici 400 bodů, které bylo naposledy dosaženo v listopadu. Dnes ráno pak vidíme pokles tureckých akcií, který na istanbulské burze vedl dokonce k aktivaci obchodních „brzd“ pozastavujících obchodování.
Situace v případě turecké liry je o to horší, jelikož za poslední rok se výrazně zhoršila mezibankovní likvidita. Podle dat Citi jsme od ledna 2020 do ledna 2021 pozorovali zhruba 40% snížení denních mezibankovních objemů a více než 300% nárůst spreadů. To v podstatě znamená, že menší hloubka trhu umocňuje cenové výkyvy, i když jsou objemy nižší, než tomu bylo dříve.
Výhledově se můžeme připravit na další odliv kapitálu z turecké ekonomiky. Jak uvádí agentura Bloomberg, během loňska – v době od začátku roku až do listopadového nástupu teď již bývalého guvernéra Agbala – se hrubé rezervy, včetně zlata a bankovních rezerv komerčních bank u té centrální, snížily o 20 % na 85,2 miliardy dolarů. Z toho čisté devizové rezervy klesly o více než polovinu na 19,6 miliardy dolarů. Banka Goldman Sachs odhaduje, že v loňském roce provedla turecká centrální banka intervence proti oslabení liry v hodnotě více než 100 miliard dolarů.
Podle dat serveru Trading Economics se objem devizových rezerv s nástupem Agbalovy ortodoxní měnové politiky zvedl na bezmála 54,5 miliardy dolarů. Mírné snížení z posledních týdnů bylo spjato s celkovým odlivem kapitálu z rozvojových trhů, který byl vyvolán růstem delších amerických tržních sazeb. To v kombinaci s novým s tureckým guvernérem, který by dle odhadů měl snížit úrokové sazby minimálně o výši posledního navýšení o 200 bazických bodů, představuje pro liru jasné riziko oslabení. Riziko je o to silnější vzhledem k nízkým úrovním devizových rezerv. Jestliže bychom byli svědky výrazného úprku zahraničních peněz z Turecka, do hry by se mohly dostat opatření, jako jsou kapitálové kontroly, což pro tržní sentiment není nikterak pozitivní.
Patrně se tak dostáváme do situace podobné srpnu 2018, kdy se kapitálové toky do Turecka zastavily vinou sankcí, což vedlo k prudkému oslabení liry. Zamrznutí zahraničního kapitálu tehdy vyvolalo utažení podmínek financování a recesi, která ve výsledku způsobila obrat běžného účtu z deficitu do záporu. Fakt, že dnešní situace je navíc spjata s dále trvajícími protipandemickými opatřeními po celém světě, Turecku také nenahrává, a to zejména ze strany exportu.
Klíčová bude otázka možného přelití na další trhy, jelikož přesně to jsme pozorovali v roce 2018. To se bude týkat zejména měn rozvojových trhů. Příkladem těch „citlivějších“ je například jihoafrický rand či mexické peso, které už během dnešního dne odepisují více než půl procenta. Měny, které nás zajímavý nejvíce, tedy region střední a východní Evropy, oslabují jen velmi mírně. Nespekulujeme, že by turecké dění mělo mít výrazný a dlouhodobý dopady na segment měn rozvojových trhů. U nich bude mít mnohem větší vliv další vývoj amerických sazeb ve spojení s posunem delšího konce výnosové křivky. Jestliže budeme svědky dalšího růstu reálných amerických sazeb, aktiva rozvojových trhů by se mohla dostat opět pod tlak. To aktuálně vidíme jako jedno z největších rizik ve zbytku první poloviny roku. V té druhé by situaci mohlo ulehčit postupné otevírání ekonomik a předpoklad ekonomické obnovy. Sázíme přitom například na korunu, kterou by k silnější hodnotám měla navíc podpořit i vidina zvýšení sazeb ČNB.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.