Kryštof Král

Poslední data z americké ekonomiky byla nad očekávání silnější. I přesto, že byla ovlivněna faktory, jako je teplejší počasí a sezónnost, Fed je nemůže ignorovat. Pokud by se ukázalo, že je síla největší ekonomiky světa opravdu taková, jako naznačila lednová data, centrální banka by se mohla vrátit k navýšení sazeb o půl procentního bodu.

Evropská inflace má svůj vrchol za sebou. Jak ale naznačila data o francouzské, španělské i německé inflaci, čtvrtý významný pokles se možná konat nebude. Data navíc naznačují, že jádrová inflace, která je aktuálně největším problémem Evropské centrální banky, zůstává zakořeněná, zejména s ohledem na sektor služeb. 

Evropa zaznamenala další vlnu nad očekávání lepších dat. Tentokrát šlo o předstihové indikátory, konkrétně o indexy Zew reflektující ekonomický sentiment pohledem finančního trhu a indexy PMI, zejména v sektoru služeb. Euro i přesto vykázalo proti dolaru ztrátu. Na vině byl vývoj sazeb.

Střed pracovního týdne byl ve znamení dobrých zpráv. Inflace v Británii pozitivně překvapila...

Dezinflace začala, zopakoval guvernér Fedu Powell. Jeho včerejší vystoupení v Ekonomickém klubu ve Washingtonu potvrdilo rétoriku z loňského týdne. Fed čeká, že letos inflace významně klesne, nepůjde však o přímočarou záležitost.

Kanadská centrální banka zvýšila sazby dle očekávání o 25 bazických bodů na 4,5 %. Šlo o osmé navýšení v řadě, po kterém bude dle Bank of Canada následovat úroková pauza. Koruna zpevnila pod 23,80 za euro, co jsou nejsilnější hodnoty o podzimu 2008. Dnes bude zveřejněné americké HDP za poslední kvartál loňského roku.

Česká inflace v prosinci meziročně klesla z 16,2 % na 15,8 %. Jádrová pak z 13,7 % na 13,3 %. Pokles je sice pozitivní, čísla jsou však stále vysoko na inflačním cílem, navíc "zdeformovaná" upravenou metodikou. Od ledna se vracíme zpět k té staré, což bude znamenat vyšší hodnoty, navíc pocítíme efekt nového roku z titulu přeceňování.

Letošní obchodování je po novoročních prázdninách na některých trzích v plném proudu. Euro proti dolaru zpevnilo, stejně tak i měny regionu střední a východní Evropy. Koruna posílila pod hranici 24,00 za euro, a je tak nejsilnější za více než deset let. Poptávka rostla také po polském zlotém a maďarském forintu.

Česká koruna opět posílila. Kurz se krátce dostal pod 24,15 za euro, což jsou stále nejsilnější hodnoty od letošního února. Fundamentální výhled dále hodnotíme s více riziky na straně potenciálního oslabení.

Včerejší den byl plný zásadních zpráv, o volatilitu tak nebyla nouze. Po zasedání Fedu se do party připojily další centrální banky, rovněž se zvýšením sazeb o 50 bazických bodů. Poselstvím ECB je "menší" zvýšení sazeb se silnou jestřábí rétorikou zdůrazňující, že „úrokové sazby musí dále růst rovnoměrným tempem, aby dosáhly dostatečně restriktivních úrovní, které zajistí návrat inflace ke 2 %“.

Koruna včera i přes negativní zprávy zpevnila. Kurz se posunul pod hranici 24,30 za euro, což jsou nejsilnější hodnoty od poloviny listopadu. Tento vývoj vyhovuje České národní bance. Pohyb k silnějším hodnotám působí protiinflačně a udržuje centrální banku bez potřeby zásahu na devizových trzích.

Prosincové rozhodování o evropských sazbách bude zřejmě ostřejší než to v říjnu. Mírně navrch mohou mít holubice, u nichž bychom mohli čekat "výměnu" zvýšení sazeb o 50 bodů namísto 75 za program kvantitativního utahování. Euro po slabších amerických indexech PMI proti dolaru zpevnilo. Včera však část zisků odevzdalo. Přispět mohla i absence amerických obchodníků. 

Americká inflace se podepsala na globálně slabším dolaru. Z něj profitovalo euro i procyklické měny a měny regionu, včetně koruny. Stále existuje možnost, že trhy přehodnotí svou prvotní reakce po čtvrtečním inflačním reportu. Kryptosvětem otřásl krach burzy FTX, existuje riziko, že se přenese v celkově horší tržní náladu. Britskou libru čeká zásadní událost v podobě nového fiskálního výhledu.