Většina českých firem příjemně podřimuje. Nemodernizuje. Neinovuje. Hezky se jim spinká na polštáři, který jim už od roku 2013 chystá Česká národní banka v podobě uměle oslabené koruny. Soudí tak Eduard Palíšek, šéf českého Siemensu.
Palíšek v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) uvádí příklad Německa. „Němci výhodu oslabeného eura neměli, tak museli vymyslet jinou cestu, jak zůstat konkurenceschopní.“ Palíškův hlas je nejnovějším v řadě obdobných, konstatujících neblahý vliv intervence ČNB na inovační aktivitu a produktivitu tuzemských firem. Stojí za pozornost, že nyní takový názor zaznívá od předního představitele průmyslu.
Počátkem tohoto měsíce se v podobném duchu jako Palíšek vyjádřili i bankéři. „Tuzemské firmy po roce 2011 přišly o silný vnější motiv zvyšovat produktivitu práce – o posilující českou korunu,“ píše se v analýze Raiffeisenbank. „Firmy se rychle přizpůsobily a oslabení koruny ČNB v listopadu 2013, které preventivně zastavilo její posilování, vytvořilo ‚měkký polštář‘ pro české exportéry a s nimi spolupracující domácí firmy.“
ČNB sází na prozíravost firem i podnikatelů. „Byl bych špatný hospodář, kdybych neinvestoval a nepřipravoval se na to, že tato výpomoc jednou skončí,“ říká Tomáš Nidetzký, novopečený člen její bankovní rady. Radní věří, že firmy hledí za horizont intervence a připravují se na život, bez „výpomoci“ ČNB, tedy na život se silnější korunou. Žádné podřimování nepřipouští.
Nidetzký (#ČNB): Konec intervencí bude složitější než zavedení – Roklen24.cz https://t.co/DTTyAVAcGY @roklen24 pic.twitter.com/mbgbfxcBDt
— Roklen24.cz (@roklen24) 26. srpna 2016
Čísla však ukazují něco jiného. Na podřimování. Hodinová produktivita práce je aktuálně níže, než byla v roce 2007, před vypuknutím světové finanční krize. Produktivita práce jako taková je pak v ČR ve vztahu k průměru EU níže než produktivita slovenská. Netřeba připomínat, že právě růst produktivity práce je zcela stěžejní pro tvorbu celospolečenského bohatství.
Ne, že by Češi nepracovali, právě naopak. Co ztrácíme na produktivitě, to doháníme vyšší zaměstnaností a větším počtem odpracovaných hodin. I proto máme druhou nejnižší nezaměstnanost v EU. Statistikou o počtu odpracovaných hodin se nenechme úplně uchlácholit, nejvyšší počet odpracovaných hodin mají v EU Rumuni a Řekové. O efektivitě dané ekonomiky vypovídá spíše to, kolik se toho za hodinu vyrobí a vytvoří, než to, kolik hodin se odpracuje.
Česká potíž netkví v míře nezaměstnanosti, ta je nízká, ale ve struktuře zaměstnanosti. ČR patří v ekonomicky vyspělém světě k zemím s nejvyšší překvalifikovaností pracovní síly. Firmy podřimují: udržují pozice, kde stačí poměrně nízká kvalifikace. Přitom školství produkuje bakaláře a magistry jak na běžícím pásu. Práci nacházejí, ale často jen takovou, na niž stačí méně, než co vystudovali.
Červnový účet za devizové intervence ČNB je 8,45 miliardy Kč
Silnější koruna by firmám vzala polštář. S podřimováním by byl konec. Ekonomové Boris Kaiser a Michael Siegenthaler se ve své loňské studii, jež vyšla pod hlavičkou Švýcarského ekonomického institutu, shrnují závěry výzkumu, jenž se zaměřil na chování více než tisícovky švýcarských firem během čtrnácti let. „Posílení měny ve většině firem zvyšuje zaměstnanost vysoce kvalifikované pracovní síly, zatímco snižuje zaměstnanost hůře kvalifikovaných pracovníků,“ uzavírají. S důležitým dovětkem: „Celková zaměstnanost přitom zůstává plus minus beze změny.“
Posílení koruny, jemuž ČNB svojí intervencí brání, by přineslo tlak na růst zaměstnanosti vysoce kvalifikované pracovní síly, na růst produktivity a v konečném důsledku i mezd. Současné podřimování vyhovuje třeba dělníkům. V letech 2012 až 2015 jim mzdy stouply o 8,5 procenta. Manažerům a řídícím pracovníkům za stejné období ani ne o tři procenta.
Žádný div, že ekonomika, v níž je větší zájem o dělníky než o manažery, vykazuje tak chabou produktivitu. Chce to: budíček!!!
Česká #ekonomika ve 2. čtvrtletí zrychlila #růst #HDP – Roklen24.cz https://t.co/QjcLYazENn @roklen24 pic.twitter.com/I3AvDCNZWU
— Roklen24.cz (@roklen24) 16. srpna 2016
