Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Blockchain, centrální banky a Friedmanova helikoptéra

Velká spousta světových investičních bank se poohlíží po modernizaci svého fungování. Největším hitem je v tomto směru tzv. technologie blockchain, která stojí za celým systémem směny a obchodování s, nejen, digitální měnou bitcoin.

Blockchain v podstatě funguje jako decentralizovaná databáze veřejně dostupných záznamů o každé transakci, která pomocí bitcoinu, resp. v rámci jeho sítě, proběhla. Jakýkoliv uživatel tak má možnost zjistit si, jaká částka náleží té které adrese. Již z názvu vyplývá, že je blockchain složen z několika bloků, které jsou navzájem propojeny. Každý pak obsahuje informace o konkrétních transakcích a postupně se řetězí na ostatními bloky, čímž vytváří rozsáhlou informační síť.

Dle společnosti HSBC je však možné, že se blockchain dostane mnohem dále než jen k investičním bankám. Revoluční technologii by mohly využít i samotní architekti měnové politiky, tedy centrální banky.

Každá centrální banka, ať už jde o Bank of England či o Federální rezervní systém, se zaměřuje na udržení stabilního tempa růstu cenové hladiny společně podporou ekonomického růstu. Pokud však vezmeme v potaz současnou situaci ve světě, mají měnové autority problém s obojím. Růst cen se stále drží na minimech, někde dokonce přešel do deflace, a ekonomický boom na tom není o moc lépe. HSBC proto radí, k nápravě je potřeba využít blockchain.

Budoucností je technologie bitcoinu

Revoluční technologie by měla vést k vytvoření ještě více nekonvenčního programu, než je samotné kvantitativní uvolňování. Řeč je o tzv. Friedmanově helikoptéře, pomocí které by centrální banky uvolňovaly volnou likviditu v podobě hotovosti přímo k domácnostem.

Milton Friedman, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, podstatu volného shazování bankovek „přímo z helikoptéry“ představil už před několika desítkami let. Koncepce je jasná, centrální banky peníze dodávají přímo obyvatelům země, aniž by bylo potřeba, aby zdroje prošly úvěrovým systémem bankovního sektoru. Tento způsob by tak ve výsledku přinesl mnohem výraznější růst cen, který by pochopitelně musel být bankou pečlivě „kočírován“, a pravděpodobně by pozitivně ovlivnil i samotný ekonomický růst.

I přesto, že se představa užití blockchainu centrálními bankami musí příčit každému fandovi neregulovaného systému digitálních měn, HSBC je přesvědčena, že jde o možný způsob, jak zvýšit a urychlit účinnost měnové politiky. Její dosavadní řízení pomocí úrokových sazeb je sice klasický nástroj, ovšem v poslední době se u něj projevuje neschopnost dosažení kýžených výsledků.

Martin Šíp: Bitcoin? Měna puberťák a hlavně technologie

Zjednodušeně řečeno, centrální banky pomocí manipulace s výší úrokových sazeb ovlivňují poskytování úvěrů v ekonomice, které provádějí komerční banky. Jakmile jsou sazby nízké, ochota půjčovat si je u subjektů větší, a naopak. Faktem ale je, že tímto způsobem vpuštěné peníze jsou kryty dluhem. Právě ten by mohl představovat problém, který může stát za zpomalováním ekonomického růstu země, a to především vinou nebonitních a krachujících dlužníků.

Za druhé hraje roli i skutečnost, že centrální banky nemají možnost kontrolovat, kolik volné likvidity se dostane do reálné ekonomiky. Komerční banky si sice mohou levně půjčit u svého regulátora, ovšem dodatečné zdroje si mohou nechat na svých rezervních účtech. Přesně to je scénář, kterého jsme byli svědky po poslední finanční krizi, kdy se banky silně zdráhaly úvěrovat stejně intenzivně, jako tomu bylo před rokem 2008.

Jednoduché, levné a rychlé. GS propadá blockchainu

„Helicopter money“ oba problémy řeší. V podstatě jde o „vnější“ peníze, které se napřímo dostanou k domácnostem i podnikům. Samozřejmě je pak na nich, jak je využijí. Dá se však čekat, že notorických „syslů“, kteří by si získané zdroje schovávali pod matrací, by pravděpodobně moc nebylo.

HSBC tak svou představou o využití blockchainu zpochybňuje účinnost dosavadního způsobu aplikace měnové politiky. I přesto, ale uznává, že lidé by Friedmanově helikoptéře pravděpodobně moc nevěřili. Problém by mohl nastat především v kvantifikaci toho, kolik peněz má banka do ekonomiky „shodit“, resp. jak moc velkou podporu země potřebuje. V souvislosti s tím totiž visí ve vzduchu strašák pádivé inflace, či přímo hyperinflace. A právě s pochybnostmi se má vypořádat použití blockchainu.

Technologie bitcoinu dobývá Wall Street

„Pokud se přesuneme do ekonomiky, kde jsou veškeré transakce prováděné a zaznamenávané v reálném čase, přesně jak to blockchain umožňuje, ve výsledku vznikne situace, která se nikterak neliší od fungování velkých e-komerčních společností. Firmy, které jsou založeny na bázi elektronického obchodování, jsou schopny poskytovat půjčky obchodníkům bez potřeby dodání jakéhokoliv kolaterálu, a to díky tomu, že znají veškeré „toky“ dlužníka z jeho vlastního pohledu. Stejným způsobem může fungovat i modernizovaný transmisní systém měnové politiky založený na reálných a dostupných datech, které poskytne technologie blockchain. Vláda pak na jejich základě bude schopna mnohem efektivněji použít i kvantifikovat potřebné zdroje k vypořádání se se současnou ekonomickou situací země,“ přepisuje slova HSBC server Business Insider.

Banka ke své studii rovněž dodala grafické vyobrazení toho, jak funguje současný systém centrálních a komerčních bank (viz obrázek č.1), kde je patrné, jak měnové autority dodávají likviditu do ekonomiky nepřímo. Tento pohled pak banka „modernizovala“ za použití technologie blockchain, aby ukázala jeho možné využití k podpoře růstu inflace i samotné ekonomiky (viz obrázek č.2).

Newsletter