„Není vítězů, není poražených,“ nechal se šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker slyšet na ranní tiskové konferenci po skončení nočního maratonu jednání, během nějž bylo dosaženo dohody mezi Řeckem a věřiteli. Právě takové věty ale zpravidla pronášejí vítězové. Vítězové, kteří – konstruktivně – nechtějí umocňovat pocit ponížení na poražené straně. Tu v tuto chvíli představují Řekové. Zejména však jejich premiér, Alexis Tsipras. Dnešní dohodu lze označit za jeho úplnou kapitulaci.
Grexit nebude. Řecko čeká třetí záchranný program
Dohoda je z řecké perspektivy objektivně horší než ta, která byla na stole koncem června, před referendem. Horšími podmínkami dohody Tsipras zjevně platí za ztrátu důvěry, kterou utrpěl poté, co vyhlásil referendum. Plebiscitem ale také ztratil důvěru části svého elektorátu v Řecku a části spolustraníků ze Syrizy. Ačkoli lidé odmítli dohodu s věřiteli z konce června, pro Řecko výhodnější, než je ta současná, Tsipras jen pár dní po referendu „couvl“ a totálně kapituloval.
Součástí dohody je plán na vytvoření majetkového fondu řeckých aktiv, v objemu až padesáti miliard eur. Výnosy z prodeje aktiv z tohoto fondu, který bude mimo dosah řecké vlády, budou sloužit k pokrytí části řeckého dluhu k rekapitalizaci řeckých bank (na rekapitalizaci by mělo být užito 25 miliard eur výnosů). Aktiva, která jsou součásti současných plánů na privatizaci, přitom dosahují hodnoty v souhrnu asi sedm miliard eur. Na summitu zaznívaly i takové hlasy, že vytvoření fondu přeměňuje Řecko v „německý protektorát“.
Peklo řeckých slibů – co a do kdy musí splnit
I proto lze čekat, že Tsipras bude čelit silné kritice svých spolustraníků. Dohodu musí řeckým parlamentem „protáhnout“ do středy, aby mohla začít formální jednání o podmínkách dohody a aby mohl získat překlenovací úvěr k pokrytí výdajů nutných realizovat ještě před tím, než bude moci čerpat z třetího sanačního programu, poskytnutého v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
V příštích dnech se tedy dočkáme zřejmě také otřesu na řecké vnitropolitické scéně. Tsipras zřejmě nakonec dohodu „protáhne“, za pomoci opozice. Ztratil ovšem již důvěru radikálnějších spolustraníků ze Syrizy, které tak hrozí rozkol, jenž může skončit i vypsáním předčasných voleb.
