Skutečným hříchem Zemana je štěpení společnosti


21:55 • 23. dubna 2016

Tagy: Zeman, Facebook, Twitter, sociální sítě

Sociální sítě filtrují informace jiným způsobem než tradiční média. Uzavírají nás tak do informačních bublin. Informační bubliny posilují skupinovou polarizaci. Ve společnosti přibývá extrémních názorů a mizí prostor pro dialog. Prezident má jedinečnou příležitost tvořit most mezi extrémními polohami. Miloš Zeman místo toho štěpení společnosti aktivně podporuje.

Sociální sítě nás uvěznily v informačních bublinách

Za poslední roky se sociální sítě v Česku změnily k nepoznání. Ještě před pár lety byl facebook platformou, kde se teenageři domlouvali, na který koncert půjdou o víkendu, a kde maminky sdílely fotky svých ratolestí. A dnes? Sociální sítě se staly branou, přes kterou získáváme o dění ve světě mnohdy víc informací, než z tradičních médií nebo televize. Jenže zatímco v klasických médiích dřív figurovali editoři, kteří se snažili o vyváženost informací, výběr zpráv, které se ke čtenáři dostanou na sociálních sítích, funguje na úplně jiném principu.

To, že facebook filtruje obsah, který se objevuje v našem newsfeedu, je relativně známá věc. Pro někoho však může být trochu překvapivé, že facebook k nám pouští především obsah, na který pozitivně reagujeme, který rozklikáváme, lajkujeme, komentujeme. A na který pozitivně reagujeme nejen my, ale i naši nejbližší přátelé. Tedy obsah, který souzní s našimi názory a naším viděním světa. Eli Pariser, ve svém bestselleru „“The Filter Bubble: What the Internet Is Hiding from You“ uvádí, že nejen sociální sítě filtrují obsah, který se k nám dostává. Například Google personalizuje výsledky vyhledávání podle 57 kritérií, jako je umístění, druh počítače nebo prohlížeč a to dokonce i když nejsme přihlášeni pod svým Google účtem. Už neexistuje nic jako „standardní Google“, který by na stejný dotaz dával různým lidem stejné výsledky. Sociální sítě a vyhledávače nás pomocí svých filtrovacích algoritmů zásobují tendenčními a zkreslenými informacemi, které nám jsou šité na míru. Vězní nás tak v informačních bublinách, ze kterých se těžko můžeme dostat ven.

Ztrácíme schopnost dialogu

Fakt, že k nám proudí mnohem víc informací, které souzní s naším viděním světa, než těch opačných, vede k skupinové polarizaci, jejíž fungování v 70. letech minulého století popsal Moscovici a Zavalloni.

Následky skupinové polarizace vidíme denně kolem sebe. Stačí se podívat na hlavní mediální téma dneška – migrační krizi. Aktivisté obou názorových táborů jsou uzavřeni do svých internetových a facebookových bublin, jejich názory jsou posilovány a polarizovány silnou interakcí s podobně smýšlejícími lidmi a informace a názory „druhé strany“ se k nim vůbec nedostanou. Důsledky této polarizace a extremizace se začínají pozvolna objevovat a všechno nasvědčuje tomu, že se budou stupňovat. Ať už se jedná o vypálení Kliniky, výzvy na demonstracích k oběšení současné vládní garnitury, pobodání muslima Isaaca T. B. ve Vršovicích na straně jedné nebo o sprosté útoky a vyhrožování fotografu Šibíkovi za jeho reportáž o táborech na Balkáně na straně druhé.

Extrémní polohy ohrožují demokracii

Sociolog Maroš Klačko, který se dlouhodobě věnuje problému extremizace společnosti říká: „Ve společnosti, která ztratila schopnost dialogu, zůstávají už jen extrémní názory. Každý, kdo by chtěl zůstat uprostřed a nahlížet na problém z více úhlů, bude z obou stran napadán tak dlouho, až ho to donutí se na jednu z nich přidat.“

To, že v naší společnosti téměř zmizelo místo, kde bychom mohli vést dialog, místo, kde by existovaly středové pozice, je zásadním ohrožením demokracie. Ta přece neměla být vládou hlasitějších, ale vládou konsenzu a dialogu mezi nejrůznějšími názorovými a zájmovými skupinami. Jenže je vůbec možné dialog znovu obnovit, když se společnost rozpadá do tisíců buněk a bublin, které se nedají jen tak lehce propíchnout? Je někdo, kdo by to dokázal?

Potřebujeme prezidenta moderátora, tím Zeman není

Při současném nastavení společnosti se zdá, že ideální pozice pro znovuobnovení demokratické diskuze, je pozice prezidenta. Tu mnoho z nás bere jako symbol, který by měl inspirovat a spojovat znesvářené společenské skupiny. Jenže právě to je úkol, ve kterém současný prezident tragicky selhává. Jeho odpůrci často kritizují Zemanovy postoje k Číně a Rusku, výběr jeho spolupracovníků, nevhodný slovník či postoje k migrační krizi. Jenže to není výčet skutečných hříchů prezidenta Zemana. Jeho skutečným hříchem, který v Česku dlouze přežije jeho volební období, je štěpení společnosti, útoky na názorové oponenty a rétorika, připomínající rétoriku třídního boje.

Mluvčí prezidenta republiky na twitteru
26. 3. 2016 Fašizující čecháčci dělají ostudu v zahraničí.
25. 3. 2016 TOP 09 je nebezpečná extremistická strana.
2. 3. 2016 Antizemanovcům došly argumenty, podporu veřejnosti nemají. Nasazují tedy angažované umělce a „odborníky“, kteří otravují ovzduší v zemi.
2. 3. 2016 Netušil jsem, že velekněz antizemanovské sekty M. Kalousek je nejen odborníkem v oblasti ruských tajných služeb, ale též na dílo F. Peroutky.
20. 11. 2015 Premiér Bohuslav Sobotka si definitivně vybral: Není hlasem národa, stal se hlasem médií.

 

Prezident Zeman sice má podporu velké části veřejnosti, ale na názorové oponenty útočí dlouhodobě a nevybíravě. To, že je prezident oblíbený, ale zároveň napomáhá vzniku hlubokého dělicího příkopu napříč společností, potvrzuje i lednový průzkum CVVM, který uvádí, že: „Rozdíly v názorech obyvatel ČR na působení Miloše Zemana v prezidentské funkci se značně liší mezi jednotlivými skupinami obyvatel.“

Ke stejným závěrům pak dochází i analýza komunikace prezidentské kanceláře provedená Institutem politického marketingu.

„Miloš Zeman si jednoduše vybral cílovou skupinu, ke které chce a bude promlouvat, přičemž se na ostatní neohlíží. Prezident jednoduše přešel do permanentní politické komunikace, kdy využívá všech příležitostí k naplnění svých cílů.“

Koho na Hrad?

Pokud souhlasíme s tím, že extremizace společnosti a její hluboké rozdělení je pro českou společnost reálným nebezpečím, pak v příštích volbách nesmíme hledat prezidenta, který na Zemana nahází nejvíc špíny, a který se pokusí otočit kormidlo směřování české společnosti o 180 stupňů. Musíme hledat prezidenta, který má názor, ale pro kterého je důležitější slušnost a dialog než prosazení jeho vlastních názorů a zájmů na úkor všeho ostatního a všech ostatních. Prezidenta, který bude tolerovat ostatní, který bude ochoten naslouchat. Jedině takový prezident může zpomalit nebo zastavit tříštění, rozpad a extremizaci společnosti, ke které Česko nezadržitelně směřuje. Je nejvyšší čas někoho takového začít hledat.

Text připravil student Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Bohuslav Koukal v rámci předmětu Mediální dovednosti.

RSS

Fascinuje ho způsob, jakým technologie mění společnost. Studuje VŠE, kde využívá statistiku a datovou analýzu k hledání odpovědí na politické a socioekonomické otázky. Vystudoval softwarové inženýrství na Banff & Buchan College a na ČVUT, programoval pro Českou filharmonii a v současnosti se podílí na vývoji klíčových IT systémů pro Commerzbank.



Přejít na diskusi

Top zprávy



Kurzy k článku
Facebook-A

;

Twitter

;


Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.