Koruna se po ranním posílení pod hranici 27 korun za euro nadále drží na silných hodnotách. Silná zůstává koruna i vůči dolaru, když se dnes posunula pod 23 USDCZK.

Skutečná válka je o hegemonii dolaru

Letos v dubnu, jen pár dní po zveřejnění pololetní zprávy amerického ministerstva financí o směnných kurzech, zkritizoval prezident Trump na Twitteru devalvaci čínského jüanu. Od své prezidentské kampaně v roce 2016 se prezident Trump pustil s Čínou do dlouhodobé půtky. Tím, že upozorňuje na (podle něj) „čínskou manipulaci s měnou“, doufá, že donutí Peking ke snížení obrovského obchodního přebytku, který představuje téměř polovinu celkového amerického obchodního schodku ve výši zhruba 500 miliard dolarů.

Podíváme-li se na směnný kurz CNY, nezdá se, že by byl podhodnocený. Pomocí indexu REER společnosti JPMorgan, který počítá i s relativní inflací mezi obchodními partnery, vidíme, že jüan se od roku 2010 zhodnotil více než jakákoli jiná hlavní měna. Za tuto dobu vzrostl CNY o více než 25 %, ve srovnání s 10% růstem USD. Naproti tomu britská libra spadla za toto období o 1 %, euro o 13 % a japonský jen o 25 %.

V roce 2017 po zpomalení čínské ekonomiky na úroveň, která by obvykle představovala silný impuls pro devalvaci, vzrostl jüan proti USD o téměř 7 %. Vzrostl i referenční košík CFETS (ve kterém USD představuje 22,4 % celkové váhy).

Další možnost jak zhodnotit nacenění měny je spolehnout se na paritu kupní síly. Jak naznačila zpráva externího sektoru Mezinárodního měnového fondu z července 2017, směnný kurz jüanu je v podstatě v souladu s fundamentálními ukazateli země, zatímco americký dolar je podhodnocen o 10 – 20 %.

Od prudké devalvace v roce 2015 se však Čína (nutno říci úspěšně) snaží stabilizovat kurz a splnit své makroekonomické a finanční cíle, což je stát se z ekonomiky založené na exportu ekonomikou spotřební a dostat CNY na mezinárodní úroveň.

Nedávné výzvy Spojených států, aby se struktura čínské ekonomiky změnila, jen prokazují neznalost Washingtonu. V Číně klesl podíl investic jako procento HDP ze 47 % v roce 2013 na 43 % na konci roku 2017, zatímco spotřeba vzrostla z 36 % na 39 %. Pokud bude Čína následovat vývoj většiny rozvíjejících se zemí, můžeme z dlouhodobého hlediska očekávat, že podíl investic a spotřeby se dostane na 35 % a 50 %.

Nevyhnutelná de-dolarizace

Obchodní válka vedená Spojenými státy je v podstatě měnovou válkou zacílenou na udržení dolarové hegemonie v mezinárodním měnovém systému. Představa, že by se Čína mohla rozhodnout prudce devalvovat svou měnu jako odvetu za americká protekcionistická opatření, je jasná dezinterpretace strategie Pekingu.

Na měnovém trhu v tuto chvíli zmírňující opatření Číny tlačí relativní sazby níž a zvyšují tlak na kurz CNYUSD. Čína nedevalvuje; Peking si uvědomuje, že devalvace by měla mnohem negativnější dopad na Čínu samotnou než na USA.

V posledních letech vedla monetární stabilita k makroekonomické stabilitě. Pokud se toto spojení přeruší, mohlo by dojít k destabilizaci finančních trhů a k měnovému chaosu, jako se to stalo v roce 2015.

Dalekosáhlé následky

To by také znamenalo konec liberalizace jüanu, díky které se jüan v roce 2016 dostal do zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu a která vedla k prvním transakcím na trhu ropných futures počátkem tohoto roku denominovaných v jüanu. Tento poslední malý krok může mít z krátkodobého hlediska jen malý dopad, avšak mohl by kompletně změnit dlouhodobou strukturu na ropném trhu, pokud Čína dokáže snížit kapitálové kontroly a její obchodní partneři budou souhlasit s platbami za ropu v jüanu (což už začíná platit pro Rusko a Irán).

Ačkoli proces internacionalizace stále ještě probíhá a bude trvat ještě přinejmenším deset let, jüan pomalu získává status mezinárodní rezervní měny. Pokud jde o budoucnost tohoto procesu, navrhujeme zaměřit se na Afriku, kde by se používání CNY mohlo v následujících letech skutečně rozšířit. Některé země východní a jižní Afriky už nyní preferují díky rostoucímu obchodnímu vlivu Číny transakce v jüanu. To vysvětluje nedávný nárůst swapových dohod mezi Lidovou bankou Číny a Centrální bankou Nigérie.

Jak jsme se zde pokusili naznačit, skutečná diskuse v pozadí probíhající obchodní války se ve skutečnosti týká de-dolarizace mezinárodního měnového systému a diverzifikaci rezervních měn.

Autorem je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter