Dnes v 18:40 vystoupí guvernér Fedu Powell. Střední a delší výnosy US bondů klesají. Dolar v zisku krátce otestoval úroveň 1,0700 za euro. Měny regionu včera oslabily. Koruna se posunula nad 23,85 za euro, dnes mírně sílí pod tuto hranici.

Švédský scénář v Austrálii. Mohla by překvapit i ECB?

Klíčové body

  • Švédská centrální banka překvapila trhy a zvýšila hlavní úrokovou sazbu.
  • Překvapit by mohla v tomto týdnu i australská centrální banka.
  • Americký Fed i ČNB tento týden zvýší úrokové sazby o 50 bodů.
Zdroj: Depositphotos

Aktuální trend světové měnové politiky se nese ve znamení post-covidové normalizace. Tu v minulém roce nastartovaly zejména měnové autority rozvojových trhů a postupně se přidaly ty z vyspělých. Výjimkou je Japonsko, kde měnová politika zůstává silně akomodativní. O poznání opatrnější přístup měla i centrální banka Švédska. Alespoň do minulého týdne. Švédské překvapení by se teď mohlo opakovat v Austrálii. A vyloučit nelze ani ECB.

Švédská centrální banka pracovala s výhledem vyšší inflace, u níž však předpokládala tranzitorní charakter s odezněním ve střednědobém časovém rámci. Inflace se až do ledna držela pod úrovní 4 %. V únoru pak vzrostla na 4,3 %, v březnu pak dokonce na 6 %. V návaznosti na to měnová autorita výrazně přehodnotila svůj cenový výhled. Opustila předpoklad inflační přechodnosti a navýšila predikci průměrné inflace na 6 % pro rok 2022 a na 5 % pro 2023. Spolu s tím pak zcela mimo očekávání trhu zvýšila úrokové sazby o 25 bodů a oznámila plán snižování bilance ve druhé polovině roku.

Doprovodný komentář uvedl, že banka chce zabránit zakořenění inflace v nastavování mezd. Právě ty jsou přehodnocovány v tříletém cyklu, přičemž ten aktuální bude končit v příštím roce na jaře. Švédský trh práce je napjatý, nedostatek pracovníků připomíná situaci v roce 2018 a inflační očekávání rostou na všech frontách. Proto bude švédská centrální banka letos navyšovat sazby ještě dvakrát až třikrát. Během tří let by se úroky měly pozvolna dostat mírně pod hranici 2 %. Původní predikce přitom nepracovaly s vyššími sazbami až do roku 2024.

Švédské ekonomické prostředí nám připomíná australské. Tamní centrální banka patří rovněž do skupiny těch, které nepředpokládaly dosažení podmínek pro vyšší sazby v letošním roce, a poté až do roku 2024. Čtvrtletní inflace se ve druhém čtvrtletí minulého roku přehoupla nad 3 %, tedy nad cílené pásmo 2-3 %. Centrální banka to nepovažovala za důvod k obavě. Alespoň ne do doby, než přišla data za první kvartál letěšního roku potvrzující nárůst celkové inflace nad 5 %. Mimo oblečení rostly všechny ceny indexu, což potvrzuje i nárůst jádrové inflace.

Podobnost mezi švédskou a australskou situací je tedy zjevná. Zda se dočkáme australského překvapení, uvidíme už v úterý, kdy centrální banka rozhodne o sazbách. Abychom si byli více jistí, potřebovali bychom další data, zejména pak z trhu práce. Tempo růstu mezd ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku dosáhlo 2,3 % meziročně. Již dříve zástupci banky zmínili, že varovným signálem bude až vyšší nárůst mezd. Data za první kvartál ale budou zveřejněna až v polovině května, přičemž vyloučit nelze posun růstu mezd na 3 %. Pokud tedy australská centrální banka nezvýší sazby už v tomto týdnu, zřejmě využije prostor k tomu, aby si připravila půdu pro červnové navýšení. Vzrostla by přitom pravděpodobnost většího než očekávané navýšení na úrovni 15 bodů.

Inflační čísla a nárůst střednědobého inflačního výhledu donutí ke zvýšení sazeb i ECB. Očekáváme, že se tak stane už v červenci. Objevují se však i spekulace, že by Rada guvernérů mohla být ještě rychlejší. To by mělo podobu ukončení nákupů aktiv na červnovém zasedání spolu s prvním zvýšením sazeb po více než deseti letech.

Je sice pravdou, že ECB nemá na co čekat, zejména s ohledem na dubnový nárůst jádrové inflace z 2,9 % meziročně na 3,5 % při predikci 3,2 %. Očekáváme však, že se bude držet strategie sekvencování. Tu v závěru minulého týdne připomněl hlavní ekonom ECB Philip Lane. Základní scénář by tedy měl mít podobu červnového oznámení ukončení nákupů aktiv v červenci. Na červencovém zasedání pak Rada zvýší sazby o 25 bodů a bude pokračovat v září a patrně i v prosinci.

Ještě předtím nás čeká květnové rozhodnutí amerického Fedu. Ten podle nás tuto středu zvýší úrokové sazby o 50 bodů a oznámí proces snižování bilance. Den poté, ve čtvrtek, pak ten stejný krok navýšení sazeb oznámí ČNB. Oběma centrálním bankám se budeme v průběhu týdne věnovat v rámci ranních reportů.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 1,0525 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 103,44 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0471 do 1,0607 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,59 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 23,37 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,52 až 24,68 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 23,16 do 23,53 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Zdroj info: RoklenFx, ECB, Fed, ČNB, COT, TradingView, Statistický úřad USA, Ifo institut , ČSÚ, Bloomberg, Reuters

Newsletter