Výnos desetiletého amerického dluhopisu ochráněného o inflaci, tzv. TIPS, klesl pod -1,13 %. Dolar nehledě na to posiluje proti euru pod 1,1800 EURUSD. Procyklické měny oslabují, výprodejní tlak pozorujeme i u měn regionu. Koruna oslabuje nad 25,70 za euro.

Tvrdý brexit aneb Česká republika jako macecha se šokovou terapií

Senát na konci února schválil takzvaný zákon o tvrdém brexitu. Jestliže k odchodu Velké Británie z EU bez dohody dojde, postavil se český zákonodárce k britským společnostem nepochopitelně přísně. Přísněji než v jiných státech Evropské unie.

Banky, pojišťovny a jiní poskytovatelé finančních služeb s oprávněním uděleném ve Spojeném království, kteří dnes poskytují tyto služby u nás, budou moci v případě tvrdého brexitu pouze vypořádat své závazky a z Česka budou muset odejít. Tak by se dal shrnout § 24 zákona o tvrdém brexitu, který se staví k britským společnostem přísněji než úprava v jiných evropských státech.

Vláda, která návrh tohoto zákona předložila, uvádí, že vystoupením Spojeného království z Evropské unie poskytovatelům finančních služeb se sídlem ve Spojeném království skončí možnost poskytování finančních služeb napříč Unií na základě jednotného evropského pasu. Takové společnosti si tak u České národní banky musí žádat o povolení poskytování finančních služeb jako poskytovatelé ze třetích zemí.

Poskytovatelé finančních služeb ze Spojeného království budou pak nuceni vypořádat co nejdříve své dluhy a pohledávky z těchto závazků, tedy vykonávat jen ty činnosti, které jsou zapotřebí k vypořádání pohledávek a dluhů. Společnosti ze Spojeného království nebudou moci zakládat nové závazky a ani měnit závazky stávající. Zákon stanoví, že společnosti mohou vykonávat jen činnosti směřující k uplatnění pohledávek a splnění dluhů ve vztahu ke stávajícím klientům. Taková úprava nepochybně přinese komplikace českým subjektům, například není zřejmé, zda vůbec (pokud ano, za jakých podmínek) může mít česká společnost u britské banky účet.

Takový macešský přístup naší země k Velké Británii je nepochopitelný. Nadměrná přísnost českého zákona vyvstává o to více v porovnání s dalšími státy Evropské unie. Například Německo, Francie a další počítají v případě tvrdého brexitu s několikaměsíčním přechodným obdobím, trvajícím zpravidla do konce roku 2020. Dávají tak možnost společnostem ze Spojeného království získat příslušnou licenci a svým občanům a společnostem možnost se situaci přizpůsobit a zmírnit účinky brexitu. Česká republika volí šokovou terapii.  

Je stále pravděpodobnější varianta, že k vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez dohody nedojde, tedy zákon o tvrdém brexitu nevstoupí v účinnost. I tak je ale přístup českých zákonodárců překvapivý. Stanovení příliš tvrdých podmínek pro společnosti ze Spojeného království totiž bude znamenat ochromení společností ze Spojeného království, jejich hromadný odliv, ale i oslabení možností zákazníků, investorů a spotřebitelů. To přeci nebylo v ničím rozumném zájmu.

Newsletter