„Když může finanční systém nabourat jednotlivec jako sem já, pak s ním patrně není něco v pořádku,“ prohlásil muž, který před 25 lety položil britskou libru. George Soros ovšem není jen tak někdo. Pro řadu Východoevropanů je to hrdina, pro jiné však finanční terorista. Co vše má vlastně na svědomí? Jeho kontroverzní příběh zmapoval server Listverse.
- Útok na britskou libru
16. září 1992 vypadla britská libra z evropského mechanismu měnových kurzů (ERM) a byla to pořádná rána. Bank of England předtím vynaložila 14 miliard dolarů na devizové intervence a zvýšila úrokové sazby na 15 %, aby udržela silnou libru oproti posilující marce. Nakonec však svůj marný boj vzdala.
Tuto „černou středu“ také britská libra okamžitě devalvovala. A na to přesně sázeli spekulanti v čele s Georgem Sorosem, kteří prodávali libru v takovém rozsahu, že Bank of England již nemohla kurz libry udržet. Sám Soros si na spekulaci vypůjčil 10 miliard dolarů a jeho Quantum Fund poté vydělal 2 miliardy dolarů a ztrojnásobil tak svou hodnotu na úkor britské vlády.
- Měnová krize v Malajsii
Po Sorosově triumfálním útoku na britskou libru se hedgeové fondy zalíbily mnoha dalším boháčům, a tak se Soros rozhodl brát jej jako zahřívací kolo. O pár let později podobným způsobem zaútočil na malajsijskou měnu. I tamní centrální banka nakonec vzdala devizové intervence a malajsijský ringgit prudce devalvoval.
Poté v Malajsii vypukla bankovní a následně finanční krize. Pomalé zotavování se dostavilo v roce 1999, avšak Malajsie už nikdy nedosáhla tak vysoké míry růstu jako před krizí. Malajsijský premiér Mohathir Mohamad veřejně obvinil Sorose ze zničení ekonomiky své země. Ostatní vládní představitele jej pak slušně řečeno označovali za lumpa, ničemu či padoucha, který se neštítí zbídačovat prosté lidi jen kvůli tomu, aby zvýšil své zisky.
- Měnová krize v Thajsku
Malajsie nebyla jedinou zemí jihovýchodní Asie, kterou kolem roku 1997 potkala měnová a následně finanční krize. Ba naopak, zasažena byla většina států jihovýchodní i východní Asie, a tak je rok 1997 neodmyslitelně spojen s pojmem asijská finanční krize. Jinak na tom nebylo ani Thajsko, odkud se vlastně nákaza začala šířit. A i v thajské měnové krizi má prsty nenasytný Soros. Jeho fond ještě spolu s fondem Juliana Robertsona zaútočil na thajskou měnu.
Následoval prudký odliv kapitálu ze země a prudký růst nezaměstnanosti. Zkolaboval nejen finanční sektor, ale začaly bankrotovat i podniky a ustala výstavba infrastruktury a nemovitostí. Thajský baht se stal první asijskou padlou měnou, která 2. července 1997 odstartovala asijskou měnovou krizi. Ta položila nejen východní a jihovýchodní Asii, ale nakonec měla za následek i pád burz v Evropě a USA.
- Útok na Hong Kong
Dalším „asijským tygrem“, kterého se Soros pokusil položit prostřednictvím spekulativního útoku na pád měny, byl Hongkong. V tomto případě však naštěstí šlo o neúspěšný pokus; v opačném případě by totiž podle analytiků došlo k celosvětové recesi. Sorosův útok na hongkongský dolar odrazil finančník Donald Tsang Yam-Kuen, který na akciovém trhu potopil 18 miliard hongkongských dolarů.
- Spekulace na juan
Sorosovi patrně leží v žaludku všechny asijské měny, a tak v minulém roce spekuloval i na čínský jüan. Bohatý finančník rovněž Čínu několikrát obvinil z demokratického deficitu. A Čína jej zase na oplátku z toho, že podněcuje válku proti čínské měně, šíří neoprávněnou paniku ohledně budoucího kolapsu čínské ekonomiky a přispívá tak k nestabilitě finančních trhů.
Soros se stal terčem příznivců Trumpa, kvůli nepokojům
- Krácení daní
George Soros s oblibou říká, že lidé s vysokými příjmy a velkým majetkem by měli platit vyšší daně. Sám však využívá mezery v daňových zákonech, kde se dá. Bloomberg odhadl, že pomocí odložené daně si „odložil“ daňovou povinnost ve výši 13 miliard dolarů. Úplně legální to však patrně nebylo, jelikož americká vláda mu nakázala více než polovinu z toho splatit. Od té doby si Soros peníze raději posílá do Irska.
- Důvěrné obchodování
V roce 2002 byl Soros usvědčen z tzv. insider trading neboli důvěrného obchodování. Tento pojem se vysvětluje jako zneužití vnitřních informací společnosti při obchodování na veřejném trhu za účelem vlastního obohacení (typicky nákupem či prodejem cenných papírů). Soros měl profitoval z toho, že se dozvěděl o plánovaném převzetí francouzské banky Société Générale. Soros v roce 2002 dostal pokutu 2,2 milionu eur, tu však dodnes nezaplatil a trvá na tom, že je nevinný.
- Nepřítel Ruska
Soros má spoustu nepřátel a mezi ně patří také řada Rusů. Ruská média jej dokonce označují veřejného nepřítele. Nejen, protože jeho spekulace na konci 90. let měly způsobit devalvaci rublu. Soros se totiž nemá moc v lásce s Putinem a řada organizací, které podporuje, byla v Rusku označena za nežádoucí.
