Měnový výbor Federálního rezervního systému se rozhodl ponechat aktuální nastavení americké měnové politiky beze změny. Sazby zůstávají na nulové dolní hranici a nákupy aktiv budou probíhat minimálně tempem, kterým probíhaly doposud. Dopady pandemie koronaviru jsou stále největším rizikem výhledu, přičemž Fed je připraven v případě potřeby své nástroje dále upravit. Toto rozhodnutí je v souladu s novou prognózou, která ukázala rychlejší tempo růstu a postupně akcelerující inflaci směrem ke dvěma procentům.
Centrální banka přizpůsobí svou měnovou politiku tomu, aby dosáhla plné zaměstnanosti a inflace na dlouhodobé úrovni 2 %. Vzhledem k tomu, že tempo růstu cen se stále nachází na úrovni pod cílem, měnový výbor bude cílit na dosažení inflace nad 2 % po nějakou dobu, aby byla dlouhodobá inflační očekávání pevně ukotvena právě na 2 %.
Nákupy aktiv budou probíhat minimálně stejným tempem, tedy 120 miliard dolarů měsíčně, z toho 80 miliard spadá pod dluhopisy a 40 miliard pod hypotékou kryté cenné papíry. Fed bude nákupy provádět do doby, dokud nebude vidět podstatný posun směrem k dosažení nastavených cílů. Guvernér Powell nad rámec toho uvedl, že jakmile bude situace nahrávat určitému zpomalení těchto nákupů, Fed dá vědět dostatečně s předstihem. Padla také otázka na možnost změny ve stylu kanadské centrální banky, která nedávno snížila objem nákupů aktiv a přesunula se k instrumentům s delší splatností. Powell uvedl, že toto debatovali na předchozím zasedání, na tom aktuálním bylo rozhodnuto, že obdobná změna není v tuto chvíli potřeba.
Z hlediska výhledu Fed upravil očekávaný růst HDP k silnějším hodnotám, a to ve všech letech prognózy mimo rok 2023. Rychlejší by mělo být i tempo růstu cen v letech 2021 a 2022, včetně jádrového indexu. V roce 2023 zůstal odhad na úrovni 2 % jako v předchozí prognóze. Sazby by přitom měly zůstat na nule až do konce roku 2023. Neutrální přirozená úroveň úroků zůstává dle odhadu Fedu na 2,5 %.
Co se týče výhledu sazeb od jednotlivých členů měnového výboru, srovnáme-li tzv. dot plot graf v aktuální prognóze s tím z předchozí, je vidět určitý posun směrem vzhůru. Zatímco v listopadu celkem čtyři centrální bankéři viděli sazby nad aktuálním pásmem, aktuálně jich je pět. Nejvíce z nich, a to tři, vidí úroky v roce 2023 v pásmu 0,25-0,5 %. Jeden člen dokonce vidí možnost zvýšení sazeb již v roce 2022.
Jedinou dnes oznámenou změnou je prodloužení dodávek likvidity prostřednictvím swapových linek a repo facility, které jsou určené zahraničním a mezinárodním měnovým autoritám. Tyto nástroje budou dle rozhodnutí prodlouženy až do konce září 2021.
Budeme-li stavět na faktu, že americké měnové podmínky zůstávají silně uvolněné, přičemž například index národních podmínek financování měřený Fedem (viz graf níže) dále klesá, v podstatě jsme svědky dalšího uvolňování. Ponechání stabilního nastavení měnové politiky se dá totiž pochopit jako určitá forma „neaktivní“ měnověpolitické akomodace. To považujeme vzhledem k aktuální situaci, a nadto režimu cílování průměrné inflace, za žádoucí. Z hlediska reakce trhů jsme pozorovali krátké posílení dolaru, které přišlo v návaznosti na relativně optimistickou prognózu.
Guvernér Powell během svého vystoupení opětovně zdůraznil, že měnová politika může v tuto chvíli přispět k dostupnosti financování prostřednictvím nízkých sazeb. Klíčová je ale fiskální politika, která je v aktuálním prostředí s cílem rychlé podpory ekonomické obnovy mnohem efektivnější.
Co se týče výhledu na příští rok, počítáme se scénářem stabilních sazeb na úrovni nulové dolní hranice. Fed by však mohl přistoupit ke změně u nákupů aktiv. Šlo by především o délku splatnosti skupovaných instrumentů, která by se mohla posunout k těm delším (psali jsme zde). Na to by měla navazovat úprava forward guidance. Jestliže se vyplní optimistická prognóza, Fed by v příštím roce mohl uvažovat i o zahájení snižovaní objemu nákupů aktiv, dost možná v již zmíněném stylu kanadské centrální banky. Zde bude hrát roli, jak moc desinflační tlaky v americké, potažmo v globální, ekonomice setrvají.