Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Češi a Slováci: Mají miliony i miliardy. Jak je zhodnotí?

Mají na účtech miliony či miliardy? Kam je investují? Co přináší českým a slovenským miliardářům nejvyšší zhodnocení? Zemědělská půda či nákup firem už nejsou tak v kurzu. Češi v současnosti očekávají nejzajímavější zhodnocení od stavebních pozemků (38 %), rezidenčních nemovitostí (33 %) a startupů (27 %). Slováci pak věří v nejzajímavější zhodnocení akcií zahraničních firem (32 %), alternativních investic (24 %) a korporátních dluhopisů (21 %). Vyplývá to z výsledků již sedmého ročníku unikátního výzkumu českých a slovenských dolarových milionářů, J&T Banka Wealth Report 2017.

Nejatraktivnější investicí jsou pro dolarové milionáře v současnosti nemovitosti. Někteří investoři sice hovořili o možnosti „přehřátí trhu s nemovitostmi“, nicméně většina věřila, že hodnota nemovitostí (především byty a kanceláře ve vybraných lokalitách v Praze) nedosáhla ještě maxima. Zájem o rezidenční nemovitosti na trhu vyvolala extrémně uvolněná měnová politika, která nejen zlevňuje dluh na nákup nemovitostí, ale ničí i ostatní standardní investiční nástroje hlavně v dluhopisovém světě. Když má polovina státních dluhopisů v Evropě záporný výnos, koupí si penzijní fondy raději např. činžovní domy v Praze, aby si zajistily jistý příjem.

Boom investic do rezidenčních nemovitostí souvisí také s deklarovanou vírou v českou ekonomiku: dolaroví milionáři věří, že bohatne i obecná populace, která si tak bude moci pronajmout nemovitosti respondentů. Kdo se obává nestabilní situace v Evropě, volí investice do nemovitostí v zahraničí.

Zemědělská půda už je drahá

Zatímco vloni preferovalo zemědělskou půdu v Čechách úplně nejvíce respondentů (41 %) a na Slovensku obsadila sedmou příčku (18 %), letos vnímají milionáři investice do zemědělské půdy jako méně výhodné, než tomu bylo v minulosti. V Česku jí věří už jen 28 procent respondentů, což je nejméně za pět let. Na Slovensku měla důvěru v půdu pětina dotázaných, což je oproti loňsku mírný nárůst, oproti roku 2014 to však představuje výraznější

Jako důvod poklesu zájmu investoři uvádějí dramatické zvýšení cen zemědělské půdy kvůli jejímu skupování multimilionáři a velkými společnostmi. Nově se objevila také obava z možné novely zákona o zemědělské půdě, která by umožnila předkupní právo půdy pro zemědělce, kteří na půdě pracují.

Mladí volí startupy

Zajímavou příležitost investoři dlouhodobě spatřují i ve startupech. V Česku 37 % z těch, kteří odpověděli, uvedlo, že investují do startupů, na Slovensku 20 % z těch, kteří odpověděli, uvedlo, že investují do startupů. Většině z nich je přitom méně než 50 let. Slováci investují spíše anonymně přes podílové fondy, zatímco Češi často startup spoluzakládají nebo jej pomáhají řídit.

Investice a výzkum ano, ale bez účasti státu

Kromě stále oblíbenějších startupů celých 29 % českých a 27 % slovenských milionářů uvedlo, že investuje do technologických inovací nebo do výzkumu.

V Česku je o investici do technologických inovací nebo do výzkumu ochotno uvažovat 44 % těch, kteří zatím do těchto oblastí neinvestují. Potenciální investoři jsou však skeptičtí ohledně možnosti spolufinancování ze strany státu – státu nevěří. Mnohem optimističtěji se dívají na možnost spolufinancování investic ze strany jiných soukromých subjektů.

Slováci míří do zahraničí

Průměrný český milionář má v zahraničí 15 procent všech svých investic, slovenský dokonce 30 procent. Slovenští milionáři tedy investují v zahraničí více než čeští. Souvisí to s nabídkou výhodných domácích investic, která je na Slovensku nižší než v Česku.

Kdo jsou dolaroví milionáři?

Je mu 52‒53 let, vystudoval vysokou školu a je majitelem firmy. Není to žádný restituent ani svůj majetek nezdědil, ale vydělal si jej dlouhodobým rozvojem svého podnikání. Svět dolarových milionářů je stále světem mužů. V Česku tvoří muži 86 % dolarových milionářů, a na Slovensku dokonce 96 %. Obdobný trend je ale možné sledovat i jinde ve světě. Podle Wealth-X and UBS World Ultra Wealth Report 2014 bylo mezi ultra bohatými jen 13 % žen.

Hlavním zdrojem majetku českých a slovenských milionářů je podnikání nebo práce pro zaměstnavatele (82 % v ČR, 86 % v SR). Formou dědictví, restituce nebo výhry získala svůj majetek jen dvě procenta respondentů v ČR a procento v SR a kombinací práce a dědictví 16 % milionářů v ČR a 13 % v SR. Typický respondent-milionář nastartoval své podnikání vlastním přičiněním v 90. letech minulého století, přičemž nemohl počítat s dědictvím nebo výraznějším majetkem od rodičů, jak tomu často je ve vyspělém světě.

Newsletter