Americké výnosy pokračují v růstu. Rostou i ty evropské, například 10letý německý bund se poprvé od května 2019 přehoupl nad 0 %. Dolar proti euru mírně slábne nad 1,1340 EURUSD. Z měn regionu posiluje koruna, která se posouvá pod 24,30 za euro.

Statistika vyrobena v Číně: Počet případů viru neodpovídá reakci vlády

Zdroj: Depositphotos

Tento týden v pondělí zaregistrovala Čína 143 nových případů nákazy virem COVID-19. Dle tamních zpráv se jednalo především o mutaci typu delta. V souvislosti s šířením viru identifikovala Čína 216 oblastí s vysokým či středním rizikem nákazy. Vláda v Číně, kde žije zhruba 1,4 miliardy lidí, reagovala na tuto situaci zpřísněním pravidel proti šíření viru a v některých městech nařídila lockdown. Světová ekonomika by i částečným uzavřením Číny trpěla. Druhá největší ekonomika světa by zpomalila, a navíc by došlo k dalším výpadkům ve světových dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Denní přírůstek 143 nových případů je v Číně nejhorším výsledkem od ledna. Alespoň tedy dle oficiálních statistik posvěcených tamní vládou. Komunistická strana Číny se drží své politiky nulové tolerance k viru COVID-19. Už během minulého týdne došlo k výraznému zpřísnění pravidel proti šíření viru a v nejrizikovějších oblastech byl nařízen lockdown. Čínská vláda dále spustila program masivního testování, které je zaměřeno na místa, kde byly registrovány nové případy. Velká část zpřísnění se zaměřila na omezení dopravy, když došlo k uzavření několika letišť a dočasnému zrušení vybraných vlakových spojů. Cílem je zabránit šíření viru uvnitř státu.

V jednotlivých provinciích a ve více než 200 rizikových oblastech byla zavedena další mimořádná opatření včetně omezení pohybu na veřejnosti. Čínské ministerstvo zdravotnictví se zároveň snaží uklidnit zahraniční partnery ujištěním, že vláda nemá v úmyslu v současné době zavádět ta nejpřísnější opatření a významně tak omezit většinu sektorů druhé největší ekonomiky na světě. I přes tato ujištění se řada investorů a ekonomů podělila o své obavy z agresivního přístupu čínské vlády. Ten by vedle zpomalení čínského růstu mohl ohrozit také klíčové výrobní kapacity např. mikročipů, které jsou již nyní díky COVIDu nedostatkovým zbožím.

Na čínských statistikách, které bez dalších komentářů přejímá řada renomovaných zahraničních zpravodajských portálů, něco na první pohled nesedí. Čína s populací zhruba 1,4 miliardy lidí, přistupuje k zavádění přísných protipandemických opatření oficiálně kvůli 143 novým případům viru COVID-19 denně. V České republice by po přepočtu na obyvatele odpovídala tato situace zhruba jednomu novému případu nákazy denně. Představme si teď na moment, že by kvůli jedné nové nákaze denně došlo v České republice k uzavření letišť, vlakových nádraží, restaurací, pracovišť a omezení pohybu na veřejnosti. Pokud věříme oficiálním statistikám z Číny, pak se přesně něco takového v lidové republice odehrává. Ano, Čína komunikuje ven svou strategii nulové tolerance vůči koronaviru. I tak se reakce tamní vlády zdá být silně přitažená za vlasy.

Ve srovnání s počtem denních přírůstků působí minimálně zvláštně také počet hlášených oblastí s vysokým či středním rizikem nákazy. Těch bylo tento týden v Číně registrovaných 216 – více než je počet denních přírůstku nákazy virem. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, že se jednotlivé případy objevují v různých regionech a čínská vláda je pouze opatrná. Kolik je ale třeba případů nákazy, aby byla oblast prohlášená za místo se středním, či dokonce vysokým rizikem nákazy? Kolik by bylo nutné registrovat nově nakažených, aby bylo možné 15 oblastí v Číně prohlásit za místa s vysokým rizikem nákazy? Stačilo by k tomu výše zmíněných +- 143 denních přírůstků nákazy, které Čína během srpna registruje? Jak vysvětlíme zbylých 201 oblastí se středním rizikem nákazy?

Zarážející jsou rovněž oficiální data denních přírůstků, podle kterých nebyly od května roku 2020 do července roku 2021 registrovány téměř žádné nové případy nákazy. Naopak, většinu dní byla hlášena čistá nula nových případů. Celý svět bojoval s pandemií viru, ale v čínských statistikách neexistoval.

Zdroj: Worldometers.info

Mezi zvláštní čísla lze zařadit i údajnou 100% účinnost čínské vakcíny proti vážným případům. 100% účinnost je vždy podezřelá. U informací ze země, kde vládne jedna politická strana, to platí dvojnásob. Jak byla účinnost vakcíny v rámci čínské populace ověřena, když se z oficiálních statistik zdá, že se Číně virus vyhýbá obloukem, raději nerozebírejme. Celá s koronavirem spojená statistika, která pochází z Číny, je minimálně zvláštní. Samozřejmě nelze s jistotou vyloučit, že Komunistická strana Číny mluví pravdu a tamní režim zvládl pandemii, nastavení opatření, vývoj vakcíny a další úkoly v boji s virem na jedničku. Přímé, tvrdé a ověřené důkazy se v zemích s podobným režimem shání jen velmi těžko. S trochou kritického přístupu lze však v čínských údajích najít jisté mezery. Jedno je však jasné. Ať už jsou data upravena pro potřeby strany, či nikoliv, reakce čínské vlády v podobě zpřísnění opatření bude mít silný dopad na světovou ekonomiku. Zda se jedná o reakci na 143 nových případů denně v zemi, kde žije 1,4 miliardy lidí, je z pohledu trhů v současné chvíli nedůležité.

 

Newsletter