Rok 2017: Překvapení!

Pokud nás rok 2016 něco naučil, pak to bylo očekávat neočekávané – právě oblast neočekávaného se totiž stala překvapivě populárním hájemstvím pro riziková aktiva. I v roce 2017 nás sice mohou čekat určitá překvapení – která z logiky věci nemohu předvídat – přesto bychom však neměli zapomínat na určitá témata.

Domnívám se, že vůbec největším krátkodobým dopadem Trumpova vítězství bude opětovné přijetí fiskálního stimulu jako nástroje řízení ekonomiky napříč rozvinutými trhy. Britské referendum o setrvání v EU a Trumpovo vítězství poukázalo na značnou – a možná pochopitelnou – míru nespokojenosti „průměrného pracujícího“, jehož příjem se od roku 2008 téměř nezměnil, i frustraci z dogmatického dodržování úsporných opatření a strategií typu „však vy mi později poděkujete“, opírajících se o uvolněnou měnovou a přísnou fiskální politiku. Úspěšné strategie bude v roce 2017 sjednocovat jediná mantra – nyní jsme všichni keynesiáni.

Pokud se tento krok k fiskální politice potvrdí, pak je dluhopisová bublina možná již za námi. V uplynulých několika letech totiž došlo v oblasti pevného výnosu k posunu od vysokých cen k chronické nadhodnocenosti, a to v důsledku nadměrně uvolněné měnové politiky a úrokových sazeb pohybujících se kolem nuly. Už jen změna v očekávání od Trumpova vítězství vedla během několika dnů k výprodeji (viz graf 1), přičemž tento pohyb se ve srovnání s plnou silou možného dopadu poklesu na dluhopisovém trhu jeví poměrně bezvýznamně.

Očekávat bychom tedy měli zvyšující se růst a inflaci, zároveň bych ovšem rád upozornil, že zvýšení úrokových sazeb může být pomalejší, než trh očekává – vlády totiž budou vyvíjet tlak na „nezávislé“ centrální banky, aby jako cenu za oživení stagnující ekonomiky dočasně akceptovaly vyšší inflaci. Zatímco durace může být po určitou dobu nepřítelem, v sektoru pevného výnosu budou stále existovat oblasti hodnoty. V této souvislosti je nutné zmínit zejména dluhopisy rozvíjejících se trhů v místní měně, které mohou nabídnout výrazný růstový potenciál akcií rozvíjejících se trhů, ovšem s nižším rizikem negativního vývoje a zároveň nemalou ochranou výnosů.

Pokud jde o akcie, kvalitní tituly vyplácející dividendu, které představují hlavní hnací sílu býčího trhu od roku 2009, pravděpodobné v prostředí úrokových sazeb vyšších než nula přijdou o nemálo ze své atraktivity – zcela se tak změní celkový přístup, který investory toužící po výnosu vedl do stále většího rizika. U hodnotového investování – kterému se od dob finanční krize příliš nedařilo – se tak nyní můžeme dočkat oživení (viz graf 2). Bez ohledu na to, zda budou uplatněny aktivní nebo inteligentní strategie beta, akciová expozice s hodnotovým přístupem by měla přinést lepší výnosy než širší index.

Riziko přehodnocení a volatilita

Bez ohledu na střednědobý dopad Trumpovy ekonomické politiky bychom měli očekávat zvýšenou volatilitu – Trump (a geopolitika obecně) totiž bude trhy tlačit do prostoru ovládaného strachem a chamtivostí. Nová a politicky nezkušená administrativa Spojených států, zvolená spíše na základě rétoriky než konkrétních politických plánů, nutně vyvolá nejistotu a pravděpodobně se také dopustí chyb, a to i v případě, že se jí podaří zabránit kalamitě.

Tento scénář navíc nezohledňuje možný dopad evropských politických otřesů – Spojené království se snaží vyjednat si vhodnou pozici ve vztazích s Evropou a ve Francii a v Německu probíhají celostátní volby. Výše uvedené tak může vést ke krátkodobým zvratům ve vývoji nejen u akcií a dluhopisů, ale také napříč celými odvětvími a sektory. Proto je vhodné alespoň do určité míry zajistit portfolio proti meznímu riziku (tail risk) – například prostřednictvím zlata a ropy – a zároveň vhodně nakupovat riziková aktiva v době oslabení (a prodávat při dosažení maximálních hodnot). Rok 2017 nebude rokem, kdy bychom měli u alokace aktiv uplatňovat statický přístup.

Pozor na dlouhodobý pokles

Na některých trzích jako by přeceňování probíhalo téměř okamžitě – viz například chování libry vůči americkému dolaru po rozhodnutí Spojeného království opustit EU – na jiných k němu dochází postupně a v průběhu dlouhých období. Jedním takovým příkladem jsou podle mého názoru britské společností s malou a střední kapitalizací. Je obtížné si u mnohých těchto titulů nepředstavit negativní trend, kdy se dlouholetá jednání o exitu nutně podepíší na sentimentu. I v případě, že bude výsledek za několik let pozitivní, zůstanou v nemilosti, dokud se naděje nezmění v jistotu.

Zatímco index FTSE 100 povzbudilo dramatické znehodnocení libry, které jej vyhnalo do nových maxim, menší firmy z této výhody obecně těžit nebudou. To má význam zejména pro investory s aktivní akciovou expozicí vůči Spojenému království. Koncentrace indexu na tituly s obrovskou kapitalizací totiž vede k tomu, že se průměrný manažer zaměří na podniky se střední kapitalizací, přičemž jedinci s větším sklonem ke společnostem s velkou kapitalizací zpravidla preferují tituly, které vyplácejí dividendy a které, jak již bylo řečeno, budou pravděpodobně v globálním měřítku zaostávat. Realizovat akciové expozice ve Spojeném království – pokud se k tomuto kroku vůbec investor rozhodne – by proto mohlo být výhodnější formou kopírování indexu FTSE 100, nikoli prostřednictvím aktivního manažera, protože i ti nejlepší v příštím roce pravděpodobně výkonnosti indexu nedosáhnou. Jakmile bude Trumpova politika jasnější, odhalí inteligentní investor podobné tituly s dlouhodoběji slabší výkonností také mezi americkými akciemi.

 

 

Newsletter