Uprchlická krize neustále eskaluje. Začíná se objevovat čím dál tím více extrémistických názorů z obou stran spektra. Německou kancléřku Merklovou její přívětivé chování a lákání migrantů do Evropy může stát místo, ale co to bude stát celou Evropu? Potýkáme se s problémem, se kterým jsme se v novodobé historii ještě nesetkali. Stojíme na rozcestí. Kam se vydáme? Co nám tato krize vezme a co nám dá? O tom více v pokračování rozhovoru s českým miliardářem Karlem Janečkem, jehož první část si můžete přečíst zde:
Karel Janeček: Uprchlíci musí žít „po evropsku“
R24: Nebylo by podle Vás lepší peníze, které se v současné době investují do řešení uprchlické krize v Evropě raději použít lokálně v místě problému? Existuje totiž domněnka, že Islámský stát šíří teror a nutí tak lidi, aby utíkali, z čehož profitují převozníci z řad IS, kteří vozí lidi do Evropy za „lepším životem“. Navíc lidé v Evropě si myslí, že uprchlíci k nám chtějí, ale spousta z nich žije roky v uprchlických táborech, např. v Turecku nebo na hranicích se Sýrii a vyčkávají, jestli se budou moct vrátit zpátky.
Ano, rozhodně souhlasím s tím, že důležitá součást celkového řešení je zasáhnout lokálně a upnout sílu na to, aby lidé nebyli nuceni utíkat. Nicméně ty lidi, co jsou teďka v krizi, nemůžeme nechat umřít a navíc z hlediska nákladů to není o penězích. Peníze nepředstavují riziko – naopak jak jsem již říkal, situace může nabízet investici. Zásadní riziko je, aby se nikde netvořila ghetta. Lidé, co žijí v ghettech, nevědí, co dělat, mají špatný život, zakládají gangy a pak jsou samozřejmě zdrojem pro teroristické organizace typu Islámský stát. Tomu je potřeba zabránit, lidi integrovat a – znovu opakuji – sepsat hodnoty, na kterých se Evropa shodne a bude komunikovat a prosazovat. Pro uprchlíky mohou být některé naše hodnoty cizí a na první pohled těžko pochopitelné. Lidé, kteří k nám utíkají, vyrůstali v jiných poměrech, často nemají dostatečný rozhled a najednou vidí jinou kulturu, nikdo jim pořádně nic nevysvětlí, nerozumí jí, a tedy a priori nesouhlasí. Kdežto kdyby lidé přicházející do Evropy měli sepsané informace – pravidla, podle kterých mají žít, bylo by to daleko snazší. Téměř každý člověk chce spravedlnost, takže jde jen o to, aby pochopili, jaké naše hodnoty mají smysl.
R24: Podporujete názor, že uprchlíci by se měli přerozdělovat dle kvót, i když třeba vůbec nechtějí v některém státě žít? Myslím si, že klidně můžeme říct, že zrovna u nás v Česku žít nechtějí. Jak byste řešil tento problém?
Já bych se snažil tento proces v rámci možností optimalizovat a dal lidem co největší míru svobody. Konkrétně místo kvót mám další vylepšení a použil bych aplikaci Demokracie 2.1. Každý by si mohl vybrat více zemí, a čím více zemí si vybere, tím bude mít větší šanci, že se jeho požadavek uspokojí. Naopak, když si vybere jen jednu zemi, tak bude velká pravděpodobnost, že se jeho požadavek neuspokojí. Dosáhli bychom toho, že by se výraznou měrou zvýšil sociální užitek, a to bez jakýchkoliv nákladů.
R24: Kde spatřujete největší jádro krize? Mohou za to Němci, Američané, Islámský stát?
Je to historický vývoj společnosti, kde bych určitě zmínil období kolonialismu, které do velké míry ovlivnilo tyto oblasti. Mocnosti vždy chtěly mít své kolonie. Kdyby velké státy chtěly pomáhat, tak poskytnou informace nebo nabídnou cokoliv jiného, a ne že budou zemím něco vnucovat. Ani demokracii nejde vnucovat, čímž se dostávám k moderní době a zásahům v Iráku ze strany USA, které určitě byly špatné. V žádném případě nemůžeme podceňovat islamismus. Islám může být extrémně mírumilovný, například bych zmínil vyznavače islámu, kteří se nazývají Súfiové, ale také na druhé straně existují lidé s totálně vymytými mozky – extremisté. Na to je potřeba dávat pozor, protože toto nebezpečí tady je a nemůžeme ho podceňovat. Saudská Arábie má velké peníze a žije tam spousta extremistů, kteří vyznávají tvrdou formu islámu v tom smyslu, že by chtěli implementovat islám všude a z jejich pohledu nevěřící člověk pro ně představuje nepřítele. Tací lidé mezi vyznavači islámu také jsou, nicméně je třeba zdůraznit, že tvoří malou minoritu, i když nejvíce „hlasitou“.
R24: Jak z toho hlediska hodnotíte chování Německa a kancléřky Merkelové, která sem v podstatě uprchlíky zve, což ji v konečném důsledku může stát post? V poslední době svou politikou rozpoutala spory jak ve straně, tak na úrovni celé vládnoucí koalice v Německu.
Ze strany Merkelové je to čistá naivita. Představuje také jednu stranu extrému, a kdyby se tak chovali všichni, tak nás tady opravdu mohou imigranti zaplavit a zničit. Její kroky jsou extrémně škodné a jen tím způsobuje, že na druhé straně dává sílu extremistům, za kterými potom půjdou lidé, co se neracionálně bojí, protože problému nedostatečně rozumí. Klíčový je racionální, umírněný, vysvětlující pohled, který jasně vymezuje rozdíly mezi islámem a „islamismem“, aby lidé pochopili, čeho se týká daná problematika, a méně se báli. Takovýmto jednáním se sebere vítr z plachet extremistům.
R24: Mezi státy jsou značné rozdíly. Německo zastupované Merkelovou zve uprchlíky do Evropy, USA to jistí z dálky, a když se odhodlá k zásahu, tak trefí Lékaře bez hranic a navíc k tomu všemu se do toho vložilo Rusko, které začalo podporovat režim Asada.
No pro Rusy je to celkem výhodné a Putin celé této situace zneužívá. Podle mých zdrojů mají Rusové docela štěstí, protože lidé, kteří žijí v postsovětských republikách a vyznávají islám, patří často například k těm umírněným Súfiům.
R24: Pokud bychom si všechny tyto problémy a nebezpečí shrnuli, myslíte si, že můžou vést až k rozpadu evropské integrace? Mohl bych tady zmínit třeba příklad Maďarska, které si postavilo plot, ale i jiné státy začaly kontrolovat hranice.
To riziko tady samozřejmě je, pokud bude Evropa postupovat neracionálně, jako v případě přístupu Merkelové a na druhé straně extremistů. Celá situace se může vyhrotit a je tady i možnost, že by mohla být válka. Nemyslím si, že by se bojovalo, určitě ne v první fázi, ale třeba obdoba studené války by mohla nastat.
R24: A čistě konspiračně – představme si, že by válka byla. Jak by se změnily poměry? Musíme také říci, že taková situace tady ještě nikdy nebyla …
Svět je jistým způsobem na rozcestí. A všechno, co se teď děje – růst populismu, byrokracie – může být počátečním znakem úpadku civilizace. Můžeme tedy být na rozcestí a úpadek by mohl nastat, ALE a to bych rád zdůraznil, že tady to ALE je. A to ALE je pravděpodobnost blízká jedné, že dnes se to už, na rozdíl od jakýchkoliv jiných podobných situacích v historii, nestane. Žijeme v době, kdy máme technologie, přičemž nikdy v historii jsme ani nic podobného neměli. Mám na mysli internet a celkově rozvinutou globální komunikaci, kdy se mnohem hůře schovává pravda a manipuluje s lidmi. Díky globální komunikaci a technologiím jsme schopni, pokud budeme racionální a méně negativní, bez problému uživit lidstvo. Stačí se dostat z 21% efektivity, kterou máme v současnosti, na 42%, a to v případě fungování demokracie, řízení států ale také fungování firem a můžeme dosáhnout nad-skutečně velké prosperity, která tady nikdy v historii nebyla a pochopitelně ani nemohla být. Já věřím tomu, že když půjde do tuhého a lidé budou donuceni něco udělat, zkusit změnu a vystoupit ze své komfortní zóny, tak to, co se jeví dneska jako krize, bude pro lidstvo představovat katalyzátor přechodu na úplně nový začátek.
Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde
