Bude tomu přesně třicet let, kdy 1. května 1990 začal platit Zákon o soukromém podnikání občanů. Tento předpis podepsaný Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem a Mariánem Čalfou definoval, kdo je to podnikatel a jak si může a musí na trhu počínat. Oficiálně tím stát zahájil éru umožňující vyrůst mnoha českým podnikatelům a firmám, které dnes dohromady zaměstnávají miliony lidí.
Při té příležitosti jsme se v letošním PwC CEO Survey 2020 zeptali právě generálních ředitelů významných českých firem, jak prvních 30 let nejen podnikání, ale i svobodného života jako takového, hodnotí. Průzkum hodnotící uplynulé tři dekády proběhl loni v listopadu a prosinci, nepromítají se do něj tak názory na koronavirovou krizi a aktuální nouzový stav.
V osobní svobodě si Češi polepšili podle 98 % šéfů
Nejlépe hodnotili ředitelé vývoj životní úrovně (98 % pozitivně) a svobody jednotlivce (95 %). Více než tři čtvrtiny respondentů se shodly i na tom, že k lepšímu se posledních třicet let vyvíjelo podnikatelské prostředí (93 %), efektivita práce (90 %), životní prostředí (79 %) a zdravotnictví (77 %).
„I přesto, že nás nyní v souvislosti s pandemií Covid-19 čeká útlum a pokles ekonomických ukazatelů, zůstane určitě životní úroveň výrazně výše, než před třiceti lety. Předpokládám, že by to podobně viděli i ředitelé odpovídající v průzkumu. Například u zdravotnictví ale přeci jen současná krize ukázala, že i přes mimořádný výkon a nasazení zdravotníků je systém jako celek podinvestovaný,” dává výsledky do kontextu se současnou situací Jiří Moser, řídící partner PwC Česká republika.
Nejvíce kritiků má byrokracie
Naopak nejnižší počet respondentů se na pozitivním vývoji shodl u vzdělávání (72 % ředitelů hodnotí pozitivně), právního státu (66 %), sociálního státu (48 %) a byrokracie (26 %). Byrokracie byla dokonce jedinou kategorií, jejíž polistopadový vývoj největší část respondentů (46 %) hodnotila záporně.
„Negativní hodnocení byrokracie není úplně překvapivé. I v našich každoročních průzkumech se regulace spolu s daněmi a nestabilním podnikatelským prostředím řadí mezi faktory, na něž si šéfové firem nejčastěji stěžují. Nejde ani tak o samotnou složitost, ale spíš o to, že se systém často a nepředvídatelně mění,” říká k výsledkům řídící partner PwC Česká republika Jiří Moser.
|
Od pádu komunismu došlo v Česku k obrovským celospolečenským a ekonomickým změnám. Jak byste hodnotil/a vývoj jednotlivých sfér za posledních 30 let? |
|
Pozitivně |
Neutrálně
|
Negativně |
|
Životní úroveň |
98% |
1%
|
1% |
|
|
Svoboda jednotlivce |
95% |
3%
|
2% |
|
|
|
Podnikatelské prostředí |
93%
|
3% |
4% |
|
|
Efektivita práce
|
90% |
7% |
3% |
|
|
Životní prostředí |
79% |
10% |
11%
|
|
|
Zdravotnictví |
77% |
14%
|
9% |
|
|
Vzdělávání |
72%
|
13% |
14% |
|
|
Právní stát
|
66% |
17% |
17% |
|
|
Sociální stát |
48% |
28% |
24%
|
|
|
Byrokacie |
26% |
28%
|
46% |
Kdyby měli ředitelé známkovat jako ve škole, dostal by „polistopadový vývoj“ jako celek horší dvojku (průměr 2,4). Dvojka padala úplně nejčastěji, vybralo ji 54 % respondentů. Na výbornou to v uplynulých třiceti letech bylo jen podle sedmi procent ředitelů. Žádný z respondentů by neudělil vývoji po roce 1989 pětku.
|
Pokud byste měl/a zpětně hodnotit ekonomickou transformaci po roce 1989. Jakou školní známku byste udělil/a? |
|
|
|
|
Známka (nejlepší 1, nejhorší 5) |
|
|
|
1 |
7% |
|
|
2 |
54% |
|
|
3
|
33% |
|
|
4 |
6% |
