Koruna se po ranním posílení pod hranici 27 korun za euro nadále drží na silných hodnotách. Silná zůstává koruna i vůči dolaru, když se dnes posunula pod 23 USDCZK.

Řecké akcie i dluhopisy strhává strašák pádu vlády a voleb

Krizí zmítané a mezinárodní finanční pomocí dopované, ale i svazované Řecko, se znovu stává zdrojem neklidu na finančních trzích. Řecké akcie padají o více jak 13 procent, což je nejhorší propad od roku 1987 (aktualizace 16:23). Výnosy na řeckých dluhopisech prudce rostou poté, co premiér Samaras přiblížil riziko předčasných voleb v zemi už v lednu příštího roku.

Antonis Samaras se rozhodl uspíšit proces výběru nové hlavy státu. To s sebou ale přináší riziko předčasným parlamentních voleb v zemi, které by mohly přijít už v lednu.

Vláda oznámila, že 17. prosince začne hlasování o novém řeckém prezidentovi. Premiér Samaras v něm musí spoléhat na část hlasů opozice, bez nich vláda padne. „Je to ruleta,“ poznamenala ve zprávě banka Berenberg. Hlavním strašákem je, že se k moci dostane opoziční, levicová a radikálnější strana Syriza.

Zpráva spustila výprodej na řecké akciovém trhu, kde index aténské burzy oslabuje o více jak 8 procent a finanční tituly registrují ztráty dvouciferné. Výnos na 10letém řeckém dluhopisu vzrostl o 40 bps nad 7,6 procenta.

Nástupce stávajícího řeckého prezidenta Karolose Papouliase musí zvolit většina nejméně 180 zákonodárců v 300členném řeckém parlamentu. Vláda ale disponuje pouze 155 křesly. Pokud budou tři pokusy dohodnout se na jméně nového prezidenta neúspěšné, padne řecká vláda.

Nadcházející měsíce jsou přitom klíčové pro sjednání úvěrové linky Řecku, která nahradí stávající finanční pomoc MMF, ECB a Evropské unie. Politická nestabilita dohodu může pohřbít. Proti oprátce mezinárodní finanční pomoci, která je podmíněna reformami a úsporami, je zejména právě opoziční Syriza. Mimo vládní strany v tuto chvíli vyjadřuje podporu vládní volbě nového prezidenta kolem 22 až 24 poslanců, což je dohromady těsně pod potřebných 180 hlasů. Řádné volby v zemi mají přijít v roce 2016. 

Řecko chtělo ke konci roku 2014, čtyři a půl roku po počátku mezinárodní finanční pomoci, tyto programy opustit. Nahradit jej mají úvěrové zdroje pro případ nouze od MMF a Evropského stabilizačního mechanismu ESM. Poslední revize plnění podmínek záchranného programu ale selhala a prozatím je prodloužen o dva měsíce. 

„Volby v zemi může vyhrát Syriza a Řecko zůstat bez financí,“ říká profesor aténské univerzity George Pagoulatos pro Bloomberg. Zástupci EK, ECB a MMF se vracejí do země právě dnes, rozhodovat se bude o plnění podmínek programu a uvolnění zbývajících 7 miliard eur finanční pomoci. 

Newsletter