Celkový dojem z ekonomického vývoje v rozvinutých zemích v posledních letech se jeví spíše jako částečné odsunutí problémů, které krizi způsobily, do budoucna, s využitím fiskální a měnové expanze. Provedení potřebných strukturálních reforem bylo zatím jen omezené. Uskutečnily je hlavně nejpostiženější země, které potřebovaly mezinárodní pomoc. Uvedla to dnes Česká národní banka v Globálním ekonomickém výhledu.
Globální vnější nerovnováhy se proti vrcholu finanční krize v roce 2009 podle ČNB výrazně zmírnily. Globální rizika s nimi spojená nejsou v současnosti patrná. Odklon od rovnovážných hodnot je z ekonomicky významných zemí patrný u Německa (přebytek běžného účtu více než sedm procent HDP) a Velké Británie (růst deficitu nad pět procent HDP).
Případný návrat krize však může být pro vývoj v jednotlivých ekonomikách i regionech, mnohem nebezpečnější než při nedávné krizi. Důvodem je absence dalšího prostoru pro zopakování fiskální a měnové expanze, která zejména v oblasti měnové politiky nezapočala návrat (s výjimkou Fedu) k jejímu konvenčnímu provádění, tj. pomocí změn úrokových sazeb.
Růst ekonomiky je dle ČNB udržitelný, navzdory zpomalení
Výrazné zlepšení vnější rovnováhy rozvinutých zemí v posledních letech, hlavně vlivem zlepšení ve Spojených státech a eurozóně, má negativní dopad na hospodářský růst rozvíjejících se zemí, zejména Číny.
Jedním z doprovodných jevů je i pokles cen surovin na světových trzích, zejména u ropy. Výsledkem je negativní dopad na země v roli čistých exportérů, tedy především rozvojové země. Prostor ke snížení zadluženosti v rozvinutých zemích, vytvořený značným uvolněním měnových politik všech relevantních centrálních bank, nebyl doposud v zásadě využit.
Dohoda v Dauhá: Největší těžaři zmrazí produkci #ropy – Roklen24.cz https://t.co/fMjzulFlJa @roklen24 #OPEC pic.twitter.com/ka8oYNxFKL
— Roklen24.cz (@roklen24) 16. Únor 2016
Zadlužení ve světové ekonomice výrazně vzrostlo. Vývoj však byl velmi diferencovaný podle zemí i jednotlivých teritorií, či ekonomických celků. Jen velmi malý růst zadlužení byl patrný v Německu a Spojených státech, kde se zadlužovaly primárně vlády. Určitý pozitivní vývoj lze dále nalézt ve Velké Británii, mimo zadlužování vlády.
Patrné zpomalování tempa růstu dluhů rozvinutých zemí povede pravděpodobně ke zpomalení tempa celosvětového hospodářského růstu. Velký nárůst vládních dluhů byl největší cenou za překonání krize. Při pohledu na vývoj HDP a nezaměstnanosti není krize ještě zcela překonána, zejména v zemích jižní Evropy jsou krizové jevy jen jakoby odsunuty v čase.
Také reorientace čínské ekonomiky ze silně exportně orientované na vyváženější probíhá poměrně komplikovaně při velmi rychlém růstu zadlužení zejména firem a bank a výrazném zpomalování růstu, které ještě nedosáhlo svého dna. Celkové dluhy v Číně se za pouhých sedm let zvýšily o více než třetinu. Dopady vývoje extrémně předluženého Japonska, jehož celkový dluh přesahuje nyní již čtyřnásobek ročního HDP a stále poměrně rychle roste, je nadále velmi nejasný.
Krize tak byla překonána jen v málo zasaženém Německu a Spojených státech, kterým velice pomohly relativně snadno realizovatelné úspory. Opticky vypadá jako překonání krize i vývoj ve Velké Británii. Je ale otázkou, zda byly vyřešeny veškeré problémy v bankovním sektoru, jak se jí podaří překonat brzký pokles těžby ropy, poměrně vysokou a narůstající vnější nerovnováhu a relativně vysoký deficit veřejných financí.
Loni jsme původně měli růst výrazně pomaleji. Podle předběžného odhadu ale vzrostl český HDP loni o 4,3 procenta….
Zveřejnil(a) Roklen24 dne 19. únor 2016
