Jak vznikají krize? Stačí mít příběh, tvrdí nobelista

Je člověk racionální bytostí, která dokáže chladně kalkulovat a za každých okolností se rozhoduje s rozmyslem a bez emocí? V poslední době si tím řada ekonomů přestává být jistá. Například podle Roberta Shillera, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, se lidé, než aby se řídili tvrdými čísly a fakty, raději nechají zmást různými povídačkami.

Koncem 20. let minulého století upadla americká ekonomika – a následně i takřka celý vyspělý svět – do hluboké recese. Inflace se rychle změnila v deflaci a akcie, jejichž ceny ještě nedávno dosahovaly historických maxim, se ocitly v masových výprodejích. Velká hospodářská krize 30. let pak v podstatě pokračovala až do začátku 2. světové války a je považována za jednu z jejích příčin.

Ekonomové Milton Friedman a Anna Schwartzová ve své knize Monetární historie Spojených států, která poprvé vyšla v roce 1963, obvinili z této ekonomické katastrofy – která mohla být pouhou nevýznamnou recesí – americký Fed. Ten místo toho, aby v této těžké chvíli splnil svou roli věřitele poslední instance a doplnil do systému chybějící likviditu, začal svou do tehdy uvolněnou měnovou politiku náhle zpřísňovat a zvyšovat úrokové sazby.

Nobelista Shiller: Akcie držte dál. Býčí trh může pokračovat léta

Ekonom z Yaleovy univerzity Robert Shiller však ve svém nedávném projevu nabídl trochu jiné vysvětlení. Během 20. let se v novinách začaly objevovat zprávy, které varovaly před tím, že komunistická revoluce, ke které tehdy nedávno došlo v Rusku, se brzy rozšíří do dalších vyspělých zemí, zejména pak do Spojených států. Tento příběh tak rozšířil ekonomickou nejistotu, která se ve velké míře odrazila v investicích firem a spotřebních výdajích domácností.

Stejný argument, i když v jiné podobě, používá Shiller pro vysvětlení finanční krize z let 2008 až 2009 – příběhy. Kolem přelomu tisíciletí se začaly mezi lidmi šířit povídačky, že někteří lidé pohádkově zbohatli na nemovitostech. Ostatní postupně začali mít pocit, že ceny domů rostly v podstatě vždy a že tento trend bude pokračovat do nekonečna. Finanční průmysl tuto názorovou epidemii samozřejmě ochotně podporoval a využíval pro své cíle. Avšak bez lidí, kteří se ochotně stávali hypotečními dlužníky, by se bankéřům tuto bublinu nafouknout nepodařilo. Proč byli tehdy Američané ochotni zaplatit za kdejakou chatrč obrovské sumy? Platili totiž ještě za něco – za příběh.

 

Robert Shiller je spolu s Georgem Akerlofem autorem bestselleru Živočišné pudy: Jak lidská psychologie řídí ekonomiku, který u nás vyšel v roce 2010. Název knihy je od anglického výrazu animal spirits, jehož tvůrcem je John Maynard Keynes. V ní dva nobelisti kritizují zejména předpoklad racionality, na kterém byla tradičně postavená neoklasická ekonomie, a stejně jako tehdy Keynes zpochybňují samoregulační schopnosti kapitalistické tržní ekonomiky.

Ve své novější teorii, kterou nazývá „narativní ekonomika“ (Narrative economics), přisuzuje Shiller daleko větší roli příběhům. Ty se podle něj pohybují jako infekční agenti a šíří nakažlivá přesvědčení, která jsou mnohdy dezinterpretací různých událostí, bleskovou rychlostí, přičemž velkou roli v tomto fenoménu hrají sociální média. Shiller rozvádí myšlenku sociologa Jense Beckerta, že zatímco homo economicus tvoří racionální očekávání založená na všech dostupných informacích, skuteční lidé vytvářejí fiktivní očekávání na základě známých příběhů a převažujících přesvědčeních lidí. Lidé nejsou ani zcela racionální a ani zcela iracionální – nacházejí se někde mezi tím, avšak hlavně žijí v nepřetržitém procesu „sociálního učení“ (social learning).

Trhy, vlády i lidé se zbláznili. Zde je důkaz

Informace, které šíří optimismus či naopak paniku, přitom nemusí být přímo nepravdy či falešné zprávy (fake news). Zpráva, která je podaná prostřednictvím vyprávění a s jasným pozitivním či negativním zabarvením, se stává příběhem. A příběhy dokáží s lidmi – a tedy i s trhy a ekonomikou – dělat divy. A tím, kdo umí skvěle vyprávět příběhy, je podle Shillera například současný americký prezident; „Trump je mistr vyprávění,“ citoval jej server Bloomberg.

Newsletter