AKTUALIZOVÁNO – Koruna zahájila nový týden mírným oslabením, a to i přesto, že jsme se v pátek dočkali velmi pozitivní revize HDP za druhý kvartál. Za slabšími hodnotami, byť nepříliš výraznými, stále se nacházíme těsně pod 26,06 za euro, stála další demonstrace síly KLDR. Tento fundament na začátku dne nepřebila ani vidina dalšího zvýšení sazeb – letos ještě dvakrát, alespoň podle Commerzbank.
Začneme-li popořadě, jako první je nutné zmínit opětovnou „akci“ ze strany Severní Koreji. Ta o víkendu provedla test vodíkové bomby, který byl dle slov tamních médií „zcela úspěšný“. Jsme tak svědky toho, jak se diktátorský režim Kim Čong-una opět připomíná, a to pro trhy ne zrovna přívětivým způsobem.
V návaznosti na to pozorujeme, podobně jako minulý týden, výprodej, který, je však již postupně umazáván, na rizikovějších aktivech, včetně měn jako je maďarský forint, polský zlotý a česká koruna. Aktuálně (k 12:07) koruna ztráty zcela umazala a obchoduje se mírně silnější kolem 26,03 EURCZK.
KLDR sestřelila dolar i korunu. Pak ale „zasáhla“ ČNB
Posilují naopak ta bezpečná aktiva jako švýcarský frank a japonský jen. Z hlediska ostatních trhů jsme svědky výplachu na evropských akciích a naopak zpevňování dluhopisů.
V tomto směru je však volatilita poměrně nízká, a to z důvodu uzavření amerických trhů. V USA je dnes státní svátek – Labor Day – tudíž jsou američtí obchodníci mimo hru.
Do kurzu domácí měny ale dost možná vstoupila i páteční splatnost státních pokladničních poukázek v hodnotě zhruba 18 miliard korun. Především někteří zahraniční investoři, kteří si takto přišli na „volné“ koruny, se pravděpodobně rozhodli jejich část prodat, a to z toho důvodu, že nemají, kde by tyto zdroje krátkodobě „zaparkovali“, například v souvislosti se spekulací na další zvýšení sazeb. Ministerstvo financí se totiž rozhodlo, že v září již tento populární nástroj spekulace na silnější korunu, kterým krátkodobé státní obligace bezpochyby jsou, nevydá.
Dalšího kola expirace poukázek se dočkáme v pátek, a to v hodnotě více než 26 miliard korun.
Otazníky nad korunou: Kam investoři zaparkují 18 miliard?
Týden, kdy se nudit nebudeme
Z hlediska dalšího vývoje se na koruně nudit rozhodně nebudeme. Tento týden nás čeká poměrně slušná sprška dat. Vše začne již zítra, kdy bude zveřejněn maloobchod za červenec a meziroční změna průměrné reálné mzdy. Následovat bude středeční vlna, kdy se dočkáme dat ohledně průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. Ve čtvrtek nás čeká údaj o devizových rezervách ČNB, v pátek pak míra nezaměstnanosti.
„Očekáváme, že v úterý zveřejněná data o červencovém maloobchodu potvrdí meziroční růst o 6,8 procenta. Průmysl podle našich odhadů rostl za stejný měsíc o 7,7 procenta,“ představuje svůj výhled ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „V pátek zveřejnuje MPSV míru nezaměstnanosti za srpen. Očekáváme, že v porovnání s hodnotou z července dojde k poklesu o 0,1 procentního bodu, a míra nezaměstnanosti tak usedne na hranici 4 procent,“ dodal.
V neposlední řadě je potřeba se pomalu zaměřit i na začátek příštího týdne. „V pondělí bude zveřejněna inflace. Index spotřebitelských cen podle nás rostl tempem 2,5 procenta meziročně. Inflace by tak v srpnu zůstala na stejné hodnotě jako v červenci,“ odhaduje Šoltés.
Odhady agentury Bloomberg jsou následující:
- Maloobchod v červenci: očekávání 6 %, předchozí 4,5 %
- Průměrná reálná mzda za 2Q: očekávání 4,2 %, předchozí 2,8 %
- Průmysl v červenci: očekávání 6,7 %, předchozí 2,2 %
- Stavebnictví v červenci: očekávání nezveřejněno, předchozí 8,5 %
- Zahraniční obchod v červenci: očekávání -0,6 mld. Kč, předchozí 18,8 mld. Kč
- Míra nezaměstnanosti v srpnu: očekávání 4 %, předchozí 4,1 %
Další kroky ČNB?
Všechna výše zmíněná data nepochybně vstoupí i do rozhodování bankovní rady České národní banky ohledně výše sazeb. Vzhledem k tomu, že byl potvrzen solidní růst české ekonomiky, do hry se dostává scénář dalšího zvýšení sazeb již během letošního roku, případně již během září, čemuž nahrávají i některé komentáře centrálních bankéřů.
Mora (ČNB): Prostor tu je, dalšího zvyšování sazeb bych se nebál
„Přestože Marek Mora i Mojmír Hampl minulý týden připustili další zvýšení sazeb již v letošním roce, koruna prozatím reagovala spíše vlažně,“ okomentoval vývoj ekonom skupiny Roklen Jaromír Gec. Tyto slovní intervence podle Gece příliš nezafungovaly. „Nárůst sazeb již na příštím zasedání se tak jeví jako pravděpodobnější. Ani zvětšení úrokového diferenciálu vůči zahraničí by totiž nemuselo znamenat dodatečné utažení měnových podmínek prostřednictvím silnější koruny, jelikož velké korunové pozice zahraničních investorů výraznějšímu posílení brání,“ dodal Gec.
Co se týče vývoje úrokových sazeb, dnes se k tomuto tématu vyjádřil analytický tým Commerzbank. Ten aktuálně pracuje s tím, že by ČNB mohla k dalšímu kolu navyšování sazeb přistoupit již v září (měnověpolitické zasedání proběhne ve středu 27. září). Úroky by dle odhadu měly být zvýšeny o 25 bazických bodů na 0,5 %, přičemž o tu samou hodnotu by pak mohly být zvýšeny ještě v listopadu.
Hampl (ČNB): Ještě vyšší sazby? Svůj hlas již v září nevylučuji
„Další úrokový hike je možný v listopadu, a to pokud nebudeme svědky žádného umírnění indikátorů, včetně rapidního růstu HDP a inflace nad prognózou ČNB,“ přepisuje agentura Bloomberg slova reportu Commerzbank. „Centrální banka tak bude v tomto prostředí robustního růstu nucena přistoupit k rychlejšímu navyšování sazeb.“
Aktuální odhady Bloombergu však s touto verzí nesouhlasí. Naprostá většina dotázaných ekonomů a analytiků pracuje s tím, že v září ČNB ponechá sazby na aktuálních 0,25 %.
Pozor na ECB
Během týdne kurz koruny nepochybně ovlivní zasedání Evropské centrální banky. Z hlediska úrokových sazeb nečekáme žádnou změnu. O to zajímavější bude sledovat rétoriku guvernéra Draghiho, který se dost možná bude snažit nějakým způsobem „ukočírovat“ vývoj eura.
I přesto, že na posledním zasedání zazněla myšlenka možné diskuze o utahování měnové politiky ECB – především ohledně programu kvantitativního uvolňování – komentáře, byť většinou z nepojmenovaných zdrojů, ze strany rady guvernérů poukazují na problém v podobě silného eura. Společná evropská měna se vůči dolaru v posledních týdnech dostala až na více než 2,5letá maxima.
Silné euro tak představuje hrozbu ohledně tolik očekávaného růstu evropské inflace. Podle slov Draghiho by k němu měl přispět především překvapivě lepší než očekávaný ekonomický vývoj eurozóny, u kterého je však potřeba posečkat, než se projeví jak v růstu cen, tak i mezd. Tento scénář by však mohla potopit právě silná evropská měna.
Na základě toho se tak dá očekávat, že Draghi bude na čtvrtečním zasedání poměrně konzervativní, přičemž o jakémkoliv náznaku utahování měnové politiky nemůže být řeč. Jeho komentář by tak měl být spíše neutrální, případně více holubičí než jestřábí.
Politika ECB by pak samozřejmě měla vstoupit i do rozhodování ČNB. Na druhou stranu, jak již dříve uvedl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, současný vývoj eurozóny je pro ni dnes mnohem méně relevantní, než tomu bylo předtím.
