Jak jsou na tom české sazby DPH v rámci EU?

Základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 21 procent patří v rámci EU spíše k těm průměrným. Naopak první snížená sazba ve výši 15 procent je v EU druhá nejvyšší. Druhá snížená sazba 10 procent pak rovněž patří v EU k těm vyšším. Vyplývá to z údajů Evropské komise. Základní sazba daně je v Česku nyní nižší než při zavedení DPH v roce 1993, kdy byla 23 procent.

Základní sazba DPH a snížená 15procentní sazba platí od roku 2013. Druhá snížená sazba byla zavedena od roku 2015. Od května 2004 do konce roku 2009 byla základní sazba 19 procent a snížená sazba nejdříve pět a následně devět procent. Od roku 2010 byly sazby 20 a 10 procent a v roce 2012 byly 20 a 14 procent.

V souvislosti s tím daňové příjmy z DPH od roku 2009 trvale rostou. Zatímco celostátní inkaso DPH bylo za rok 2009 necelých 254 miliard korun, loni bylo téměř 332 miliard korun.

Sazba 15 procent je v ČR určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Druhá snížená sazba se uplatňuje na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhoval v souvislosti se zavedení elektronické evidence tržeb přeřadit točené pivo a nealkoholické nápoje jako restaurační službu z 15procentní do 10procentní sazby. ČSSD navrhovala do nejnižší sazby přeřadit základní potraviny, koalice se ovšem na tom na počátku února nedohodla.

Dvě snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) má nyní většina zemí Evropské unie. Nižší z obou snížených sazeb DPH země zpravidla zdaňují knihy a léky, vyplývá z každoročního materiálu zveřejňovaného Evropskou komisí. Některé státy mají zavedenu ještě tzv. super sníženou sazbu DPH, nižší než pět procent. V daném případě však jde o výjimku udělenou „starým“ státům EU, které byly povinny od roku 1993 zvýšit svoji základní sazbu o více než dva procentní body. Možnost mít supersníženou daň, tedy nižší než pět procent, využívá kromě Lucemburska Francie, Irsko, Itálie a Španělsko.

Podle současných pravidel EU nesmí být základní sazba DPH nižší než 15 procent a členské státy mohou uplatňovat jednu či dvě snížené sazby, které však nesmí být nižší než pět procent. Směrnice EU ovšem povoluje členským státům přechodné období, ve kterém mohou využívat nižší než pětiprocentní sníženou sazbu daně.

Standardně jsou v EU používány dvě či tři sazby. Výjimkou je Dánsko, které má jednotnou sazbu 25 procent, některé zboží má ale od daně osvobozeno. Lucembursko má čtyři sazby DPH, základní je v EU nejnižší na 15 procentech. Nejvyšší základní i sníženou sazbu DPH v EU má nyní Maďarsko, a to 27 procent, respektive 18 procent; má však ještě jednu sníženou sazbu ve výši pěti procent.

V České republice byla daň z přidané hodnoty zavedena 1. ledna 1993. Do 31. prosince 1992 se na zboží uplatňovala daň z obratu.

Členský stát EU Základní sazba DPH (%) Snížené sazby DPH (%)
Belgie 21
Bulharsko 20 9
Česká republika 21
Dánsko 25
Estonsko 20 9
Finsko 24
Francie 20
Chorvatsko 25
Irsko 23 13,5; 9; 4,8
Itálie 22
Kypr 19
Litva 21
Lotyšsko 21 12
Lucembursko 17
Maďarsko 27
Malta 18
Německo 19 7
Nizozemsko 21 6
Polsko 23
Portugalsko 23
Rakousko 20
Rumunsko 24
Řecko 23
Slovensko 20 10
Slovinsko 22 9,5
Spojené království (VB) 20 5
Španělsko 21
Švédsko 25

Zdroj: Evropská komise (údaje k 1.9.2015)

Celostátní výnos daně z přidané hodnoty v ČR od roku 2009

Rok Výnos v mld. Kč
2009 253,6
2010 269,5
2011 275,4
2012 278,2
2013 308,5
2014 322,9
2015 331,8

Zdroj: Finanční správa

Období základní sazba snížená sazba druhá snížená sazba
1. 1. 1993 – 31. 12. 1994 23 % 5 %
1. 1. 1995 – 30. 4. 2004 22 % 5 %
1. 5. 2004 – 31. 12. 2007 19 % 5 %
1. 1. 2008 – 31. 12. 2009 19 % 9 %
1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 20 % 10 %
1. 1. 2012 – 31. 12. 2012 20 % 14 %
1. 1. 2013 – 31. 12. 2014 21 % 15 %
1. 1. 2015 – 21 % 15 % 10 %

Zdroj:MF

Newsletter