(Rozšířeno 13:26) Evropská centrální banka vyslala varovný vzkaz směrem k revoltující nové řecké vládě. Odvolala rozhodnutí, které bankám umožňovalo jako kolaterál – tedy protihodnotu proti přijímaným zdrojům z ECB – používat řecké vládní dluhopisy, nebo bankovní dluhopisy, jištěné zárukou vlády, které řecké banky drží. „Nadále nejsme schopni předpokládat, že do úspěšného konce budou dovedena jednání o záchranném programu s řeckou vládou,“ uvedla ECB ve svém prohlášení, které zveřejnila pozdě ve středu. Opatření vyžadovalo souhlas většiny národních centrálních bank a platit začne k 11. únoru.
Krok zasáhl ještě závěr amerického akciového obchodování. Index DJIA, který před zveřejněním zprávy připisoval 100 bodů, obrátil k poklesu a zavřel u nulové změny. Indexy S&P 500 a Nasdaq pak klesly.Euro za krok ECB reagovalo skokovým oslabením o cent proti americkému dolaru. Od úrovně 1,143 amerického dolaru k euru padlo až k úrovni 1,1304 amerického dolaru k euru. V průběhu čtvrtka ale své ztracené pozice dobývá zpět až na metu 1,456 dolaru k euru. Cena zlata reagovala na růst napětí skokovým posílením od 1264 na 1274 dolaru za trojskou unci. Výnos na 10letém řeckém vládním dluhu stoupl o 70 bazických bodů či 0,7 % k úrovni 10,4 procenta. Po volbách, ve kterých zvítězila Syriza, bylo maximem ale již 11,4 % dne 2. února. Opačně reaguje jako „bezpečný přístav“ trhu dluhopisů německý 10letý bund, na kterém výnos klesá o k 0,34 %. Dvouletý německý dluhopis nese výnos záporných 0,21 %. Evropské akciové indexy registrují mírné ztráty.
Index řeckých bank FTSE/Athex Banks na aténské akciové burze reagoval na krok ECB propadem o 23 %. Akcie National Bank of Greece ztrácejí až 26 %, akcie Piraeus Bank až 27 %.
Hrozí run na řecké banky?
ECB v prohlášení vysvětlila, že krok je v souladu s pravidly eurosystému (ECB a členské národní centrální banky), ale zdůraznila, že krok nevyřazuje zcela řecké finanční instituce z jejich vztahu s ECB. Peter Boocvar, hlavní analytik americké The Lindsey Group, se pro CNBC nerozpakoval naznačit, že jde o snahu, přimět Řeky ‚k rozumu‘. „Výsledkem bude tlak na depozita, run na řecké banky. A je to vzkazem – pokud Řecko dojde dohody s Trojkou věřitelů (ECB, EU, MMF), pak ECB bezpochyby svou podporu obnoví,“ řekl.
Řecký premiér Alexis Tsipras po kroku ECB hovořil telefonicky s guvernérem ECB Mariem Draghim. Dle informovaného zdroje, který citují řecké Kathimerini, Draghimu řekl, že bude pokračovat ve své snaze, dosáhnout změny podmínek finanční pomoci Řecku.
Půjčujte si u své centrální banky
Druhou stranou mince a dokladem toho, že můžeme hovořit o tlaku na řeckou vládu, ale nikoli „hození přes palubu“, je to, že ve středu ráno vydala ECB naopak rozhodnutí, které umožňuje řecké centrální bance přijímat nouzovou likviditu od ECB na pomoc řeckým bankám, pokud to bude třeba. ECB změnou postoje podporuje stabilitu finančního systému, ale poškozuje postavení řecké vlády a vyvíjí na ni tlak. Mimořádné opatření, které ECB v minulosti vydala a dnes jeho platnost odvolala, umožňovalo přijímat řecké vládní dluhopisy v rámci eurosystému přes fakt, že jejich ratingové hodnocení je horší, než jaké je standardně vyžadováno.
Draghiho tvrdá odpověď?
Rozhodnutí Evropské centrální banky přišlo jen několik hodin poté, co se s prezidentem ECB Mariem Draghim sešel nový řecký ministr financí Yanis Varoufakis a chtěl dosáhnout změny podmínek mezinárodní finanční pomoci. Krok ECB vyznívá jako rychlá a rázná odpověď Maria Draghiho. A je to krok, který ač primárně mířen na řeckou vládu, v každém případě poškodí i řecké banky. Ty si od roku 2010 mohly výměnou za špatně hodnocený kolaterál (řecký dluh) půjčovat přímo od Evropské centrální banky a to za úrokově výhodných podmínek. Nyní budou odkázány na národní řeckou centrální banku a to za podmínek, které budou úrokově horší.
Podle vyjádření guvernéra řecké centrální banky Yannise Stournarase z listopadu loňského roku si řecké banky mohly od ECB půjčovat za úrokovou sazbu 0,05 %, zatímco půjčky v rámci likviditní dohody ELA nesly úrok 1,55 %.
Řecká centrální banka bezprostředně po rozhodnutí ECB uvedla, že má dostatek likvidity na základě mechanismu ELA. Pokud by v budoucnu ECB rozhodla, že úvěrovou linku v rámci ELA zastaví, řecké banky by byly ohroženy. Řecká vláda by jen stěží nalézala zdroje na stabilizaci bankovního sektoru.
Kdy Řecku dojdou peníze? V řádu dní…
Podle zdrojů, které promluvily pro Bloomberg, v případě, že nebude navýšen limit 15 miliard eur krátkodobých půjček, řecké vládě dojdou finanční zdroje na běžný provoz již 25. února. Podle téhož zdroje bude při očekávaném runu na řecké banky a při váznutí výběru daní v Řecku vláda nového premiéra Tsiprase schopna přežít pozdržováním plateb a příspěvků na sociální zabezpečení jen týdny. Tváří v tvář rozhodnutí, zda se podvolit zahraničním věřitelům, nebo opustit euro, může Řecko stát už v březnu.
Stejně, jako v ECB, ve středu řecký ministr financí Varoufakis narazil také na jednáních s Němci. Kancléřka Merkelová očekává, že Řecko dostojí dohodám o finanční pomoci. Podobná byla odezva německého ministra financí Wolfganga Schäubleho. S ním jednal Varoufakis bezvýsledně ve čtvrtek. Oba „se shodli, že se ve svých pohledech na věc neshodnou“.
Tlak na euroskupinu
Řecké ministerstvo financí názor na to, na koho vyvíjí tlak krok ECB, poněkud otočilo. Oznámilo, že „ECB vyvíjí tlak na Euroskupinu, aby bezodkladně usilovala o novou a vzájemně výhodnou dohodu mezi Řeckem a jeho partnery“ o budoucnosti řeckého dluhu a hospodářských reforem v zemi.
Euroskupina by se Řeckem a jeho snahou o revizi splátek měla zabývat na dnešním zasedání na úrovni náměstků ministrů financí 19 států eurozóny. Podle dokumentu, který na zasedání připravilo Německo, Berlín žádá, aby aby nová levicová vláda v Řecku upustila od slibů, které dala v prvních dnech po svém zvolení a které by znamenaly omezení politiky utahování opasků. Kabinet Alexise Tsiprase by se měl vrátit k úsporným opatřením, na nichž se jeho předchůdci dohodli s mezinárodními věřiteli, stojí v dokumentu, z nějž ve středu citovala agentura Reuters.
Na dluhopisy podle ekonomiky zapomeňte
Viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis prohlásil, že Řecko nejprve musí dosáhnout formálního prodloužení platnosti záchranného programu, který jinak skončí v únoru. Jinak prý Atény nemohou dosáhnout na poslední splátku pomoci v rozsahu 1,8 miliardy eur, ani na budoucí změkčení podmínek finanční pomoci. „V rámci Evropské komise vydíme jako realistickou cestu nejprve dosáhnout prodloužení programu o několik měsíců a tím získat čas na projednání změn,“ řekl.
Právník Allen & Overy, Yannis Manelides, pro Kathimerini odsoudil řeckou snahu výměny stávajících dluhopisů za dluh, navázaný na růst řecké ekonomiky, jako právně neprůchodnou. „Věřitelé nemohou akceptovat takové ztráty, které by přesáhly škody, způsobené přímým odpisem stávajícího dluhu,“ míní. Myšlenka nových dluhopisů je taková, že výše úroku bude pohyblivá podle výkonnosti řecké ekonomiky v daném roce či jinak definovaném časovém období.
