Xenofobní Češi? Co říká výplatní páska

Pravda se prý pozná akorát tak na výplatní pásce, praví cynik. Něco na tomhle tvrzení ale zůstává stále i poté, co nasadíme růžové brýle idealismu. Stojí tedy za to podívat se na „výplatní pásku“ tehdy, když odpovídáme na jednu z častých otázek dneška: jsou Češi xenofobní, či dokonce rasističtí? V souvislosti s migrační krizí je totiž takzvanému „obyčejnému Čechovi“ nejednou spíláno právě do xenofobů a rasistů.     

Nuže, co praví kupříkladu „výplatní pásky“ prezentované organizací OECD? Ta se ve své letošní studii, OECD Employment Outlook 2015 (str. 86), detailně zabývá mzdovou úrovní v hospodářsky nejvyspělejších zemích světa, které sdružuje. Porovnává tak i průměrné mzdy původního a přistěhovaleckého obyvatelstva v celé řadě těchto zemí. Mzdy domácího obyvatelstva takřka ve všech hospodářsky vyspělých státech převyšují mzdy imigrantů. Nejvýrazněji je to patrné v Koreji, kde je převyšují téměř o 60 procent. Výrazně vyšší průměrné mzdy, a to o více než 30 procent, pobírají v porovnání s imigranty také rodilí Italové a Španělé. Zato v České republice zaznamenává domácí obyvatelstvo jeden z nejnižších „mzdových náskoků“ ve vyspělém světě vůbec. Dosahuje zhruba jen pěti procent. Mzdy rodilých Čechů a imigrantů jsou prostě u nás téměř nejvyrovnanější v rámci OECD. Nacházíme se plus minus na úrovni Kanady. V celé řadě dalších ekonomicky vyspělých zemí, kromě těch již jmenovaných namátkou také ve Švédsku, Německu nebo Spojených státech, je rozdíl v průměrné mzdě původního a přistěhovaleckého obyvatelstva vyšší než u nás.

Pochopitelně lze namítnout, že do jistých zemí mohou imigrovat lidé s nižší kvalifikací a do některých jiných zase ti s vyšší kvalifikací. Proto se hodí spočítat také velikost mzdového rozdílu v hypotetickém případě, kdy by přistěhovalecké obyvatelstvo disponovalo totožnou kvalifikací jako populace hostitelské země. Pak je totiž lépe patrné, do jaké míry stojí za mzdovým rozdílem objektivní faktory (odlišná kvalifikace), a do jaké míry jej lze vysvětlit například diskriminací přistěhovalců na hostitelském trhu práce.

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Po takovémto přepočtu stále vévodí Korea, ačkoli se mzdovým rozdílem mezi domácím a přistěhovaleckým obyvatelstvem odpovídajícím už „pouze“ necelým 40 procentům. Následují opět Itálie a Španělsko. Jak je na tom Česká republika? Onen zhruba pětiprocentní náskok domácího obyvatelstva je zcela pryč.

To ale v souhrnu neznamená nic jiného než dvě věci. Zaprvé, rozdíl v průměrných mzdách rodilých Čechů a imigrantů je u nás v porovnání s ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi světa velice nízký. Navíc – a to je zadruhé – jej lze ještě kompletně vysvětlit objektivními faktory typu nižší kvalifikace přistěhovalecké populace. O žádné diskriminaci přistěhovalců na tuzemském trhu práce tedy nemůže být vůbec řeč. Kde však je pak ona xenofobie, která je „obyčejným Čechům“ předhazována? V tvrdých číslech ani na výplatních páskách určitě není.

Nebo jsou snad xenofobní vždy pouze zaměstnanci, zatímco zaměstnavatelé či obecně ti, kteří o mzdách rozhodují, zase bez výjimky představují osvícené a spravedlivé lidumily, prosté jakýchkoli předsudků? Nesmysl. To by totiž v ČR museli být zaměstnavatelé hotovými anděly; anděly navzdory xenofobii společnosti. Mzdový náskok domácího obyvatelstva před přistěhovaleckým, který zapříčiňují výhradně faktory typu diskriminace, je totiž vyšší než u nás i v takovém Švédsku, Německu nebo ve Finsku.

Označit Čechy za xenofoby tak možná lze pod vlivem dojmu ze zpravidla notně nereprezentativních internetových diskusí. Vůbec však ne na základě toho, co říká „výplatní páska“, neboli tvrdá data.

Vyšlo v Euru.

Newsletter