Pracovní příležitosti nebo umístění mezi „20 pod 20“ magazínu Euro a nálepka „Kluk z časopisu“. I to získal Jakub Groman, který dvakrát vyhrál Ekonomickou olympiádu. Bývalý student Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci v rozhovoru pro server Roklen24 mluví o svých oblíbených ekonomech, knihách a médiích. Ale i o debatě s bývalým viceguvernérem České národní banky Mojmírem Hamplem o úrokových sazbách.
Ekonomickou olympiádu jste vyhrál dvakrát za sebou. Co vám soutěž dala?
Dalo by se říci, že hlavně pracovní příležitosti. Poprvé to vedlo k tomu, že jsem získal stáž ve finančně poradenské společnosti, protože kamarád, kterým tam pracuje, si všiml postu olympiády na facebooku, tak mi napsal a já jsem milerád jeho nabídku přijal. Později jsem se díky tomu vítězství dostal i do firmy Deloitte, čehož si vážím ještě více. A když se mi v průběhu té práce podařilo vyhrát i podruhé, vyneslo mě to mezi „20 pod 20“ magazínu Euro. Bylo potom příjemné slyšet, že o mně šéfka Deloitte mluví jako o „Klukovi z časopisu“. Ale to jsou jen takové chvilkové radosti. Co mi to dalo ale důležitějšího – že mě to utvrdilo v tom, že má cenu se věnovat něčemu, co mě baví, jakkoliv mě od toho může okolí odrazovat.
Pamatujete si, jestli Vám nějaká otázka přišla, uvízla v paměti třeba tím, že vás něco naučila?
To asi úplně ne. Spíše mi uvízla v hlavě otázka, kterou zkoušeli zrovna někoho jiného, když jsem se já připravoval. Ptali se, proč je na tom Venezuela hospodářsky tak špatně, a ten soutěžící viděl problémy v přírodních katastrofách, zatímco celá porota se ho nenápadně snažila dostat k regulacím, ale nepodařilo se jim to. Muselo to pro něj být dost nepříjemné.
Jak jste se cítil při ústní části olympiády, když jste musel reagovat na otázky viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla?
Určitě trochu nervózní jsem byl, ale spíše jsem měl radost, že jsem se dostal tak daleko, v obou případech. A tady bych vlastně tímto mohl odpovědět na předchozí otázku, co mi uvízlo v paměti, byť to byla spíš odpověď než otázka. Ptali se mě, tuším, na zvyšování sazeb, které jsem „posvětil“, načež Mojmír Hampl odpověděl, že jim lidé nadávali, když zvýšili sazby. Což je takový problém ekonomie. Geologovi nikdo neřekne, že vyvřeliny jsou blbost a že se celý ten nápad má opustit. Ale tím, že se všichni podílejí na chodu ekonomiky, tak si myslí, že jsou na ekonomii experti. A potom, samozřejmě, chuť sdílet svůj názor na internetu je nepřímo úměrná tomu, jak moc problematice daný člověk rozumí.
Loni na podzim jste začal na studovat na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IES), proč jste se rozhodl nastoupit právě tam?
Protože pokud nechci obecnou matematiku (což určitě nechci), tak je to nejlepší tuzemská příprava na další studium ekonomie. Byť to třeba zatím nedokážu tolik ocenit.
A jak si užíváte první kurzy pověstné matematiky?
No, neužívám. Ale předpokládám, že pokud není matematika moje silná stránka, tak pokud přežiji ty čtyři semestry, tak se tím pádem zlepším v tom, co opravdu potřebuji, takže snad se na to zpětně budu dívat jako na užitečné, když už ne užívání hodné.
Co Vám dal první semestr na vysoké škole?
Hlavně spoustu kamarádů, ale taky konečně můžu posoudit rozdíly mezi střední a vysokou školou, což je fajn. A vlastně ještě než jsem vůbec začal studovat, jsem dostal příležitost pomoct s výzkumem, což se mi moc líbilo, vzhledem k tomu, že to je jedna z mých potenciálních kariérních drah. A taky jsem se naučil, že o starší přátelství se musí aktivně pečovat, že jsem se těmi osmi lety na gymplu nechal rozmazlit.
Zvládli byste ekonomickou olympiádu pro střední školy? Zkuste test
Jak hodnotíte úroveň výuky na vysoké škole? Jste spokojen?
Byť samozřejmě ne naprosto všichni vyučující jsou stoprocentně profesorský materiál, v podstatě si nemůžu stěžovat. Ale poměrně rychle jsem zjistil, že není moc efektivní chodit na přednášky, protože ten styl výuky není úplně pro mě, takže výuku samotnou mi asi nepřísluší hodnotit. Ale jinak samozřejmě, některé předměty jsou zábavnější, některé méně.
Je poměrně časté, že po vystudování bakalářského programu na IES odchází studenti na magisterský program do zahraničí. Přemýšlíte o něčem podobném?
Určitě nad tím přemýšlím, ale asi si nebudu moct moc vymýšlet, protože nejsem úplně studijní typ. Mám problém sedět déle u věcí, které mě nebaví a u kterých necítím, že by mi něco dávaly. A taky se moc rád učím nové věci (learn), ale nerad se je učím (study), takže můj průměr podle toho asi bude i vypadat. A pak je taky i finanční stránka, která částečně souvisí i s tím průměrem. Ale na to je zatím ještě čas.
A případně jaký magisterských obor by vás lákal?
To se asi bude hodně odvíjet od toho, jak moc budu k čemu tíhnout v průběhu studia, což se zatím pořád mění. Zajímám se o finance, ale třeba i behaviorální ekonomii nebo vzdělávání. Ve výsledku to asi bude jen obecná ekonomie a navolím si předměty tak, aby mi vyhovovaly.
Můžete prozradit nějaké Vaše oblíbené knížky o ekonomii?
Freakonomics, skvělá kniha o využití znalostí ekonomů mimo ekonomii. The Armchair Economist byl skvělý úvod do ekonomie. The Intelligent Investor je zase skvělá všeobjímající kniha světa investování.
Která ekonomická média sledujete?
The Economist, Financial Times, Bloomberg, Yahoo Finance, WSJ, HN, nově dávám šanci Roklenu 🙂
Máte nějakého oblíbeného ekonoma – českého či zahraničního?
Steven Levitt, autor knih série Freakonomics. Jak jsem již zmínil dříve, píše o tom, kde všude a jak se dá postupovat v řešení problémů, od podvádějících učitelů až po mapování situace drogových dealerů. Většina lidí si myslí, že ekonomie je jen o makroekonomii nebo účetnictví, ale právě Levitt je pro mě ztělesněním toho, že to není pravda.
