Evropské i americké výnosy rostou. Dolar oslabila nad 1,0700 za euro, pomohla nad očekávání horší data amerického indexu PMI. Koruna krátce zpevnila pod 25,20 za euro. Aktuálně část zisků odevzdává nad tuto hranici.

Výzvy pro Rusnoka: Nespustit Švýcarsko, ukočírovat spekulanty

Pochází ze země, kde lidé oslavují své „zlaté ručičky“ a schopnost opravit cokoli. Teď to více než kdy jindy bude potřebovat. Další a další centrální banky ve světe nastupují do mimořádných režimů boje za růst cen, zemi, proslulou technickým myšlením od aut po počítače, čeká opuštění toho jejího. Takto otevírá agentura Bloomberg komentář k novému guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi, který ve čtvrtek poprvé povede bankovní radu ČNB. Ta rozhodne o nastavení sazeb i závazku na koruně.

Inflace v Česku přeci jen pozvolna oživuje a jediného Čecha, který si vyzkoušel posty premiéra, ministra financí a teď guvernéra centrální banky – píše Bloomberg – čeká úkol navrátit korunu do režimu řízeného floatingu a měnové politiky stojící na inflačním cílení bez podpory kurzového závazku na koruně proti euru. A to bez prudkého, skokového posílení domácí měny, čehož jsme byli svědky ve Švýcarsku. Bez rozbouření trhů. Tváří v tvář přílivu spekulativního kapitálu.

„Bude čelit toku spekulativních investic, které jej mohou donutit k zavedení negativních sazeb. Stěžejní částí úkolu bude komunikace centrální banky,“ soudí ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Jiří Rusnok: Oslabení koruny se v Česku démonizuje

Nedopustit švýcarský scénář na koruně jako závazek ČNB opakovaně vyslovil dnes již bývalý guvernér Miroslav Singer a zopakoval také Jiří Rusnok. Ten akcentuje fakt, že koruna byla vždy řízeně plovoucí, ne zcela volně a bez zásahů plovoucí měnou. Nebo třeba také to, že historické okolnosti stavěly ČNB vždy spíše na stranu, podporující růst ekonomiky.

Podle týmu německé Commerzbank, který se ve svém úsudku opírá o rozpor vývoje mezd a vzestupu inflace, Česká národní banka záporné úrokové sazby zavede. Zatímco mzdy v Česku i dalších zemích středoevropského regionu vidíme růst, inflace se stále dostatečně nepřipojuje. Podle komentáře Commerzbank se část obměněné bankovní rady České národní banky obává, že tempo růstu české ekonomiky bude v příštím roce vlažnější proti oficiálním výhledům, samotná banka jej čeká pod třemi procenty.

Českou národní banku podle Commerzbank v příštím roce čekají podmínky, které jí nedovolí opustit režim intervencí na koruně. Negativní sazby by podle Commerzbank, při zohlednění politiky ECB, znamenaly tlak na zpevnění kurzu koruny k euru a už jen kvůli tomu bude dle stratégů ČNB nucena se závazkem na koruně k euru vytrvat.

Záporné sazby jako nástroj by podle samotného Rusnoka nebyly příliš efektivní s ohledem na to, že rizika míří do české ekonomiky spíše z vnějšku, zatímco záporné sazby by působily doma. Jako atraktivní by je viděl pouze jako podporu udržitelnosti kurzového závazku. Omezit by je případně chtěl také pouze na nově příchozí kapitál.

Jednání nejbližší bankovní rady ČNB bude okořeněno o novou prognózu. Zatímco očekávání platnosti závazku na koruně je jednoznačné, slova o konci intervencí jsou otázkou. Potvrdí Rusnok polovinu roku 2017?

Růst ekonomiky u 3 procent v první čtvrtině roku, nezaměstnanost nejnižší mezi zeměmi Evropské unie, inflace stále hluboko pod cílem centrální banky. Podle červencových vyjádření Rusnoka situace v ekonomice nevyžaduje další zásahy ČNB, intervence tu s námi nemohou být na věky. Část investorů korunu nakupuje s vidinou výdělku v momentě, kdy ČNB závazek na koruně opustí. Česká měna se tak drží v těsné blízkosti 27,00 k euru.

Ropa padá, brexit tíží… Co na to Rusnok a spol.?

Tato stejná likvidita stlačuje výnosy českých státních dluhopisů a nabízí vládě levné zadlužování. Co levné, výdělečné. Výnos na pětiletém dluhopisu se pohybuje kolem -0,05 procenta.

Kamenem mozaiky konce intervencí je také hypotetické přijetí eura. Nebudeme se prezentovat jako ideologické centrum proti hlubší integraci Evropy, náš postoj bude méně euroskeptický, ač k fungování eurozóny a měnové unie v jejím rámci zůstáváme kritičtí, zaznělo od Rusnoka. Už Zdeněk Tůma promluvil o scénáři, ve kterém by intervenční režim na koruně mohl plynule přejít do předvstupního mechanismu pro přijetí společné evropské měny. V době po britském refendu o brexitu v Česku opět o něco více nenáviděné.

Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Newsletter