V rámci Roklen indexu inovací jsme porovnali vhodnost prostředí pro inovace a technologickou vyspělost v zemích Visegrádské čtyřky v několika uplynulých letech. Z indexu jasně vyplývá dominantní postavení České republiky, která dosahuje velmi dobrých čísel ve všech sledovaných statistikách. Na opačném konci se nachází Polsko, které naopak jen velmi výjimečně dosáhne na úroveň průměrných hodnot.
Roklen index inovací představuje, jak si jednotlivé země stojí v porovnání v šesti různých kategoriích. Důraz je kladen především na výzkum a výrobu v technologicky náročných odvětvích průmyslu. V celkovém porovnání za rok 2009 si Česká republika vedla nadprůměrně a zaostala pouze za Maďarskem o 7 indexových bodů. Za Maďarskem a Českou republikou, které obě dosáhly přes 125 indexových bodů, se nachází Slovensko a Polsko. Obě země nedosáhly ani na 75 indexových bodů. Podobná struktura je viditelná i v roce 2013. Jediná změna je v pořadí na prvním místě, kde Česká republika předstihla Maďarsko.
Dominantní postavení České republiky a Maďarska je taženo především počtem patentů na milion obyvatel. Dále pak výdaji ze státního rozpočtu na vědu a výzkum a export technologicky náročných produktů. Česká republika v porovnání s Maďarskem zaměstnává relativně málo lidí v informačních a komunikačních technologiích.
Zatímco hodnoty Roklen indexu inovací pro Slovensko, Polsko a Českou republiku vzrostly přibližně o 10 procent z roku 2009 do roku 2013, v Maďarsku zaznamenal celkový index pouze dvouprocentní růst. Pravděpodobná příčina je spíš v dramatickém poklesu exportu technologicky náročnějších výrobků (z podílu 20 procent na celkovém exportu v roce 2009, je to v roce 2013 přibližně 15 procent) než stagnace ostatních parametrů.
Roklen index inovací a technologické vyspělosti je založen na šesti položkách které dokumentují jak teoreticky možnou vyspělost, tak i skutečný význam pro ekonomický výstup. Teoreticky možná vyspělost odráží ekonomické podhoubí (např.: počet vědců nebo výdaje státu na vědu a výzkum), které se může, ale nemusí, změnit ve skutečný dopad na ekonomiku (např.: export technologicky náročných produktů). K porovnání jednotlivých zemí v daných parametrech, Roklen index používá data publikovaná Eurostatem. Novější data nejsou zatím z dispozici.
Každý z pozorovaných parametrů je normovaný na hodnotu 100 pro průměr všech čtyř zemí v roce 2008. Tím je zachycen jak časový vývoj v jednotlivých zemích, tak i geografická rozdílnost. Výsledný index je aritmetický průměr indexů pro každou proměnnou.
