Letošní konference o změně klimatu COP27 v Egyptě, která navazuje na podněty z konference COP26, nabízí příležitost realizovat loňské závazky a řešit problémy, jako například zabezpečení potravin, které vyvstaly v souvislosti s nedávnými klimatickými pohromami a vojenským konfliktem na Ukrajině.
Způsob, jakým dnes produkujeme potraviny, přispívá ke změně klimatu a je jí ohrožen. Ceny potravin rostly již před válkou na Ukrajině. Bylo to v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích v souvislosti s Covidem, deglobalizačních trendů i vyšších nákladů na vstupy (např. u hnojiv). To zvýšilo počet lidí trpících hladem na celém světě z 8 % v roce 2019 na rekordních 9,8 % v roce 2021, tedy přibližně na 830 milionů lidí. [1]
Vypuknutí války tento problém jen umocnilo, protože vedlo k většímu nedostatku hnojiv a zvýšilo náklady na energie a dopravu. Produkci potravin zasáhly také klimatické jevy, jako je sucho v Africe a Číně i záplavy v Pakistánu a USA. Některé oblasti byly zmítány oběma jevy.
Vyšší ceny
Tyto faktory by mohly držet ceny potravin na vyšší úrovni po delší dobu. Podle analytiků společnosti Fidelity zůstanou ceny hnojiv pravděpodobně nad historickými průměry vlivem přetrvávajícího nedostatku potaše; zakládání nových dolů na potaš v jiných částech světa vyžaduje čas a kapitál.
Výroba hnojiv je také vysoce náročná na emise uhlíku (dusíkatá hnojiva využívají jako surovinu zemní plyn) a přispívá ke znečištění vodních toků a k dalšímu narušení klimatických vzorců. Přesto se stala nezbytnou, protože velkoplošné moderní zemědělské metody časem zbavují půdu živin. Systematické vyčerpávání půdy bohužel vedlo k začarovanému kruhu, v němž klesající výnosy ze zemědělských plodin zvyšují potřebu hnojiv, což dále poškozuje biologickou rozmanitost a kvalitu vodních toků, uvolňuje více uhlíku a vytváří rezistenci vůči pesticidům.
Pokud se stávající systém nezmění, bude čím dál křehčí a hrozí mu katastrofální kolaps. Svět potřebuje alternativní řešení, která zmírní změnu klimatu, přizpůsobí se jí a zároveň sníží hlad ve světě. Proto je zabezpečení potravin prioritou konference COP27 a součástí diskuse o způsobu financování přechodu na nulovou uhlíkovou stopu, který bude spravedlivý a založený na spolupráci.
Regenerace
Jednou z odpovědí může být regenerativní zemědělství. Regenerativní zemědělství je postaveno na samoobnovujících a samoregulačních schopnostech půdy, místo hnojiv používá rostlinný mulč nebo hnůj a snaží se zachytit více emisí uhlíku výsadbou stromů mezi řádky plodin nebo ponecháním nežádoucích částí sklizené úrody v půdě. Studie společnosti UK Assist ukázala, že obnovení půdy tímto způsobem může ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zvýšit výnosy z plodin a podpořit biologickou rozmanitost, aniž by se snížila produktivita. Tyto techniky zemědělství však musí být vysoce lokalizované, náklady na pracovní sílu mohou být vyšší a počáteční výnosy nižší. Proto je obtížné je zavést ve velkém měřítku bez finanční asistence přechodných nákladů na implementaci, včetně nákladů na vzdělávání.
Řešení těchto překážek bude vyžadovat politický um a trpělivý kapitál, jež podpoří pomalý, ale trvalý přechod.[2] Stejně jako v případě energetiky se může stát, že systémy produkce potravin budou muset být více lokalizované a závislé na obnovitelných zdrojích energie. Stejně tak musí vlády a investoři zvážit dopad nárůstu počtu a intenzity přírodních katastrof na zabezpečení produkce potravin. Koncem letošního roku se konference OSN COP15 věnovaná přírodě zaměří na to, jak do roku 2030 zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a do roku 2050 dosáhnout úplné obnovy přírody, což by mělo vést ke zlepšení odolnosti plodin a zmírnění dopadů změn klimatu.
Investorský apetit
Více než polovina světového HDP (přibližně 45 bilionů amerických dolarů) závisí na přírodě, přičemž zemědělství patří mezi hlavní odvětví, která jsou nejvíce postižena úbytkem přírody. Jako investoři se proto snažíme alokovat kapitál tak, abychom podpořili přechod k udržitelné produkci potravin, často prostřednictvím převratných inovací, a zmírnili rizika zastaralých přístupů.
Potenciál tu je. Nejenže se techniky udržitelného zemědělství zdají být ve světě vyšších cen hnojiv a klesajících výnosů relativně nákladově efektivní, ale podle OSN by se při plošném přechodu na ně mohla část z ročních 12 bilionů dolarů, které tvoří skryté náklady při produkci potravin (od dopravy po hnojiva) vrátit zpět do komunit. Mohla by také do roku 2030[3] vytvořit 4,5 bilionu dolarů ročně nových obchodních příležitostí (včetně akvakultury a alternativních proteinů) a eliminovat velkou část emisí ze zemědělství, které spolu se zpracováním potravin vyprodukuje zhruba třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů[4].
Spolupracujeme se společnostmi napříč hodnotovým řetězcem na snižování uhlíkových emisí a prevenci úbytku přírodních ekosystémů, přičemž se zaměřujeme na hovězí maso, sóju, dřevo a palmový olej, kde je vysoké riziko odlesňování a kde jsou zapotřebí nových přístupů. Společnost Fidelity se také podílí na řadě společných iniciativ zaměřených na řešení otázek zemědělství a biologické rozmanitosti, včetně iniciativ FAIRR a Finance for Biodiversity Pledge.
Investoři však nemohou tento problém vyřešit sami. Jako finanční aktéři jsme vázáni systémem, ve kterém působíme. Proto se obracíme na politiky, aby vytvořili správné rámce, pobídky a nástroje pro sdílení rizik, které umožní významné a rychlé zapojení soukromého kapitálu. Konference COP27 má pro toto úsilí zásadní význam a může pomoci udržet svět na cestě ke klimatické neutralitě navzdory četným krizím, jimž čelíme. Pro dosažení tohoto cíle do roku 2050 je řešení problematiky zabezpečení potravin, zejména na jižní polokouli, zásadní.
[1] Zdroj: UN UN Report: Global hunger numbers rose to as many as 828 million in 2021 (who.int)
[2] Zdroj: Sri Lanka’s organic farming disaster, explained – Vox
[3] Zdroj: Major shifts in private finance, trade and land rights to protect world’s forests – GOV.UK (www.gov.uk)
[4] Zdroj: #ActionOnFood: COP27 Food Systems Pavilion announced (foodandlandusecoalition.org)
Zdroj: Fidelity International
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
