Německý průmysl už pociťuje dopad sankcí namířených proti Rusku v důsledku ukrajinské krize. Objem továrních objednávek v zemi našeho západního souseda poklesl v červnu meziměsíčně nejstrměji za poslední více než dva roky a půl, konkrétně o 3,2 procenta. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě očekávali růst o 0,9 procenta.
Konflikt Rusko-Ukrajina prudce sráží zakázky německých firem
Překvapivý pokles objednávek tak zapadá do scénáře, který před několika dny předestřel Hans-Werner Sinn, prezident německého výzkumného ekonomického institutu Ifo. Ten uvedl, že německá ekonomika vykáže za druhé čtvrtletí letošního roku mezikvartální stagnaci. Podle všech předpokladů přitom měla růst, byť v řádu desetin procenta. Svoji daň si ovšem začínají citelně vybírat zmíněné sankce. Německo je největším obchodním partnerem Ruska v Evropě.
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel například tento týden v rámci aplikace sankční politiky vůči Rusku zablokoval kontrakt na výstavbu vojenského výcvikového střediska nedaleko Moskvy, kterou měla za více než sto milionů eur realizovat düsseldorfská společnost Rheinmetall.
Pokud bude útlum německé tovární výroby a průmyslu pokračovat i v následujících měsících, zcela jistě se to projeví i ve stavu českého zahraničního obchodu a potažmo celé ekonomiky. Podle dnes zveřejněných dat červnový vývoz českého zboží do Německa vzrostl jak meziměsíčně, tak meziročně, když dosáhl objemu 26,7 miliardy korun. Útlum německého průmyslu se v těchto číslech tedy zatím nezrcadlí. Ovšem lze jej předpokládat v následujících měsících vzhledem k tomu, že Česká republika představuje z hlediska Německa klíčovou subdodavatelskou ekonomiku.
Varovný propad německých továrních objednávek je jedním z prvních jasných signálů toho, že aplikace vysoce zacílených ekonomických sankcí je v dnešním značně obchodně provázeném světě už prakticky nemožná. Zdá se, že ruské sankce dopadnou zprostředkovaně nakonec i na opatrně oživující českou ekonomiku.
