Na 26. místo propadla letos Česká republika v evropském žebříčku kupní síly obyvatelstva. Trend poklesu úrovně kupní síly českých domácností ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, který započal v roce 2011, prohloubila i loňská intervence ČNB. „Tu pocítili především ti, kteří rádi nakupují v zahraničí nebo více cestují ale i ti, kteří prostě jen nakupují dovážené výrobky. Průměrný obyvatel České republiky tak má letos k dispozici o téměř 47 % méně finančních prostředků než průměrný obyvatel Evropy,“ vyvozuje studie společnosti INCOMA GfK „Kupní síla v okresech a obcích ČR 2014“.
Oproti loňskému roku ČR předstihly pobaltské státy Litva a Estonsko, o něco lépe je na tom i Slovensko. Za ČR zatím zůstávají další země středoevropského prostoru – Polsko a Maďarsko. S velkým odstupem je včele žebříčku Lichtenštejnsko, následované Švýcarskem a Norskem.
| Pořadí zemí 2013/14 | Index kupní síly 2014 | Index kupní síly 2010 |
| 1. Lichtenštejnsko | 418,3 | 410,3 |
| 2. Švýcarsko | 283,4 | 227,1 |
| 3. Norsko | 233,1 | 209,3 |
| 4. Lucembursko | 220,0 | 229,2 |
| 5. Dánsko | 168,1 | 138,2 |
| 23. Slovensko | 57,5 | 56,4 |
| 24. Litva | 56,4 | 39,6 |
| 25. Estonsko | 54,7 | 41,3 |
| 26. Česká republika | 53,4 | 57,7 |
| 27. Lotyšsko | 52,8 | 35,2 |
Nejvyšší kupní sílu dle INCOMA GfK vykazuje Praha (index 130,1) a Středočeský kraj (106,4), na opačném konci žebříčku jsou kraje Ústecký (89,0) a Moravskoslezský (89,8). Náskok Prahy se ovšem dle průzkumu postupně snižuje, naopak bohatne prstenec obcí v těsném zázemí hlavního města. Významnou koncentrací vyšších příjmových kategorií se vyznačují zejména Roztoky, Úvaly, Černošice, Jesenice u Prahy, Čelákovice či Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Naopak většina „chudších“ sídel je situována v severněji položených oblastech státu.
