Pozor, zájem investorů o rozvíjející se trhy znovu roste

Akcie rozvojových zemí za sebou mají několik „hubených let“, kdy stály na okraji zájmu investorů. A to i přes to, že se většina rozvojových ekonomik z otřesů spojených s nedávnou finanční krizí zotavila mnohem rychleji než vyspělé země a firmy z těchto zemí se suverénně navrátily k růstu. Zatímco v Evropě jsme o krizi a jejích dopadech slyšeli prakticky den co den, mnoha rozvojovým zemím se ekonomicky daří.

Ekonomický růst Číny a Indie dnes již nikoho nepřekvapí a je pokládaný skoro za samozřejmost. Rychleji než čtyřprocentním tempem ale v posledních letech rostou také ekonomiky Turecka, Filipín, Peru, Malajsie a mnoha dalších zemí. Po politických turbulencích se začíná opět dařit také ekonomice Egypta. Překvapit může ale třeba také Uzbekistán, který v uplynulých letech rostl stálým tempem kolem 8 % ročně. Ruku v ruce s růstem ekonomiky pak jde také růst mezd a domácí poptávky.

A přesto se investoři v uplynulých letech těmto zemím vyhýbali. Podle aktuální zprávy Reuters se však nyní začínají kvapně vracet do fondů zaměřených na rozvojové země, přičemž tyto investice vypadají, až na výjimku fondu zaměřených na Čínu, z hlediska tržních ukazatelů podhodnocené. Začínají také postupně opadat obavy z dalšího posilování amerického dolaru, které představovalo problémy pro rozvojové země s vysokou mírou zahraničního zadlužení. Mnoho zemí, o které bychom mohli mít podvědomě z tohoto úhlu pohledu obavy, také zároveň vykazuje nižší zahraniční zadlužení v poměru k výkonnosti ekonomiky než nám důvěrně známé ekonomiky střední a východní Evropy. Do čeho ale investovat, když ze zemí BRIC, které před globální finanční krizí byly prakticky synonymem ekonomického rozvoje, čekají špatné ekonomické vyhlídky přinejmenším v případě Ruska a Brazílie?

V dnešní době existuje již nepřeberné množství burzovně obchodovaných fondů orientovaných na rozvojové země. Celkem víme přinejmenším o 92 ETF, mezi kterými panují velké rozdíly. Například roční nákladovost těchto fondů se pohybuje mezi 0,14 % a 0,98 % s průměrem na úrovni 0,63 %. Jak se v takové investiční džungli neztratit?

Předně stojí za to zmínit, že část těchto ETF se zaměřuje na jednotlivé země, jako například MSCI Turkey ETF (TUR), Global X Nigeria Index ETF (NGE) nebo iShares MSCI Malaysia ETF (EWM). Z hlediska zemí, které jsou takto pokryté, se tedy pro investory otevírá široká paleta možností. To se týká i velikosti jednotlivých trhů, do kterých se dá investovat, jak můžete vidět v infografice převzaté z časopisu The Economist.

Pro našince může být zajímavé, že existuje už i ETF zaměřený na burzu našeho severovýchodního souseda, iShares MSCI PolandCapped ETF (EPOL), který kromě potenciálu kapitálových zisků nabízí i poměrně „tučnou“ dividendu ve výši 3,3 %. Zároveň se ale značně koncentruje na finanční sektor (42 % portfolia), což nemusí být mnoha investorům po chuti. A jak je na tom možnost investování do zdrojů a produktivity firem v české kotlině, které se v uplynulém čtvrtletí tak ekonomicky dařilo a kterou i nadále investoři řadí mezi rozvíjející se ekonomiky (emerging markets) skrze ETF? Bohužel je stále ještě v plenkách. Burzovně obchodovaný fond, zaměřený na české akcie, zatím na rozdíl od podílových fondů neexistuje. Investorům tak zbývá jen možnost vybrat si z EFT, kde české akcie představují jen několik procent portfolia – například v rámci regionálně zaměřeného fonduLyxor ETF EasternEurope (CECE EUR).

Jiné ETF se orientují regionálně – například na rozvojové země Asie, země BRIC, východní Evropy nebo Blízkého východu. Na již zmíněný region BRIC, který ovšem v dnešní době působí tak nesourodě, že je otázkou, jestli vůbec o něm ještě můžeme mluvit jako o určitém celku, se zaměřuje například ETF produkt MSCI BRIC Index Fund (BKF), na ropné státy blízkého východu zase fond Middle East Dividend ETF (GULF).

I některé regionální fondy jako iSharesAsia 50 ETF (AIA) jsou pro někoho možná až příliš vystavené rizikům spojeným s potenciálním prasknutím bubliny na čínské burze, o které se stále častěji mluví v mezinárodní komunitě investorů. Podobně některé fondy zaměřené na rozvíjející se země Evropy mají příliš velkou expozici na ruský akciový trh. Např. V portfoliu fondu SPDR S&P Emerging Europe ETF (GUR) například nalezneme 46 % ruských akcií (Polsko je zde zastoupeno 19 % a Česká republika 3 % aktiv). V některých příkladech tak může nálepka “rozvíjející se země” působit spíše groteskně.

Z hlediska expozice na podobná politická a ekonomická rizika můžou investoři dávat přednost buďto jinému světovému regionu nebo ETF zaměřené na rozvojové země obecně. Přinášíme vám proto přehled těch, které mají v portfoliu vysoký počet pozic a nižší koncentraci na jednotlivé země.

Symbol Název Počet vlastněných akcií Podíl 10 největších pozic
TLTE Morningstar Emerging Markets Factor Tilt Index Fund 2126 12.86%
IEMG Core MSCI Emerging Markets ETF 1796 16.06%
VWO Emerging Markets ETF 1018 16.15%
GMM SPDR S&P Emerging Markets ETF 962 15.41%
EEM iShares MSCI Emerging Markets ETF 858 18.54%
SCHE Emerging Markets Equity ETF 725 17.42%
QEMM SPDR MSCI Emerging Markets Quality Mix ETF 626 19.42%
DGS Emerging Market SmallCap Fund 598 7.50%
DBEM MSCI Emerging Markets Equity Fund 454 20.28%
EMBB MSCI EM Beyond BRIC ETF 341 18.67%

Kromě regionálního zaměření, expozice na konkrétní země a koncentrace portfolia se vyplatí také sledovat výši poplatků a zohlednit také další faktory při výběru správného fondu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter