Americká inflace v dubnu meziročně vzrostla nad 4 %, v jádrovém vyjádření na 3 %. Nad konsensus vyšší čísla zesilují spekulaci o politice Fedu. Výnosy US bondů rostou, dolar sílí. Měny regionu na americká data reagovaly mírným oslabením, prvotní ztráty ale rychle zčásti smazaly.

Tak šel čas s Obamou: Boj s krizí i záchrana automobilek

Barack Obama byl ve funkci prezidenta Spojených států nucen bojovat s hospodářskou recesí i s vysokou nezaměstnaností, kromě toho ale také zachraňoval americké automobilky. V reakci na finanční krizi přistoupil k přísnější regulaci bankovního sektoru. Ekonomika se během jeho prezidentství zotavila z recese a nezaměstnanost výrazně klesla, státní dluh se ale navzdory postupnému snižování rozpočtových deficitů téměř zdvojnásobil.

Obama nastoupil do Bílého domu v lednu 2009, uprostřed hospodářské recese, kterou odstartovala krize na hypotečním trhu. Podzim 2008 byl ve znamení kolapsu americké investiční banky Lehman Brothers, což bývá označováno za počátek světové finanční krize. Obama na situaci reagoval rozsáhlým balíkem opatření na podporu hospodářského růstu a regulací finančního sektoru. Pokračoval i v krocích předchozí vlády na záchranu bank a automobilek.

Nezaměstnanost byla v době Obamova nástupu do funkce na vzestupu. V lednu 2009 se míra nezaměstnanosti nacházela na 7,8 procenta, zatímco na začátku předchozího roku činila pět procent. Během roku 2009 vystoupila až na deset procent, ale od té doby již klesla o více než polovinu a na konci loňského roku činila 4,7 procenta.

Začátek Obamova prezidentství byl spojen rovněž s výrazným růstem rozpočtového deficitu. Ten se ve fiskálním roce do září 2009 více než ztrojnásobil a dosáhl rekordních 1,413 bilionu dolarů (zhruba 36 bilionů Kč) z předchozích 458 miliard dolarů. V dalším roce schodek sice klesl, až do roku 2012 se však držel nad bilionovou hranicí. Ve fiskálním roce, který skončil v září 2016 pak deficit činil 587 miliard dolarů. Státní dluh USA loni v září dosáhl 19,5 bilionu dolarů (zhruba 500 bilionů Kč) ve srovnání s deseti biliony dolarů v září 2008.

„Yes we did!“ Barack Obama po osmi letech bilancoval

Obama již 17. února 2009, tedy necelý měsíc po nástupu do funkce, podepsal zákon na podporu ekonomiky zahrnující stimulační opatření v objemu 787 miliard dolarů. Cílem bylo mimo jiné vytvořit během dvou let až čtyři miliony pracovních míst. Opatření zahrnovala různé daňové úlevy, pomoc nezaměstnaným či investice do infrastruktury.

V březnu téhož roku Obama podnikl kroky na podporu automobilového sektoru, které zahrnovaly restrukturalizaci společností General Motors a Chrysler. Ty v následujících měsících prošly za asistence vlády režimem řízeného bankrotu. Vláda automobilkám poskytla úvěry a další finanční pomoc, za kterou v nich získala majetkové podíly. Do konce roku 2013 ale veškeré podíly prodala zpět do soukromých rukou.

Podle zprávy ekonomických poradců prezidenta z konce loňského roku vláda získala zpět 71 miliard z 80 miliard dolarů investovaných do pomoci automobilovému sektoru. Dřívější studie amerického Centra pro automobilový výzkum uvádí, že vládní pomoc automobilovému průmyslu v USA zachránila asi 1,5 milionu pracovních míst.

Po předchozí vládě zdědil Obama program TARP (Troubled Asset Relief Program), který počítal s výdaji až 700 miliard dolarů na záchranu bankovního sektoru. V roce 2010 Obama podepsal zákony zahrnující rozsáhlé změny v regulaci finančního sektoru a omezující rizikové aktivity bank. Součástí těchto zákonů bylo i snížení objemu programu TARP na 475 miliard dolarů.

Bilance centrálních bank. Od „Lehmanů“ srazily sazby 690krát

Spojené státy vedly za Obamovy vlády řadu právních sporů s bankami ohledně jejich praktik před příchodem finanční krize. Například kvůli sporům kolem prodeje hypotečních cenných papírů americké banky v uplynulých třech letech zaplatily na pokutách 46 miliard dolarů. Koncem loňského roku se na urovnání této kauzy v USA dohodly rovněž německá Deutsche Bank a švýcarská Credit Suisse. Deutsche Bank v rámci dohody zaplatí 7,2 miliardy dolarů a Credit Suisse 5,3 miliardy dolarů.

Obama během svého prezidentství pracoval i na uvolňování obchodu mezi Spojenými státy a ostatními zeměmi. Loni v únoru USA uzavřely dohodu o zóně volného obchodu zahrnující 12 zemí v oblasti Tichého oceánu. Parlament však dohodu s označením Transpacifické partnerství (TPP) ještě neratifikoval a budoucí americký prezident Donald Trump již avizoval, že od ní odstoupí.

Sbohem pane prezidente

Obama rovněž odstartoval jednání o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Rozhovory o dohodě s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) se však zatím nepodařilo dokončit. Zastánci TTIP tvrdí, že dohoda oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Podle odpůrců ale dá větší sílu nadnárodním společnostem a povede ke zhoršení potravinářských, ekologických i pracovních norem. Na protest proti dohodě se již konala řada demonstrací po celé Evropě.

Míra nezaměstnanosti v USA na konci jednotlivých let v období 2007 až 2016 a tempo růstu HDP v těchto letech:

Rok Míra nezaměstnanosti (v procentech) Růst HDP (v procentech)
2007 5,0 +1,8
2008 7,3 -0,3
2009 9,9 -2,8
2010 9,3 +2,5
2011 8,5 +1,6
2012 7,9 +2,2
2013 6,7 +1,7
2014 5,6 +2,4
2015 5,0 +2,6
2016 4,7 n/a

Zdroj: Americké ministerstvo práce a server CNN

n/a – údaj ještě není k dispozici

Rozpočtový deficit a výše státního dluhu v jednotlivých rozpočtových rocích v období 2008 až 2016:

Rok Státní dluh (v bilionech USD) Rozpočtový deficit (v miliardách USD)
2008 9,99 458
2009 11,88 1413
2010 13,53 1294
2011 14,76 1295
2012 16,05 1087
2013 16,72 679
2014 17,79 485
2015 18,12 438
2016 19,5 587

Zdroj: www.usgovernmentdebt.us

Newsletter