Česká koruna atakuje úrovně kurzového závazku ČNB, která se zavázala nepustit korunu pod 27,00 vůči euru. Tento čtvrtek zasedne bankovní rada ČNB a otázky zní: Zasáhne nejméně slovy proti posilování koruny? Jak bude hodnotit českou ekonomiku, inflaci, rizika a výhled pro korunu? Ptáme se ekonomů v anketě Roklen24 a nabízíme vlastní scénář.
Česká národní banka ponechá na svém nadcházejícím zasedání klíčové úrokové sazby na stávajících úrovních, podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy i všech dalších oslovených ekonomů. Zajímavější ale bude pohled na hodnocení inflační rizik a vývoj kurzu koruny.
„Od posledního měnověpolitického zasedání bankovní rady ČNB se protinflační vlivy dále zmírnily. Květnový růst cenové hladiny překonal očekávání centrálních bankéřů a slábnou též například deflační tlaky v oblasti cen průmyslových výrobců. V tomto vývoji se pochopitelně odráží zejména situace na trhu s ropou a pohonnými hmotami, jejichž ceny oproti několikaletým minimům z počátku letošního roku znatelně vzrostly,“ uvádí Lukáš Kovanda.
Velmi nízké ceny ropy a pohonných hmot, případně další deflační tlaky, se podle něj nepromítly do snížení obecných inflačních očekávání tuzemských firem i jednotlivců. „Nedošlo k útlumu spotřeby způsobeném očekáváním klesajících cen napříč ekonomikou, a nenastalo tak ani ochabnutí celkové poptávky v ekonomice. Centrální bankéři tak nyní prakticky nemají důvod, aby zvažovali další rozvolnění měnových podmínek, ať už dalším intervenčním oslabením koruny vůči euru nebo třeba nastavením negativních úrokových sazeb,“ soudí Kovanda.
Pozornost proto upíná k momentu, kdy ČNB opustí svůj intervenční režim – zda to bude až na přelomu let 2016 a 2017, nebo dříve. „Zatím se vyjadřují v tom smyslu, že dříve to nebude, a u toho podle všeho zůstane i po červnovém měnověpolitickém zasedání. I z toho důvodu, že se množí spekulace, že současné ceny ropy jsou neudržitelné a že dojde k jejich opětovnému poklesu. Ten by sice již zřejmě nevyvolal tak silné deflační tlaky jako v druhé polovině roku 2014 a na začátku roku letošního, ale zřejmě i tak by citelně zpomalil současné zrychlování inflace,“ odhaduje Kovanda.
Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek nevidí důvod ke změně v nastavení měnové politiky ani v rétorice, upozorňuje ale právě na sílu koruny. „Její kurz se již nachází ani ne jedno procento od hodnoty kurzového závazku a lze očekávat, že bude centrálními bankéři označen za protiinflační faktor. Vnímáme tak riziko verbální intervence a tedy možnost (dočasné) korekce současných korunových zisků,“ varuje Vejmělek.
Makroekonomické indikátory z reálné ekonomiky i inflační čísla podle hlavního ekonoma Komerční banky překonávají očekávání centrálních bankéřů a i pro ČNB byl překvapením silný růst české ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí. „Číslo bylo sice podpořeno některými jednorázovými faktory, nicméně i pohled na hrubou přidanou hodnotu ukazuje na poměrně robustní růst. Ten se projevuje v růstu zaměstnanosti (ta je nejvyšší v historii) a tvorbě pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesá. Nicméně i samotná ČNB stále čeká na výraznější akceleraci mezd. Výsledky za Q1 15 v tomto ohledu sice překvapily příznivě, za očekáváném centrálních bankéřů však stále zaostávají,“ shrnuje pro Roklen24 Vejmělek.
Právě na reakci vedení ČNB na skutečnost, že se HDP i inflace začaly citelně odchylovat ve směru nahoru od predikce z května, se soustředí pozornost podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UniCredit. „Adekvátní reakcí by patrně byl posun v hodnocení rizik proti minulému zasedání, kdy podle ČNB převládala protiinflační rizika. Otázkou je, zda ČNB bude nadále zmiňovat možnost posunutí kurzu koruny k euru nahoru (tedy na slabší úrovně), jak činila dříve za odlišné bilance rizik. Případné další signály měnové politiky přijdou až s novou prognózou ČNB začátkem srpna,“ uvedl pro Roklen24 Sobíšek.
Úrokové sazby nadále u nuly a zopakování závazku nepustit korunu přes 27,00 k euru čeká od čtvrtečního zasedání bankovní rady ČNB hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a to u kurzového závazku nejméně do konce roku 2016. „Ekonomika nabírá na síle, ale vývoj inflace zůstává utlumen a její zvýšení poslední měsíce jde hlavně na vrub pohonných hmot. ČNB naopak může zopakovat nespokojenost s pomalým růstem nominálních mezd, které považuje za významný protiinflační faktor,“ uvedl ve své reakci pro Roklen24 Sklenář.
Změnu v postoji ČNB nečeká Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money Bank. „Centrální bankéři téměř jistě budou držet jak nízké sazby, tak i měnový závazek. Česká ekonomika se sice vyvíjí o něco lépe, než analytici předpokládali, nicméně růst poptávky se propisuje do spotřebitelských cen jen pozvolna, a tudíž není třeba žádného utahování měnové politiky,“ shrnul svůj názor pro Roklen24.
