Koruna se obchoduje kolem hranice 27,20 za euro. Výhledově spatřujeme rizika směrem k dalšímu oslabení. K tomu by mohlo přispět například rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu. Libra těží z o něco většího optimismu ohledně obchodního jednání s EU. Na páru s eurem posílila pod hranici 0,91 EURGBP.

Sociolog k brexitu: Obě strany cítí důležitost každého hlasu

Odpůrci i zastánci brexitu nyní cítí velkou důležitost každého hlasu. Výzkumy v Británii jsou 50:50, což může vliv směrem k jedné či druhé straně redukovat. To by mohlo mít vliv na účast v referendu. V rozhovoru pro server Roklen24 to říká sociolog společnosti Median Daniel Prokop. Trend ve výzkumech je ovšem posilování „remain“, což by mohlo určovat nějaké momentum britské kampaně, dodal.

Jak velkou roli mají výzkumy veřejného mínění k brexitu těsně před hlasováním na nerozhodnuté voliče?

Vliv výzkumů je málo ověřený a může mít různé podoby. Dopředu a často ani zpětně nevíte, zda nastal „bandwagon effect“ (přidávání se k vítězi), „underdog effect“ (hlasování proti výzkumům), či jaký měly výzkumy vliv na účast (snížení účasti u „jasných výherců“). Není jasné, zda jak jsou ty vlivy silné, zda jsou dlouhodobé či krátkodobé, na kolik lidí vlastně působí. Myslím, že více než výzkumy samotné působí mediální příběhy kolem výzkumů. Média mají ráda příběhy a často je dělají i z výzkumné reality, která je dost nudná a statická. Vypadalo to třeba, že Bernie Sanders tak střídavě stahoval a hrozil Hillary Clintonové a ztrácel šanci, ačkoli jeho šance na výhru primárek se například podle PredictWise od 1. března pohybovaly mezi jedním až deseti procenty a byly docela statické.

Výzkumy v Británii jsou nyní vlastně 50:50, což může vliv směrem k jedné či druhé straně asi redukovat. Předpokládám, že by to mohlo mít vliv na účast. Obě strany cítí velkou důležitost každého hlasu. V USA, které vedou registry voličů, je mimochodem vyzkoumáno, že i samotná účast respondenta ve výzkumu veřejného mínění může posilovat šanci, že se pak zúčastní voleb. Je o tématu nucen přemýšlet. Tenhle vliv nastolení agendy důležitosti voleb zřejmě funguje a není na něm asi moc špatného.

Jak velkou relevanci mají podle Vás aktuální průzkumy veřejného míněné k brexitu? Které průzkumy jsou podle Vás nejpřesnější?

Minulé předvolební výzkumy v Británii se od voleb dost silně odchýlily, protože se rozpadlo stranické spektrum a hodně lidí bylo nerozhodnutých. V britském většinovém systému navíc mohou i drobné odchylky voleb od výzkumů resultovat ve velké změny v počtech mandátů.

Ale výzkumy, které odhadují dva jevy (referendum, druhé kolo volby prezidenta) ve velmi rozdělené společnosti, kde jsou názory většiny jasné, bývají přesnější. Problém je, že dnes to vychází zhruba 50:50, takže s jistotou se nic predikovat nedá. Trend ve výzkumech je ovšem posilování „remain“, což by mohlo určovat nějaké momentum britské kampaně. Někteří analytici říkají, že nerozhodní se v referendech často přiklánějí k jistější alternativě, což je dnes setrvání v EU. Ale jist bych si tím nebyl. Referendum v Řecku například dopadlo ještě více pro odmítnutí požadavků věřitelů, než očekávaly výzkumy. Oni také nerozhodnutí tendující k jistější alternativě mohou někdy zůstat doma.

Co se týče důvěryhodnosti jednotlivých výzkumů, zajímavý je rozdíl mezi telefonními a online výzkumy. Telefonní výzkumy dopadají dnes s náskokem tří až čtyř procent pro setrvání v EU. Online výzkumy zhruba vyrovnaně či mírně pro odchod.

Otázka je čemu věřit více. V Česku jsou rozhodně přesnější telefonní výzkumu, kde voláte náhodně vybraná čísla a z nich konstruujete reprezentativní vzorek. Online výzkumy probíhají na panelech respondentů, kteří silně užívají internet a nebývají to socioekonomicky nejsilnější třídy. Díky tomu mohou mít například více protiimigrační postoje než populace. V Česku toto také platí. Pokud bychom tedy více věřili telefonním výzkumům, mohli bychom místo poměru 50:50 dnes mírně favorizovat setrvání v EU.

Lze srovnat výsledky průzkumů veřejného mínění s odhady sázkových kanceláří?

Sázkové kanceláře přes vyrovnanost modelů sázejí dnes docela jasně na setrvání v unii. V USA existují predikční modely, které kurzy i modely kombinují, aby odhadovaly výsledek voleb. Porovnávat volební model a kurzy sázkovek samozřejmě jde, ale je třeba si uvědomit několik základních rozdílů:

  1. Volební modely nejsou predikce – říkají, jak by zhruba dopadly volby v době dotazování. Kurz je v jistém smyslu predikce, která může zahrnovat řadu dalších předpokladů o vývoje kampaně, vlivu emočních faktorů (strach z nejistoty) na konečné rozhodnutí, změnu volební účasti, apod.
  2. Kurzy nemusí reflektovat jen pravděpodobnost vítězství, ale také to, jak lidé sázejí. Stejně jako akcie nereflektují jen reálnou hodnotu, ale jak lidé kupují a prodávají. Kurzy sázkovek tedy mohou být dost vychýlené tím, jak lidé sázejí. Díky tomu mimochodem oscilují výrazně více než je průměr výzkumů, kde se v posledních třech týdnech hýbe rozdíl mezi „leave“ a „remain“ asi o pět procentní bodů.
  3. Je třeba rozlišovat výsledek ve výzkumech a pravděpodobnost výhry. Když třeba kandidát na amerického prezidenta v průměru výzkumů z posledního týdne vede 60:40, tak má drtivou pravděpodobnost vítězství, ne 60 procent.

Jakou roli hrají v brexitu britská média? Jak může voliče ovlivnit třeba bulvární The Sun, který patří miliardáři Rupertu Murdochovi, jenž se vyslovil pro odchod Británie z EU?

Když jsme se na to ptali v Česku, tak měly mediální endorsments relativně malý vliv. V Británii může být vliv The Sun ale vyšší. Já jejich kampaň detailně neznám, ale obecně nejde jen o to, že se noviny přiklonily k „leave“, ale nakolik burcují voliče, aby skutečně šli volit. To je totiž u čtenářů bulváru, kteří ne vždy volí a jakožto lidé z nižších socioekonomických skupin budou spíše pro „leave“, možná zásadnější než samotný endorsment.

Je zajímavé, že další Murdochovy noviny The Times naopak podpořily setrvání v Británii. Mohou mít vliv na voliče konzervativců, kteří jsou dnes rozděleni zhruba 50/50 pro vystoupení a odchod. Setrvání v Británii taky podpořily některé další bulváry. Obecně mi přijdou mediální endorsments zhruba vyrovnané.

Lze předpovídat, jaký vliv na rozhodování Britů bude mít vražda labouristické poslankyně Jo Coxové?

Vliv tam asi je, ale nepřisuzoval bych mu všech posun v průměru výzkumů směrem k „remain“. Ten je totiž dán i tím, že po vraždě Jo Coxové vzniklo trochu více telefonních výzkumů, které dopadají lépe pro setrvání Británie. Když to rozdělíme, tak se ukazuje, že procenta „leave“ po vraždě Jo Coxové klesla asi o čtyři procenta. A tato podpora se rozdělila mezi „remain“ a neví“.

Remain
Leave
Neví
Telefonní výzkumy po zabití Jo Cox
48%
44%
8%
Telefonní výzkumy před zabitím Jo Cox
46%
48%
7%
Online výzkumy po zabití Jo Cox
43%
44%
13%
Online výzkumy před zabitím Jo Cox
42%
48%
10%

Nějaký vliv tady určitě byl. Ale je otázka, nakolik se tento vliv projeví do skutečného referenda. Umím si i představit, že po tom zabití klesne ochota zastánců brexitu odpovídat ve výzkumech a přiznat s k něčemu „sociálně nežádoucímu“. Lze si i představit, že ta tragická událost výrazně přerámcuje debatu posledního týdne a určí pozice nerozhodnutých a volební účast a tahle nová debata bude jedním z faktorů za vítězstvím „remain“.

Lidé jsou někdy k průzkumům veřejného mínění skeptičtí. Zadavatelé je prý mohou různě ovlivňovat. Jaká je situace v Británii?

To nepředpokládám. Už proto, že to dělají většinou seriózní firmy, jejichž posledním zájmem je něco ovlivňovat a jsou kontrolovány. A i kdyby zadavatelé něco ovlivňovat chtěli, tak díky věcem, které jsem zmínil v první odpovědi, není jasné co a kam by pro ně bylo výhodné. Ale diváci by rozhodně měli studovat metodiky výzkumů, protože i v Česku se objevuje pár novopečených a ne zcela důvěryhodných agentur.

Daniel Prokop
Ředitel sociálního a politického výzkumu ve společnosti Median, působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zabývá se metodikou volebních výzkumů a kvantitativního výzkumu obecně.

Newsletter