AKTUALIZOVÁNO: Tuzemská energetika ČEZ po třetím čtvrtletí zhoršila celoroční výhled pro provozní zisk (EBITDA) na 64 miliard korun proti dosavadním 68 miliardám, potvrdila jej ale pro čistý zisk ve výši 27 miliard korun. Kvartální výsledek ovlivnily výrazné odpisy aktiv po jejich přecenění. Důvodem zhoršení výhledu jsou odstávky v jaderných elektrárnách v Temelíně i Dukovanech i průtah v dokončení nového zdroje v Ledvicích. Firma kvůli tomu snížila i celoroční cíl produkce elektřiny. Akcie na pražské burze ztrácejí 0,7 % na 484 Kč.
V samotném třetím čtvrtletí ČEZ vykázal čistý zisk 1,29 korun, který ale zohledňuje zaúčtované odpisy v rozsahu dvou miliard korun. O tyto jednorázové vlivy očištěný čistý zisk dosáhl 3,2 miliardy korun a zaostal tak za očekáváním na úrovni 3,9 miliardy korun. Celkové kvartální výnosy ČEZu naopak rozsahem 47,7 miliardy korun předčily tržní očekávání na úrovni 45,6 miliardy korun.
| V mld. Kč | 3Q 15 | 3Q Roklen odhady | 3Q konsensus | 3Q 14 | Meziroční změna |
| Tržby | 47,7 | 46,67 | 46,28 | 45,31 | 5,3% |
| EBITDA | 12,9 | 12,9 | 13,50 | 14,79 | -12,8% |
| EBIT | 3,3 | 5,77 | 6,35 | 4,73 | -30,2% |
| Zisk před zdaněním | 2,3 | 3,53 | 4,65 | 2,90 | -20,6% |
| Čistý zisk | 1,2 | 2,79 | 3,93 | 2,36 | -49,2% |
| Čistý zisk (po odečtení minorit) | 1,3 | 2,75 | 3,8 | 2,54 | -48,8% |
Jako důvody pro zhoršení celoročního výhledu pro provozní zisk ČEZ jmenoval odstávku provozu jaderné elektrárny Temelín, neplánované výpadky v provozu jaderné elektrárny Dukovany i odklad u modernizace uhelných elektráren.
Za devět měsíců roku ČEZ vykázal čistý zisk 16,6 miliardy korun, což je meziroční pokles o tři miliardy korun. Tržby firmy stouply o 3,5 miliardy na 150,6 miliardy korun.
„Výsledky hodnotíme spíše negativně, především z pohledu snížení celoročního výhledu pro provozní zisk EBITDA až k 64 mld. Kč a nenaplnění očekávání na úrovni čistého zisku. I po očištění o efekt opravných položek k aktivům ve výši 2 mld. Kč by čistý zisk nenaplnil očekávání trhu. Oslabení turecké liry dále snížilo výsledky o 0,6 mld. Kč. Ačkoli celoroční výhled pro očištěný čistý zisk na úrovni 27 mld. ČEZ potvrdil (stále tedy platí náš odhad dividendy ve výši 40 Kč na akcii), na trhu se spekulovalo o jeho navýšení díky jednorázovému příjmu ve výši 3,8 mld. Kč (vrácená daň z emisních povolenek), které se projeví v účetnictví společnosti ve 4. čtvrtletí. Tento příjem ovšem „pouze“ vyrovnává negativní efekty jako je velmi nízká cena elektřiny a především výpadky ve výrobě elektřiny z jaderných elektráren Temelín a Dukovany kvůli neplánovaným odstávkám. ČEZ snížil celoroční výhled výroby elektřiny o 5,7 TWh, spuštění 2. reaktoru Dukovan posouvá na 16. leden 2016. Výsledky pravděpodobně vyvolají spíše negativní reakci trhu,“ komentuje situaci analytička skupiny Roklen Lenka Dvořáková.
ČEZ vysvětlil snížení celoročního cíle produkce elektřiny neplánovanými odstávkami bloků jaderné elektrárny Dukovany, prodloužením odstávky v Temelíně a posunem dokončení výstavby nového zdroje v Ledvicích. „Díky úspěšnému programu úspor zahájenému v loňském roce se nám podařilo meziročně snížit stálé provozní náklady o 1,6 miliardy Kč a daří se nám tak částečně kompenzovat negativní dopad snížení objemu výroby elektřiny na celoroční výhled hospodaření,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
ČEZ už v pololetí výhled provozního zisku EBITDA snížil ze 70 na 68 miliard korun. Za první tři čtvrtletí měla společnost provozní zisk 48,4 miliardy korun, loni to za prvních devět měsíců bylo 54,7 miliardy korun. Objem prodané elektřiny do konce 3Q meziročně vzrostl o devět procent, tepla o osm procent a plynu o 29 procenta.
Celoroční hospodaření podle vedení společnosti pozitivně ovlivní vrácení části darovací daně za emisní povolenky za roky 2011 a 2012 v celkové výši 3,8 miliardy korun. „Od minulého týdne už máme tyto prostředky na našem účtu,“ řekl na dnešní tiskové konferenci generální ředitel Daniel Beneš.
Významné pro ČEZ bylo podle něj také rozhodnutí vlády o prolomení těžebních limitů pro Severočeské doly, které otevírá možnost těžby dalších 100 až 150 milionů tun uhlí zejména pro účely teplárenství a kombinované výroby tepla a elektřiny. Beneš řekl, že do příštího roku chce ČEZ zpracovat báňské studie s cílem prověřit báňskou proveditelnost těžby ve vzdálenosti 500 metrů od obcí a ověřit množství vytěžitelných zásob. Do roku 2018 má následovat proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA. „V roce 2019 bychom pak rádi na Českém bánském úřadu podali žádost o povolení hornické činnosti pro první etapu těžby,“ dodal Beneš.
