Dolar globálně oslabuje, což podporuje zejména procyklické měny. Slabé zelené bankovky působí na silnější euro. To přeneseně ovlivnilo měny regionu střední a východní Evropy. Koruna zpevnila k 27,10 za euro, poté však ranní zisky odevzdala.

Vlogger Rusnok. Co řekl v historicky prvním video blogu ČNB?

Česká národní banka jde s dobou. Zářným příkladem toho je sám guvernér Jiří Rusnok, který natočil vůbec první video blog v rámci historie centrální banky. O čem byla řeč? Především o inflaci a intervencích.

Guvernér jako první zmínil hlavní úkol ČNB, kterým je zajištění cenové stability. Právě ta je definovaná inflačním cílem 2% meziročního tempa růstu spotřebitelských cen. Podle Rusnoka jsou právě „2 % celosvětově považována za etalon cenové stability.“ I přesto, že se však stále pohybujeme pod touto úrovní, nevidí šéf ČNB jediný důvod ke změně pojetí měnové politiky. Proč? Jednoduše proto, že žádná jiná lepší alternativa neexistuje.

Klíčovým bodem vlogu byl bezpochyby kurzový závazek. Jeho zavedení bylo dle guvernérových slov reakcí na dlouhodobě trvající recesi a skepsi panující mezi domácnostmi a podniky, stejně tak i odpovědí na hrozící nebezpečí poklesu cen.

ČNB: Intervence do půlky 2017, prognóza mění HDP i inflaci

„I když se i díky tomuto kroku ekonomice již třetí rokem daří, kurz je třeba ještě nějakou dobu udržet nad námi stanovenou hranici 27 korun za euro,“ řekl Rusnok. „A to až do doby, než si budeme jisti, že návrat k řízeně plovoucímu kurzu, a tedy zřejmě o něco silnější koruně než dnes, česká ekonomika ustojí a že inflace zase nespadne pod náš cíl.“

Podle prognostických modelů ČNB by tyto podmínky měly být splněny kolem poloviny příštího roku. Je nutné ovšem upozornit na to, že skutečný termín konce závazku nezná ani samo vedení banky. Záležet bude totiž na budoucím hospodářském vývoji u nás a v zahraničí, stejně tak i na tom, jak se budou naplňovat předpoklady ČNB.

Jiří Rusnok: Intervence můžou skončit i v roce 2018

Klíčové bude dle Rusnoka to, aby se banka po ukončení intervencí nemusela brzy vracet k „mimořádným nástrojům měnové politiky, jakými jsou nejen kurzový závazek, ale také například záporné úrokové sazby.“

Právě jejich zavedení by dle Rusnoka pravděpodobně nebylo tak „efektivní jako v zemích s vyšším podílem bezhotovostních plateb, nemůžeme se však dopředu vzdát žádných možností.“ Hlavním důvodem je fakt, že se v posledních letech často naplňují i velmi nečekané a nepříznivé scénáře ekonomického vývoje.

Do budoucna by tak měly být klíčové dva fundamenty, a to dostatečný hospodářský růst a inflace kolem 2 %, které by měly české ekonomice umožnit odpoutat úrokové sazby od nulových hodnot. Právě to je totiž důležité, aby ČNB mohla na případné zpomalení růstu či ekonomickou recesi reagovat jejich snížením.

Dalšími body vlogu (například hypotéky, finanční gramotnost či směnárny) pak naleznete ve výše zveřejněném videu.

Quo vadis ČNB?

Newsletter