Dolar po včerejším oslabení část ztrát smazává v dolarovém indexu i proti procyklickým měnám. Vůči euru se posouvá zpět pod 1,1880 EURUSD. U měn regionu je patrný mírný výprodejní tlak. Kurz koruny se obchoduje nad 25,50 za euro.

Těžký propad americké ekonomiky a „klam rozbitého okna“

Americká ekonomika se v prvním letošním čtvrtletí propadla v ročním vyjádření o 2,9 procenta oproti předchozímu kvartálu. Poslední odhad přitom hovořil o propadu jen ve výši jednoho procenta. Jedná se tak o největší revizi takového údaje od roku 1976, kdy se s příslušnými měřeními začalo.

Nejsilnější negativní revize americké ekonomiky od roku 1976: -2.9 %, trhy klesají

Pokles vedoucí světové ekonomiky bývá často dáván do souvislosti s neobyčejně krutou zimou, která letos americký kontinent zasáhla. Revidovaný propad je ovšem tak citelný, že jej nelze vysvětlit pouze „špatným počasím“. Avšak navzdory tomu, že jde o nejhlubší pokles americké ekonomiky z posledních let, který nastal ve čtvrtletí mimo období recese, nelze z něj, zdá se, usuzovat na trvalejší trend opětovného propadu hospodářství Spojených států.

Mocná revize posledního odhadu je dána zejména přehodnocením příspěvku výdajů Američanů za zdravotní péči. Reforma zdravotnictví dle rukopisu prezidenta Baracka Obamy, takzvaná Obamacare, měla ještě podle posledních odhadů pozitivně přispět k celkové výši HDP v prvním čtvrtletí. Nestalo se tak.

Ve svém předchozím odhadu byli statistici Úřadu ekonomické analýzy při americkém ministerstvu obchodu zkrátka příliš optimističtí, co se přínosu Obamacare týče. Předpokládali, že zvýšené výdaje za zdravotní péči přispějí k HDP jedním procentním bodem. Nyní konstatují, že výdaje za zdravotní péči ve skutečnosti v prvním kvartálu poklesly, čímž hrubému domácímu produktu ubraly 0,16 procentního bodu.

Statistici v rámci revize nově zahrnuli i data týkající se tržeb nemocnic, obecných zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a dalších poskytovatelů lékařské péče, s nimiž předchozí odhady výdajů za zdravotní péči nepracovaly.

Dnešní čísla jsou nepříjemným překvapením pro všechny méně či více horlivé stoupence Obamacare. Po převážnou část uplynulých skoro šesti měsíců totiž aplaudovali Obamově zdravotní reformě právě i pro její ekonomický přínos. Zpočátku dokonce tvrdili, že reforma v prvním čtvrtletí zachránila americký hrubý domácí produkt před pádem do záporných čísel (první, předběžný odhad HDP totiž hovořil o růstu americké ekonomiky v prvním kvartále ve výši 0,1 procenta).

Jak vidno, mýlili se. A není se příliš co divit. Obamova reforma zdravotní péče počínaje lednem letošního roku učinila zdravotní pojištění povinným pro všechny způsobilé, dosud nepojištěné Američany. Samotný fakt, že Američané musí platit povinně více za pojištění a zdravotní péči obecně, však není zárukou povzbuzení ekonomické aktivity. Prostředky, jež vydají za zdravotní péči, by totiž dost možná vydali na jiné účely a v jiných sektorech ekonomiky, které o ně takto zůstanou ochuzeny. Nelze zkrátka předpokládat, že nebýt Obamacare zůstaly by ony peníze takříkajíc „v šuplíku“. Tento poznatek není vůbec nový, ekonomové jej znají pod pojmenováním „klam rozbitého okna“.

Výdaje na opravu rozbitého okna totiž značí ztrátu pro jiný sektor ekonomiky, kde mohly být utraceny, jestliže by k rozbití nedošlo. Pokud by tomu ostatně tak nebylo, rostla by ekonomika třeba jenom tak, že by se systematicky rozbíjela okna. Sklenáři by sice nevěděli, kam dřív skočit, ale zbytek ekonomiky by spíše chřadl.

A podobné je to s Obamacare. Reforma vede k přesměrovávání peněžních toků do zdravotnictví, nevytváří však sama o sobě novou hodnotu. Stejně jako kdyby záměrné rozbití všech oken ve městě přesměrovalo peněžní toky ke sklenářům – pouze jejich opravou by však žádná nová, dodatečná hodnota nevznikla. 

Newsletter