Není to tak dávno, co ropa Brent vytvářela každý den nová minima, a všichni jsme se podivovali, kam až může cena klesnout. Zatím jsme cenovku za barel začínající trojkou neviděli a úrovně kolem 45 dolarů se zdají být jako pevné dno, pod které nechce trh ropu pustit. Při 45 dolarech za barel je těžba pro většinu subjektů dlouhodobě neekonomická, a proto je jenom logické, že se vracíme k úrovni nad 60 dolarů za barel. Myslím si, že hladina 60-70 dolarů bude pásmo, kde se budeme pohybovat po zbytek roku nejčastěji. Někdy mírně výše, někdy ceny pásmo podstřelí, ale toto je zhruba pásmo, které umožní vyrovnat trh.
Pro stabilizaci ceny hovoří skutečnost, že naprostá většina těžařů radikálně osekává plánované investice do těžby. Jelikož dluhopisový trh, na kterém se těžaři často financují, se téměř uzavřel (firmy si zde musí půjčovat za 10% p.a.), těžaři museli snížit kapitálové výdaje do budoucí těžby na úroveň provozního cash-flow. Vidíme tak průměrně 30% pokles investic. I přes takto masivní pokles investic však nelze zatím čekat propad produkce. V první řadě zásoba již vyvrtaných, ale nespuštěných vrtů se aktuálně pohybuje okolo 3 měsíců, tudíž i kdyby nové investice spadly na nulu, produkce by ještě čtvrt roku rostla. V druhé řadě těžaři sice omezují počet vrtů (viz obrázek ve fotogalerii k článku), ale díky přesunu těžebních aktivit do výtěžnějších oblastí a skrze využívání nových technologií jsou schopni i s menším počtem vrtů vyprodukovat stejný objem ropy. Poklesy investic se tedy nepromítnou do výrazného poklesu těžby, ale spíše do zastavení růstu nabídky. Bez poklesu investic by na konci roku 2016 byl objem těžby pravděpodobně o 2 miliony barelů výše, než je současné očekávání a trh by se pohyboval v extrémní nerovnováze převisu nabídky nad poptávkou.
Trh dnes čeká zhruba stabilní nabídku a pomalu rostoucí poptávku z rozvojových zemí. Převis nabídky nad poptávkou by se tak měl pomalu začít vyrovnávat, na což reaguje cena ropy odražením ode dna. Je nutné si však uvědomit, že trh stále není v rovnováze a každý den, kdy nabídka převyšuje poptávku, musí docházet k růstu tvorby zásob. A zde narážíme na problém. Skladové kapacity začínají lokálně přestávat stačit.
Například zásoby v terminálu Cushing (viz obrázek ve fotogalerii), jednom z nejdůležitějších terminálů v USA (od lokálních cen se odvozují ceny dodání pro ropu WTI), velmi silně rostou již několik měsíců. Polovina veškeré nadkapacity v USA se kumuluje právě zde. Při zachování tempa týdenních nárůstů by začátkem května došlo k naplnění místních zásobníků. Nejedná se však o pouze lokální jev, stav zásob v USA se pohybuje na 32-letých maximech. Ve vybraných lokacích můžeme vidět tolik fyzických zásob, že volné skladové kapacity se stávají velmi vzácné, náklady na skladování rostou a trh se dostává do strmého kontanga. Kontango znamená, že spotová (aktuální) cena je výrazně níže, než cena budoucích kontraktů. Jednoduše řečeno, spotová cena ropy může být 50 dolarů a cena kontraktu k dodání ropy za dva roky může stát 70 dolarů – to je příklad kontanga a zhruba aktuální stav ropného trhu v USA.
Existence kontanga na trhu s ropou dává možnosti různým investičním strategiím. Jako zajímavý koncept se může jevit dlouhá pozice v dluhopisech amerických ropných těžařů, případně v akciích či certifikátech na akcie těchto těžařů. Logika velí, že takové akcie porostou či dají dividendu, pokud se ropa bude stabilizovat. Možností by byl mohl být i opačný přístup a krátké pozice vůči nástrojům, navázaným na ropu. ETF drží futures kontrakty a ty musejí pravidelně rolovat, tedy prodávat bližší expirující a nakupovat nový vzdálenější kontrakt. Pokud existuje kontango, ETF jeho rozsah ztratí i v případě, že se cena ropy nezmění.
Text není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.
