Turecko místo standardních nástrojů přichází s dalším programem na posílení liry

Turecký ministr financí, který obhajoval Erdoganův postoj snižování úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci, na konferenci v Londýně představil nový plán, jak přilákat obchodníky zpět k liře, jež v reakci na turbulentní situaci v zemi dlouhodobě oslabuje. V roce 2021 lira oslabila proti dolaru o vysokých 44 %. Cílem plánu je přesvědčit turecké občany, aby své zlato prodali za liru.

Kvalifikované odhady hovoří o zlatě v hodnotě 250 miliard dolarů, které mají Turci schované doma tzv. pod matrací. Plán ministra financí Nebatiho míří alespoň na deset procent tohoto objemu. Výkup zlata má probíhat ve 30 000 tureckých maloobchodních prodejnách se zlatem v zemi. Vláda už nyní podepsala kontrakty s pěti zlatými rafineriemi. Ty mají zlaté šperky a další zlaté předměty přetavit na zlaté cihly, které budou zařazeny mezi rezervy centrální banky.

Tento program z pohledu ekonoma představuje spíše rétorickou snahu o podporu liry, která v posledním roce dramaticky oslabila ve světle zrychlující dvouciferné inflace. Reálné úrokové sazby v Turecku nyní dosahují zhruba -35 %, což je způsobeno především velmi vysokou meziroční inflací, která v lednu dosáhla 48,7 %.

Přesvědčit turecké občany, aby v době vysoké inflace prodávali zlato za konstantně oslabující liru, je náročným úkol. Tak náročný, že lze upřímně pochybovat o vlivu programu na kurz liry. Dle oficiálních údajů turecké vlády se zatím podařilo přilákat investory se zlatem v hodnotě 23 miliard dolarů, což lze předpokládat za úspěch. Pokud to je pravda.

Původní plán cílil na 10 % z odhadovaného objemu tureckého zlata 250 miliard dolarů. Pro naplnění cíle tak chybí přilákat zlato za dvě miliardy dolarů. I kdyby se podařilo cíl plánu překonat, jeho vliv na kurz liry bude kosmetický až přímo marginální. Propad liry v Turecku je způsoben pokračujícím odlivem zahraničních investorů, kteří v zemi přestali cítit stabilitu. Turečtí občané navíc pro účely úspor stále více používají dolar a zlato. Zájem o liru tak opadá a ta ve stínu ekonomických a politických problémů slábne.

Místo standardních (i nestandardních) nástrojů centrální banky pro boj s inflací se snaží turecká politická garnitura vymyslet další plány, které zastaví inflaci a pád liry. Příkladem může být plán z loňského roku, který měl turecké střadatele chránit před výkyvy v kurzu liry. Program měl podobu zavedení investičních nástrojů s dvanáctiměsíční splatností a garantovaným kurzem a úrokovou sazbou 14 %. V případě, že by lira proti dolaru oslabila, vláda by tento rozdíl doplatila. V opačném případě obdrží střadatel slíbený výnos 14 %. Že dojde na opačný případ a lira proti dolaru posílí, či alespoň neoslabí, je v následujících dvanácti měsících velmi nepravděpodobné, což do jisté míry vědí i investoři, kteří se do nového nástroje nehrnou. Není třeba zdůrazňovat, že ani tento program neměl zásadní vliv na zpomalení inflace a oslabení liry.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1422 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 95,56 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1369 do 1,1500 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,33 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 21,30 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,19 až 24,41 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,12 do 21,38 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.